Zoo noviny

Magazín pro všechny příznivce Zoo Hluboká – dozvíte se v něm podrobnosti o dění v zoo, informace o zajímavých zvířatech i ochraně přírody.

Mokřady pro život

Když se řekne mokřad, většina lidí si představí mlžný opar nad blaty, bahno a nepříjemné bzučení komárů. Pro zoologa je to ale hotspot biodiverzity. Mokřady jsou zásadní pro přežití tisíců druhů – od nenápadného hmyzu po vzácné ptáky. Pro velkou spoustu živočišných druhů jsou to útočiště, která jinde v krajině nemají alternativu. Právě proto startuje nová kampaň pod záštitou EAZA (European Association of Zoos and Aquaria – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) s názvem Mokřady pro život. Také my v Zoo Hluboká se k této iniciativě připojujeme a prostřednictvím našich (nejen) vzdělávacích aktivit chceme veřejnosti mimo jiné ukázat, jak je ochrana těchto vzácných ekosystémů, typických i pro jihočeskou krajinu, důležitá.

"Mokřady pro život"- nová EAZA kampaň upozorňuje na křehkou krásu mokřadních biotopů

Když se řekne mokřad, většina lidí si představí mlžný opar nad blaty, bahno a nepříjemné bzučení komárů. Pro zoologa je to ale hotspot biodiverzity. Mokřady jsou zásadní pro přežití tisíců druhů – od nenápadného hmyzu po vzácné ptáky. Pro velkou spoustu živočišných druhů jsou to útočiště, která jinde v krajině nemají alternativu. Právě proto startuje nová kampaň pod záštitou EAZA (European Association of Zoos and Aquaria – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) s názvem Mokřady pro život. Také my v Zoo Hluboká se k této iniciativě připojujeme a prostřednictvím našich (nejen) vzdělávacích aktivit chceme veřejnosti mimo jiné ukázat, jak je ochrana těchto vzácných ekosystémů, typických i pro jihočeskou krajinu, důležitá.

C

o všechno je vlastně mokřad?

 Mokřad není pouze jeden typ biotopu. Je to ekosystém, který má mnoho unikátních podob. V České republice se setkáváme hned s několika jeho typy. V horských oblastech jsou to především rozlehlá rašeliniště, která zde, v trvale zamokřené půdě, po tisíciletí vznikají díky velmi pomalému rozkladu rostlinné hmoty. Lužní lesy, které jsou díky pravidelnému zaplavování plné života, jsou naopak doménou nížinných oblastí. Českou krajinu modelují také říční meandry, nivy a slepá ramena řek. Jihočeský region je protkán hustou sítí rybníků, na které navazují pobřežní zóny rákosin a další vodní vegetace. Jsou to místa důležitá především pro hnízdění a úkryt ptáků. Nesmíme zapomenout ani na prameniště, zatopené lomy, podmáčení louky s orchidejemi, zahradní jezírka nebo tůně, které jsou se svou klidnou a vyhřátou vodou ideálním místem pro vývoj rybího potěru a obojživelníků. Méně běžným, ale o to zajímavějším mokřadním biotopem jsou slaniska, místa, kde se v půdě hromadí sůl z minerálních pramenů, brakické vody nebo z třetihorních mořských sedimentů. V Čechách takové slanisko najdete například na jižní Moravě u rybníka Nesyt nebo v národní přírodních rezervaci Soos v západních Čechách. Tato místa jsou typická výskytem rostlin, které jsou přizpůsobené na zvýšený obsah soli v půdě. Říkáme jim halofyty.       

Proč jsou mokřady důležité?

 "Desítky let jsme věřili, že "boj s vodou" znamená odvádět ji z polí a luk co nejrychleji pryč. Vytvářeli jsme kanály a trubkové drenáže, abychom získali zemědělskou půdu. Tím ale měníme přirozenou vodní bilanci krajiny, ta se vysouší a ztrácí schopnost zadržovat vodu v sušších obdobích. 

