Botanická zahrada?

Většina z nás pozná příchod jara podle kalendáře, ale v Zoo Hluboká má tento čas mnohem pestřejší a také hlasitější podobu. Už od konce ledna se mrazivým vzduchem nese výrazné houkání puštíků bělavých. Orli skalní zase jemně „zpívají“ a svými impozantními svatebními lety dávají jasně najevo, že zima definitivně ztrácí moc. Rušno je i v lesních expozicích. Rysové jsou v tomto období aktivnější a časté značení území i hlasové projevy nenechají nikoho na pochybách, že právě vrcholí jejich čas páření. Podobně jsou na tom kočky divoké, zatímco u jezírka už kolpíci a kvakoši s vervou shánějí každou větvičku na stavbu hnízd.

I když si na ta pravá „divoká“ mláďata ještě chvíli počkáme, jaro už u nás vystrkuje růžky – a to doslova. V dětské zoo u restaurace skáčou první jehňata a kůzlata. V australské expozici Tarrawonga zase z vaku samice klokana poprvé zvědavě vykoukla hlavička mláděte, které tam skrytě rostlo už několik měsíců.

d monotónních trávníků k živým kulisám

Jaro se ale projevuje i tichou explozí barev na našich záhonech, kde postupně rozkvétají první jarní cibuloviny. Právě teď, když se příroda probouzí, se naplno ukazuje, jak důležitou roli u nás hraje flóra. Pro nás v zoo totiž rostliny nejsou jen kulisy, které návštěvníkům pomáhají poznat, jak vypadá biotop zvířat v divočině. Jsou to skutečné domovy, stín a potrava. A to nejen pro naše svěřence, ale i pro desítky druhů volně žijících ptáků a hmyzu, kteří v pestrých podmínkách naší zoo našli bezpečné útočiště.

Pravidelní návštěvníci si jistě všimli zásadní proměny: tam, kde dříve bývaly jen monotónní a těžce udržovatelné trávníky, dnes najdete pestré trvalkové záhony. Naše snaha o „botanizaci“ zoo není jen o tom, aby to u nás hezky kvetlo. Jde o hlubší proměnu areálu. Postupně nahrazujeme plochy vyžadující neustálé sečení a zavlažování tematickými výsadbami, které návštěvníka pomyslně přenášejí do konkrétních koutů světa. Zeleň navíc šplhá i do výšek – na mnoha stájích i na pavilonech jsme vybudovali zelené střechy, které fungují jako přirozená izolace pro naše zvířata a v horkých letních dnech pomáhají v zoo udržovat příjemnější mikroklima.

Impuls, který v nás zraje

Zlomový moment pro nás nastal v roce 2019, kdy se na Hluboké sešli ředitelé všech našich zoo na valné hromadě Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO). Když tehdy někteří, a zejména ředitel plzeňské zoo, viděli, jakým směrem se s výsadbami vydáváme, nešetřili chválou. Dostali jsme tehdy důležitý impuls: „Máte tak skvěle našlápnuto, že byste měli uvažovat o statusu botanické zahrady.“

Tato myšlenka v nás od té doby zraje. Uvědomujeme si, že v blízkosti Českých Budějovic takový prostor chybí (nejbližší klasická botanická zahrada je až v Táboře). Na Hluboké máme unikátní přírodní rámec – od prastarých dubových alejí a porostů vrb a olší u břehu Munického rybníka až po nové výsadby, které do areálu každoročně doplňujeme. Dnes v areálu napočítáte více než 110 druhů dřevin a téměř dvě stovky druhů bylin a okrasných trav. A to mluvíme jen o těch, které jsme vysadili my sami.

Od vize k realitě: Bez odborníků to nepůjde

Mnoho našich dřevin už nese informační jmenovky, ale cítíme, že nastal čas na důkladnou inventarizaci. Protože v zoo nemáme personální kapacity na vědecké mapování každého lístku, vidíme tady skvělou příležitost pro spolupráci. Taková revize rostlin v celém areálu by mohla být ideálním úkolem třeba pro studenty Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity – ať už v rámci terénních cvičení z botaniky, nebo jako zajímavé téma bakalářské práce. Pro obě strany by to byla „učebna pod širým nebem“ s okamžitým výsledkem v praxi.

Cesta k oficiálnímu statusu botanické zahrady ale není jen o počtu druhů. Je to především o lidech. Aktuálně se o celý areál stará skromný tým dvou zahradnic a dvou jejich mužských pomocníků, což je na tak ambiciózní plán skutečně málo. Proměna v instituci, která vedle zvířat plnohodnotně prezentuje i rostlinný svět, by vyžadovala odborné posílení – ideálně o zahradníka-botanika – a rozšíření, respektive vznik samostatného botanického oddělení. Je nám jasné, že to přináší otázky, které musíme řešit s naším zřizovatelem. Každý rozvojový plán totiž něco stojí a my musíme ukázat, že investice do „botanizace“ zoo dává smysl nejen estetický, ale i vzdělávací a turistický.

Stát se plnohodnotnou botanickou zahradou po vzoru zoo v Plzni nebo botanickým parkem jako v Ostravě je zkrátka běh na dlouhou trať. Vyžaduje to čas, odborníky a trpělivou diskuzi o financování. Ale první kroky už jsme udělali a věříme, že tato vize dodá návštěvám Zoo Hluboká nový, hlubší rozměr. Příště, až k nám zavítáte, zkuste se tedy dívat nejen do očí zvířatům, ale i na svět kolem nich. Možná zjistíte, že ta největší dobrodružství se někdy skrývají v tichém šumu listí.

Fotogalerie