Pěnice černohlavá

Letošním „Ptákem roku“ byla Českou společností ornitologickou (ČSO) zvolena pěnice černohlavá. Na pomyslném trůnu tak vystřídala konipase horského, který se tímto titulem pyšnil v roce 2025. Vybíráni jsou většinou takoví ptáci, kteří nejsou úplně vzácní a jsou tedy známí i širší veřejnosti. Zároveň na nich lze demonstrovat nějaký problém, kterému ptáci či další živočišné druhy aktuálně čelí. Ve skutečnosti si tyto často opomíjené druhy zaslouží mnohem více pozornosti, než je jim věnováno. Zvolení pěnice černohlavé právě v tomto roce má ještě jeden důvod. Letos totiž ČSO slaví neuvěřitelných 100 let od svého založení (1926) a právě tuto pěnici, lidově zvanou „černohlávek“, mají ve svém znaku. Podle jejího latinského jména Sylvia se jmenuje i nejstarší český ornitologický časopis.

ěnice černohlavá je nenápadný, ale nesmírně přizpůsobivý pěvec. Původně lesní obyvatel se naučil žít v naší blízkosti – v zahradách, parcích i na hřbitovech. Na první pohled vypadá sice jako trochu nezajímavá šedivá kulička peří, ale díky její „pokrývce hlavy“ ji pozná i laik. Samec má tuto „čepičku“ černou. Samičky a mláďata sází na skořicově hnědou. Co je pro pěnici skutečně typické, je její zpěv. Ten začíná tichým švitořením, které najednou vygraduje do čistých, flétnových tónů. Je to jeden z nejkrásnějších zvuků naší krajiny. Pěnice černohlavá nestaví hnízda vysoko v korunách stromů, ale spíše je ukrývají v hustém ostružiní, bezu nebo kopřivách, obvykle ve výšce od 40 cm do 2 metrů. Samec často staví několik „návrhů“ hnízd, ze kterých si samička vybere to nejlepší a dostaví ho. Samice zpravidla klade 4 - 6 vajíček. V péči o vajíčka se oba rodiče střídají.

Co se týče jídelníčku, patří pěnice černohlavá mezi mistry sezónní adaptace. Lidé si většinou ptáky v potravních specializacích různě škatulkují (např. na hmyzožravce, zrnožravce atd.). Nároky na stravu pěnice černohlavé se ale v průběhu roku velmi výrazně mění. Jakmile se na jaře vrátí ze zimovišť, začíná pro ně „hmyzí“ sezóna. Pěnice tak fungují jako přirozená „biologická ochrana“ našich zahrad. Loví mšice, housenky, pavouky a drobné dvoukřídlé. Tato vysokoproteinová strava je klíčová pro samičky, které potřebují energii na snášení vajec, i pro rychle rostoucí ptáčata. S blížícím se tahem se z pěnic stávají milovníci ovoce a bobulí. Potřebují si totiž vytvořit dostatečné zásoby na dlouhou cestu. Milují bezinky, kuličky ptačího zobu, rybíz nebo plody bezu hroznatého. Právě díky tomu je často potkáte s „ušpiněným“ zobákem od tmavých ovocných šťáv. Během zimy pěnice černohlavé občasně konzumují trochu zvláštní potravu. Jako jedni z mála ptáků si poradí s lepkavými plody jmelí a ochmetu. Jejich trávicí trakt dokáže dužinu strávit, ale semínko vyjde ven nepoškozené a stále lepkavé. 

I když u nás pěnic zatím výrazně neubývá, jako tažní ptáci čelí na svých cestách do Středomoří drastickému pytláctví. V zemích jako Kypr nebo Itálie končí miliony „černohlávků“ v sítích nebo na lepových pastích jako „pochoutka“. To ale nejsou jediné příčiny ohrožení těchto pěvců. Patří mezi ně například tzv. „skleněné pasti“. Náraz do prosklených ploch (zastávky, reflexní okna) je pro ně ve většině případů fatální. Trpí také úbytkem jejího oblíbeného prostředí. Sterilní anglické trávníky bez jediného keře, které vídáme v mnoha zahradách, nejsou tím, co by pěnici příliš lákalo ke hnízdění. Navíc, jakožto pták hnízdící nízko nad zemí, je extrémně zranitelná vůči domácím mazlíčkům na lovu.

U nás můžeme pěnici pozorovat přibližně od března do září. Pak se vydává na svá jižní zimoviště. V posledních letech ale část středoevropské populace pěnice černohlavé mění svou migrační strategii: místo nebezpečného jihu táhnou na západ do Británie, kde je lidé nadšeně přikrmují v zahradách, nebo dokonce zůstávají u nás a spoléhají na mírnější zimy. Mezi známá zimoviště pěnic černohlavých v České republice patří například zámecký park v Lednici na jižní Moravě.

Jak můžeme pěnici černohlavou podpořit? Pomoc jí můžeme nabídnout především v našich zahradách. Například tím, že zde vysadíme různé bobulonosné keře, čímž jí poskytneme pestrou potravní nabídku. Také nemusíme posekat úplně celou zahradu, ale ponechat zde několik „divočejších“ koutů, kde má pěnice možnost se ukrýt. Během hnízdní sezóny je pro pěnici černohlavou důležitá dostupnost hmyzu, kterým krmí svá mláďata. To můžeme na naší zahradě zajistit tím, že nebudeme používat žádné pesticidy. Na tomto odkazu si také přečtěte, jak můžete pomoci tažným ptákům, kteří jsou neúprosně loveni při svých cestách do středomořských zimovišť. 

Více se můžete o pěnici černohlavé dozvědět v novém čísle časopisu Ptačí svět. 

Krásný hlas pěnice černohlavé si můžete poslechnout na tomto odkazu.

Fotogalerie