Velkým problémem českých rybničních soustav je intenzivní chov ryb. Příliš vysoké počty ryb (zejména kapra) a jejich přikrmování vedou k extrémnímu zakalení vody a úbytku vodních rostlin. Rybník ztrácí průhlednost, mizí přirozený plankton a mokřadní rostliny, které čistí vodu. Z rybníka se stává "polévka", kde nepřežijí vzácní obojživelníci ani hmyz."

Mají neuvěřitelnou schopnost retence. To znamená, že v době nadbytku vodu nasají do organické hmoty a půdního profilu, aby ji v období nedostatku pomalu uvolňovaly. Jsou naší nejlepší pojistkou proti vysychání krajiny. Lužní lesy a říční nivy fungují jako rozlivové zóny. Namísto betonových koryt, která vodu urychlují, mokřad energii povodňové vlny pohltí a rozptýlí. Chrání tak města a obce efektivněji než drahé přehrady. Mokřadní vegetace a mikroorganismy provádějí biologické čištění. Odstraňují z vody přebytečný dusík a fosfor z polí i těžké kovy. Výsledkem je čistší podzemní i povrchová voda. Díky postupnému výparu (evapotranspiraci) mají mokřady vliv na lokální klima - aktivně ochlazují své okolí a zvyšují vzdušnou vlhkost. V době vln veder fungují jako stabilizátory, které brání vzniku „tepelných ostrovů“. Rašeliniště a mokřady ukládají dvakrát více uhlíku než všechny lesy světa dohromady. Jejich destrukce znamená uvolnění obrovského množství oxidu uhličitého do atmosféry. Přestože mokřady pokrývají jen zlomek povrchu Země, 40 % všech živočišných druhů světa žije nebo se rozmnožuje právě tam. Mokřady jsou klíčová refugia (útočiště), kde zvířata nachází prostor k rozmnožování a migraci. Pokud zmizí mokřad, zmizí i jeho unikátní genetické dědictví.

Co mokřady ohrožuje?

Mokřady jsou opravdu nepostradatelnou součástí naší krajiny. Proč jich ale ubývá 3x rychleji než lesů? Pojďme se podívat na hlavní příčiny, které ohrožují i ty české. První odpověď je odvodňování a meliorace. Desítky let jsme věřili, že "boj s vodou" znamená odvádět ji z polí a luk co nejrychleji pryč. Vytvářeli jsme kanály a trubkové drenáže, abychom získali zemědělskou půdu. Tím ale měníme přirozenou vodní bilanci krajiny, ta se vysouší a ztrácí schopnost zadržovat vodu v sušších obdobích. Chemikálie z průmyslu, pesticidy a hnojiva ze zemědělství – to vše se dříve či později dostane do vodních toků a mokřadů. Nadměrné živiny (eutrofizace) způsobují "kvetení" vody, mizí citlivé druhy, narušuje se celá potravní síť a mokřad ztrácí svou čistící funkci. Přímou likvidaci mokřadů způsobuje rozšiřování měst, průmyslových zón, silnic a rekreačních oblastí. Mizí tak cenné ekosystémy a s nimi i jejich čistící a retenční funkce. Fragmentuje se krajina, zvířata ztrácí domov i migrační trasy. Velkým problémem českých rybničních soustav je intenzivní chov ryb. Příliš vysoké počty ryb (zejména kapra) a jejich přikrmování vedou k extrémnímu zakalení vody a úbytku vodních rostlin. Rybník ztrácí průhlednost, mizí přirozený plankton a mokřadní rostliny, které čistí vodu. Z rybníka se stává "polévka", kde nepřežijí vzácní obojživelníci ani hmyz. Bez přirozené obnovy (např. pastvy nebo občasného narušení) mokřady přirozeně zanikají procesem zvaným sukcese – zarůstají náletovými dřevinami nebo jedním druhem rostliny. Mokřad se postupně mění ve vyschlou poušť. Mizí volná hladina a osluněné břehy, které potřebují obojživelníci pro rozmnožování a vzácné kytky pro růst. V ČR se to týká hlavně opuštěných tůní a niv, kde dříve probíhala pastva nebo kosení, které udržovalo pestrou mozaiku biotopů. V našich mokřadech se také často nekontrolovatelně šíří rostliny a živočichové dovezení z jiných kontinentů, kterým říkáme invazní druhy. Vytlačují tak naše původní druhy, snižují biodiverzitu, mění strukturu společenstev a narušují křehkou rovnováhu ekosystému.

