Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou
JDEME DO ZOO!
Osm malých anolisů
Pavilon Matamata v Zoo Hluboká je malou ukázkou různorodosti tropických lesů Jižní Ameriky od brazilských pralesů až po ostrovní společenstva Karibského moře. Typickými představiteli tamějších biotopů jsou také drobní ještěři anolisové, příbuzní například známým a daleko větším leguánům zeleným.
A
nolisové jsou velmi různorodá skupina ještěrů s nejhojnějším rozšířením ve Střední Americe a na početných Karibských ostrovech. Vzhledem k izolaci jednotlivých ostrovů se zde vyvinulo množství unikátních druhů, které se nevyskytují nikde jinde, takzvaných endemitů. Dnes je známo již více než 400 druhů anolisů. Přísavné lamely na prstech jim umožňují dobře šplhat po kmenech stromů, skalách nebo hladkých zdech. Dokáží se udržet i na skle, stejně jako gekoni. Podobně jako chameleoni dokáží měnit barvu, i když ne tak výrazně. Dokáží být proto velmi nenápadní. Na druhou stranu mají často velmi výrazně zbarvená hrdélka, každý druh jinak. Ta používají k vzájemné optické komunikaci.
Teprve nedávno začala naše zoologická zahrada chovat jeden druh anolise z ostrova Marie-Galante jihovýchodně od Portorika, který dokonce nemá ani svůj český název (latinsky se jmenuje Anolis ferreus). Patří spíše k větším druhům. Samci měří až 35 cm a jsou výrazně větší než samice. Dvě třetiny délky ale připadá na ocas. Kromě rozdílu ve velikosti mají samci oproti samicím ještě poměrně vysoký hřeben na ocase.
Anolisové dokáží, podobně jako chameleoni, měnit barvu - i když ne tak výrazně.
anolis rudokrký
Na podzim roku 2019 jsme do zoo získali 3 dospělé samce a 7 mladých jedinců, ze kterých se nakonec vyklubaly většinou samice. Zvířata jsme rozdělili na dvě skupinky - chovnou, kde byly 2 samci a 2 samičky, a na expoziční (tedy tu, kterou mohou vidět návštěvníci v tropickém pavilonu Matamata) se 4 samci a 2 samičkami.
anolis šedý
Hned od samého začátku si samci v obou teráriích důkladně střežili svá teritoria, ale nebyly u nich pozorovány žádné známky bojů. Jen si vzájemně ukazovali svá světle žlutá hrdélka. První páření jsme zaznamenali v expozičním teráriu. Našli jsme dokonce i vejce, ale mláďata nikde. Mláďata jsou velmi malá a nenápadná a terárium prostorné, členité a zarostlé rostlinami. Proto jsme pro jistotu do terária dávali i drobnou potravu, aby měla případná skrytá mláďata co lovit.
Přestože jsme u chovné skupinky v zázemí páření nepozorovali, po nějaké době bylo zřejmé, že samice jsou plné vajec (v každé snůšce kladou samičky obvykle po dvou vajíčkách a zahrabávají je do kypré půdy). Ta zvládla svůj vývoj na výbornou a 14. září 2020 jsme v teráriu objevili první čtyři mláďata. Při úpravě terária v únoru 2021 jsme potom tuto skupinu rozdělili na 2 chovné páry. Přestože jsme předtím byli schopni odhadovat, že v teráriu už je mláďat šest, ukázalo se nakonec, že je jich tady dokonce osm. Všechny malé anolisy jsme pochytali a přemístili do samostatného terária.
■
.
Fotogalerie
Autorka článku: Lenka Janochová
Redakční úpravy: Roman Kössl, Isabela Okřinová, Markéta Jariabková
Zdroj fotografií: archiv Zoo Hluboká