Ochrana jeřábů

Jeřáb popelavý je majestátním ptákem našich mokřadů. Typická je pro něj černobílá hlava s červenou lysinou na temeni, mladí jeřábi mají hlavu rezavo-bílou. Na rozdíl od volavky létá s nataženým krkem a nohama. Jeho vysoká postava měřící více než 110 cm se na jaře často objevuje na zamokřených loukách i polích, a to i ve větších skupinách. Vždy tomu tak ale nebylo, protože historicky byl na našem území vyhuben vlivem člověka již před mnoha desetiletími. V roce 1677 bylo dokonce vypláceno zástřelné za tohoto ptáka. Do české krajiny se jeřábi začali vracet na konci minulého století a první doložené hnízdění proběhlo v roce 1989 na Českolipsku v severních Čechách. Jeho populace pozvolna rostla a v posledních letech dochází k jejímu většímu nárůstu. V současnosti odhadujeme celkovou populaci až na 250 hnízdících párů. Nejhustší populace je v severních Čechách, a to konkrétně na Českolipsku. Jeřábi se šířili postupně od severu na jih a obsazovali různé lokality po celé České republice. Překvapivě posledními oblastmi, které jeřábi obsadili, byly jižní Čechy a jižní Morava. Nejjižnější a zároveň nejvýše položené úspěšné hnízdiště jeřábů se nachází na Šumavě, kde byl první hnízdní výskyt zaznamenán v roce 2011.

eřáb, ačkoliv je to velký pták, dokáže v době hnízdění žít poměrně skrytě. Zdržuje se většinou v mokřadech, případně chodí s mláďaty po okolních lesích. Tvoří trvalé páry, které spolu žijí celý život a zdržují se spolu i po celý rok, neboť se starají o mláďata až do konce zimy, kdy už začínají zase obsazovat hnízdiště, což je provázeno pověstnými tanci a hlasitým troubením. Společně pak staví hnízdo a společně se také podílí na výchově potomstva. Jeřábi snáší dvě vejce, často ale odchovají pouze jedno mládě. To musí naučit nejen jak shánět potravu, ale také jak se bránit predátorům a naučí je také migraci - jak a kam odletět na zimu.

Migrační trasy všech severočeských i severomoravských jeřábů začínají nejprve cestou na sever, na tradiční shromaždiště v Německu nebo Polsku. Odtud se poté jeřábi vydávají na dlouhou cestu jihozápadním směrem přes Německo a Francii až do Španělska. Nejdále naši jeřábi zaletují do centrálního Španělska, do oblasti Extremadura.

V posledních letech se však situace poněkud změnila a jejich migrační trasy se zkracují nebo se dokonce i vracejí na zimu zpět do Česka. Tak i první jeřáb s vysílačem označený jako mládě na Českolipsku v roce 2017 odletěl s rodiči krátce na shromaždiště v Sasku, poté se vrátil zpět a přezimoval v oblasti nedaleko svého hnízdiště. Od té doby počty zimujících jeřábů v ČR rostou a kromě severních Čech využívají i další oblasti. Velká hejna nyní zimují např. na Pardubicku.    

Migrační trasy a pohyby jeřábů sledujeme dvěma způsoby. Jednak pomocí barevných kroužků a jednak prostřednictvím GPS-GSM telemetrie. Kroužkování má svá pravidla. Jedná se o celoevropský systém, aby každý jedinec mohl být identifikovatelný kdekoliv v Evropě. K tomu je však nutné, aby byl na místě také zkušený pozorovatel, který jeřába najde a správně odečte. Důležité je vždy odečíst všechny tři barvy na levé i pravé noze a zaznamenat je ve správném pořadí shora dolů, levá a pravá noha. Tato pozorování je možné zadávat do internetové databáze iCORA.de, kde se hned dozvíte informace o konkrétním jedinci. Odečty jeřábů jsou však velmi řídké. Proto jsme začali využívat GPS-GSM vysílače, které zaznamenávají polohu jeřába v pravidelných intervalech a jsou dobíjeny solárním panelem, díky čemuž lze jeřáby sledovat dlouhodobě bez výměny baterií. V současnosti nejstarší žijící jeřáb s vysílačem je z roku 2018 a pochází ze severní Moravy. Od loňského roku hnízdí nedaleko našich hranic v Polsku.

Celkem bylo doposud označeno 87 jeřábů barevnými kroužky, 23 z nich bylo vybaveno také GPS-GSM vysílačem.

A kam létají jeřábi z jižních Čech?

Protože nás hodně zajímají trasy jihočeských jeřábů, zaměřujeme se v posledních letech i na tuto část republiky. Poprvé se podařilo odchytit dva sourozence na Písecku v roce 2017. Dostali pouze barevné kroužky. V září toho roku byli oba pozorováni v Německu, v Sasku, což nám ukázalo, že i z jižních Čech jeřábi táhnou nejprve na sever. Zde bohužel pozorování jednoho ze sourozenců končí. Druhý doletěl až do Španělska, kde svou první zimu strávil s rodiči na tradičním jeřábím zimovišti u jezera Gallocanta. Další zimu byl ale mladý jeřáb pozorován pouze v Německu. Během třetí zimy doletěl v prosinci opět do Španělska, kde byl v prosinci pozorován u jezera Gallocanta a v lednu byl dokonce viděn až v oblasti Extremadury. To byl bohužel jeho poslední záznam.

V roce 2021 (11. 7. 2021) jsme odchytili mládě na Strakonicku a vybavili ho vysílačem. I tato rodina odletěla na severně položená shromaždiště jeřábů v Sasku. Označený jeřáb zde ale bohužel 10. 11. 2021 uhynul po nárazu do elektrického vedení.

O 3 roky později (26. 5. 2024) byli vysílačem vybaveni dva sourozenci na stejné lokalitě. Celá rodina odletěla společně na tradiční shromaždiště do Braniborska severně od Drážďan. Tam se ale mladí jeřábi již v prvním roce rozdělili. Každý zvlášť, ale oba ve stejné oblasti strávili celou zimu. Zajímavé je, že další zimu oba dva mladí jeřábi doletěli do Francie (nedaleko hranic s Německem), kde se pohybovali přibližně ve stejné oblasti, ale opět každý zvlášť a navíc tam doletěli i v jinou dobu. Bude zajímavé sledovat jejich další cesty.

Jeřábí život/CraneLife je unikátní projekt českých ornitologů zaměřený na monitorování a ochranu jeřábů nejen v České republice. Prostřednictvím individuálního značení, telemetrie a fotopastí podrobně mapuje pohyb a chování těchto impozantních ptáků. Pro jejich bezpečné hnízdění i přezimování je důležitá znalost přesných míst jejich výskytu, reakce na změny prostředí nebo aktuální změny migrační trasy. Kromě práce v terénu, v místech, kde se ptáci pohybují, je důležitá také činnost osvětová, zaměřená nejen na odbornou veřejnost, ale také na amatérské ornitology a děti ve školách.

Fotogalerie