 "Jedním z hlavních pilířů kampaně Mokřady pro život je osvěta. Zoo Hluboká proto připravuje řadu aktivit, které téma mokřadů přiblíží hravou i odbornou formou."

V mokřadech to žije

Hlavními vlajkovými zvířaty kampaně Mokřady pro život se stali plameňáci. Ikoničtí růžoví ptáci, kteří by bez mokřadů skutečně nepřežili. Hledají zde svou potravu, ze které získávají barvivo způsobující jejich typické zbarvení. V mokřadech také hnízdí. Z vlhkého bahna si staví hnízdo tvarem připomínající malou sopku, do kterého samice klade vždy jedno vejce. Jihočeské mokřady jsou typické velmi pestrou ptačí faunou. Pravidelně zde hnízdí kolpíci bílí, ptáci s unikátním lžicovitým zobákem nebo svébytné drobné volavky kvakoši noční. Nesmíme zapomenout ani na různé druhy bahňáků jako jsou například čejky, břehouši nebo bekasiny, nebo na volavky, husy či čápy. Ale nejsou tu jen ptáci. S mokřady jsou samozřejmě spojené různé druhy obojživelníků a také hmyzu.  

Mokřady kolem zoo aneb tipy na výlety

Kam vyrazit za mokřadními oblastmi v blízkosti Zoo Hluboká? Udělejte si procházku kolem Vrbenských rybníků. Tam se v jarním měsících můžete setkat právě například s kolpíky bílými nebo kvakoši nočními. Poměrně nedávno vznikl na loukách u Mydlovar ptačí park Zbudovská blata. Tam můžete pozorovat například čejku chocholatou, vodouše rudonohého, břehouše černoocasého, ale také třeba žáby – rosničku zelenou, blatnici skvrnitou a mnoho druhů hmyzu. Zajímavou jihočeskou mokřadní lokalitou, kterou najdete nedaleko Soběslavi, jsou Borkovická blata. Místo, které vás svou atmosférou přenese do daleké Skandinávie, vám k pozorování nabídne i vzácné jeřáby popelavé. Nesmíme zapomenout ani na ty opravdu obrovské mokřadní soustavy jižních Čech. Těmi jsou určitě Třeboňsko a také Šumavská rašeliniště.

Osvěta pomáhá mokřadům

Jedním z hlavních pilířů kampaně Mokřady pro život je osvěta. Zoo Hluboká proto připravuje řadu aktivit, které téma mokřadů přiblíží hravou i odbornou formou. Nejen mokřadům bude věnována tradiční akce pro veřejnost s názvem May day, která se každoročně koná 1. května a vždy se věnuje nějakým aktuálním ochranářským otázkám. Téma „Křehké a ohrožené mokřady“ je také součástí projektového vzdělávání pro žáky základních a středních škol, které již druhým rokem vrcholí akcí Den pro školy. Ta letos proběhne 26. května. Život v mokřadech se zoo pokusí se svými návštěvníky uchopit i umělecky v rámci fotosoutěže a následné výstavy fotografií s názvem Křehká krása mokřadů. Zoo Hluboká také podpoří ochranu ptačího parku Zbudovská blata a bude spolupracovat s Jihočeským krajem na projektech v rozsáhlé přírodní rezervaci Vrbenské rybníky. V rámci exkurze se na Zbudovská blata podívají i účastníci každoročního semináře pro pedagogy pořádaného zoologickou zahradou.


Fotogalerie

Autorka článku: Isabela Okřinová

Redakční úpravy: Roman Kössl

Autoři a zdroje fotografií: viz. popisky ve fotogalerii

  • Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

    JDEME DO ZOO!

Zoo noviny