Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou
JDEME DO ZOO!
Obojživelník roku 2021
Obojživelník roku je projekt, jehož posláním je vzbudit zájem o obojživelníky naší přírody a jejich ochranu. Obojživelníci jsou jedna z nejohroženějších skupin obratlovců, celosvětově je ohrožuje především znečišťování a ztráta přirozeného prostředí, dále také klimatické změny. Všech 21 druhů obojživelníků žijících v České republice je ohroženo.
Proč bychom se měli snažit obojživelníky chránit?
V přírodě mají mnoho důležitých funkcí. Například slouží jako potrava pro jiné živočichy. Dospělé obojživelníky požírají různí savci (např. vydra, norek, kuny, divoká prasata a další), ptáci (čápi, volavky, různí dravci, kachny aj.) a ryby (zejména dravé druhy).
Zároveň jsou důležitými konzumenty různých drobných bezobratlých živočichů, zejména hmyzu. Pomáhají tak v boji člověka proti škůdcům v zahradách nebo komárům. Tam, kde je dostatek obojživelníků, se komáři v přirozených vodních plochách přemnožují jen zřídka - komáří larvy jsou totiž pro ně velmi kvalitní potrava.
Obojživelníci jsou také významnými ukazateli kvality životního prostředí, odráží se v nich stav jak suchozemského prostředí, tak vodního, ve kterém se rozmnožují.
V neposlední řadě nám mohou tito krásní a zajímaví tvorové dělat radost v rámci chovu i v domácích podmínkách (např. tropické druhy jedovatých pralesniček uchvátily svojí krásou a elegancí už nejednoho chovatele).
Jak jim pomoci?
Na své zahradě můžete např. vybudovat vodní nádrž, rozměry jsou už na vašich možnostech a prostoru. Okrasné nebo koupací jezírko se ve vaší zahradě ozdobou a místem relaxace, a pro žáby, čolky a další živočichy představuje ideální místo k životu. Do malých jezírek ale nevysazujte ryby, které by sežraly vajíčka i larvy obojživelníků.
Obojživelníkem pro letošní rok se stal SKOKAN ŠTÍHLÝ.
Dorůstá délky 6,5 - 9 cm. Tělo, jak už jeho název napovídá, je štíhlé, na bocích s kožními lištami. Hřbetní strana je zbarvena v různých odstínech hnědé. Od ostatních skokanů ho můžeme rozlišit díky nápadně dlouhým zadním nohám.
Hlasově se projevují pouze samečci, a to velmi tichým hlasem připomínající rychlé kvokání slepice.
Hlasově se projevují pouze samečci, a to velmi tichým hlasem připomínající rychlé kvokání slepice. Obývá zejména různé světlé listnaté a smíšené lesy, také louky a lesní mýtiny. Vyskytuje se především v nižších polohách do 500 m n. m. Rozmnožuje se v různě velkých vodních plochách, od tůní po velké rybníky, většinou s přítomností vodní vegetace. Zimuje nejčastěji na souši (v dírách, norách, hromadách materiálu aj.), méně často ve vodě. Jako potrava mu slouží zejména mandelinky, potápníci a jiní brouci, vosy, pavouci, žížaly a suchozemští plži. Pulci se živí řasami, rostlinami, odumřelými vodními živočichy a drobným hmyzem. Páření a kladení vajíček probíhá obvykle od března do dubna. Samice klade kolem vegetace jeden velký a tuhý chuchvalec, který obsahuje stovky vajíček. Vývin pulců probíhá od dubna do června (až července).
Některé zástupce našich obojživelníků chováme v pavilonu Terárium, tak snad je v dohledné době bude možné navštívit. :-).
■
Fotogalerie
Autorka článku: Michaela Hartlová
Redakční úpravy: Roman Kössl