Raci
Raci - původní obyvatelé našich vod i nechtění vetřelci
Raci patří k nejznámějším korýšům českých potoků, řek a rybníků. Tito bezobratlí živočichové ze skupiny desetinohých korýšů bývali kdysi běžní. Dnes už je ale pohled na raka spíš vzácností – a druh, který potkáte, nemusí být zdaleka původní.
s
píše nelichotivý význam slova rak
Slovo “rak” pochází ze staroslovanského slova, které označovalo tvora lezoucího pozpátku. Raci mají silně vyvinutý ocasní vějíř, který mohou prudce podvinout pod tělo a tím se odrazit dozadu. Tento pohyb dosahuje rychlosti až několika desítek centimetrů za sekundu, a raci jej proto využívají zejména v situacích ohrožení, například při útoku predátora či při náhlém vyrušení. V ostatních případech se pohybují převážně směrem vpřed.
Zajímavé je, že ve většině evropských jazyků se slovem rak označuje i nemoc rakovina (např. německy Krebs, též z latiny cancer). Kdysi byly totiž zhoubné nádory s metastázemi přirovnávány k tvaru těla raka a jeho klepetům. Též právě pohyb pozpátku navozoval většinou špatnou prognózu tohoto onemocnění, což se ale dnes již výrazně zlepšilo. Někdy též slýcháme rčení, že někdo je červený jako rak, když zrudne horkem, rozpaky, studem nebo sluncem. Kdo někdy viděl raka, potvrdí, že zaživa mají tito korýši spíše hnědavé, zelenohnědé až šedé zbarvení, které jim pomáhá splývat s dnem. Když se ale rak uvaří, dojde ke chemické změně pigmentů v jeho krunýři: rozkládají se tmavé bílkoviny, které za normálních okolností maskují červený karotenoid (ne teda přímo ten, co je v mrkvi). Po uvaření se tento pigment „odhalí“ – a rak zčervená.
Raci a člověk: od delikates k ochraně
"Raci jsou nejaktivnější v noci. S baterkou je lze zahlédnout, jak opatrně lezou po dně. Nechytejte je – pozorování stačí. I amatérské hlášení pomáhá vědcům sledovat šíření invazních druhů."
Ještě před sto lety patřili raci na stůl podobně jako ryby. Račí polévka, račí ocásky či rak na smetaně bývaly oblíbenými pokrmy. Dnes jsou ale naše tři druhy raků (rak říční, r. kamenáč a r. bahenní) chráněni zákonem, neboť početnost jejich populací výrazně klesla kvůli znečištění vod a nákaze zvané račí mor. Račí mor je plísňové onemocnění, jehož původcem je hnileček račí (Aphanomyces astaci) pocházející stejně jako jeho přenašeči ze Severní Ameriky. Invazní druhy raků (r. pruhovaný a r. signální) jej přenášejí na naše druhy, které mohou během několika dnů od nákazy uhynout. Raka pruhovaného poznáte většinou podle tmavých pruhů na zadečku, u raka signálního jsou zase výrazné bílo-modré „signály“ na kloubu klepet. S determinací raků vám pomůže aplikace Raci v ČR, kam nahrajete fotku celkového pohledu na raka, detail hlavy a spodní stranu klepet. V této aplikaci dále najdete samozřejmě nejen rozlišovací znaky jednotlivých druhů raků, ale i online mapy výskytu raků a račího moru na našem území. Ať již raka do druhu poznáte či ne, v každém případě je klíčové nepřenášet raky mezi lokalitami, nevylévat vodu z akvárií do přírody a nepouštět nepůvodní druhy do volné vody. Račí mor totiž nelze léčit – pomoci lze pouze prevencí. Nález invazních druhů raků oznamte nejlépe místnímu pracovišti ochrany přírody nebo zadejte přímo do výše doporučené aplikace.
Tip pro pozorovatele
Raci jsou nejaktivnější v noci. S baterkou je lze zahlédnout, jak opatrně lezou po dně. Nechytejte je – pozorování stačí. I amatérské hlášení pomáhá vědcům sledovat šíření invazních druhů.
Fotogalerie
Autorka článku: Irena Šetlíková (Přírodovědecká fakulta, JU)
Redakční úpravy: Roman Kössl, Isabela Okřinová
Autoři fotografií: Michaela Jerhotová, Michal Berec