Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou
JDEME DO ZOO!
Když se řekne vajíčko aneb fascinující poklad živočišné říše
Když bychom mezi lidmi udělali anketu, kde se jich zeptáme, jaké zvíře si jako první spojí se slovem vajíčko, největší procento odpovědí by asi obsahovalo různé druhy ptáků. Nicméně vajíčko jako takové je ve své podstatě především samičí pohlavní buňka a až po jejím oplození může dojít k vývoji nového jedince, který se pak líhne, popřípadě rodí.
N
a druhou stranu vejcem samozřejmě zároveň označujeme zárodky ptáků, plazů a také vejcorodých savců. Tyto pojmy je tedy třeba rozlišovat a nezaměňovat. Zkrátka není vejce jako vejce.
Jeho fenomén se nese celým tímto číslem časopisu a až na některé výjimky se v něm věnujeme především rozmnožování ptáků, plazů a obojživelníků. Vejce je vlastně jedním z největších pokladů živočišné říše. Na jeho správném vývoji závisí přežití druhu. Proto do péče o něj zvířata velmi často hodně investují. V tomto článku si představíme typické skupiny živočichů, se kterými si vajíčko/vejce přirozeně nejčastěji spojujeme, a také některé příklady jejich péče o vajíčka.
Když má vajíčko svou vlastní spižírnu…
Vajíčko je na počátku vývoje také u bezobratlých. Vzhledem k jejich početnosti bychom na ně rozhodně neměli zapomínat. Vyskytují se mezi nimi i případy vejcoživorodosti (vejce se až do porodu vyvíjí v těle matky, která mu poskytuje ochranu, ale nijak ho nevyživuje) nebo živorodosti, ale líhnutí z vajíček je nejčastější variantou. Ve spoustě případů se vajíčkům dostává až nadstandardní péče. Za zmínku stojí například samotářské včely a vosy, které pro své potomstvo staví v půdě z hlíny a slin jakési spižírny. Jsou to úkryty, do kterých ještě před nakladením vajíček ukryjí potravu, kterou mají vylíhnuté larvy hned k dispozici. Známějším příkladem jsou potom určitě různé druhy pavouků, kteří svá vajíčka nosí stále u sebe, často v ochranném kokonu.
Plovoucí schránka pro embryo…
I u žraloků najdeme více typů rozmnožování. Nicméně vejcorodost u nich přece jenom převládá. Samice vejcorodých žraloků kladou na mořské dno vejce, ze kterého se zhruba po devíti měsících vylíhne mládě. I žraloci vyvinuli pro svá vajíčka způsob ochrany. Vajíčka jsou uzavřena v typickém hranatém pouzdře z kolagenových vláken. Toto pouzdro je zpravidla velmi odolné. Mezi jednotlivými druhy se tyto schránky liší funkčními vlastnosti podle toho, na jaký typ povrchu se obvykle uchycují. Tyto obaly v sobě většinou ukrývají jedno embryo. U některých druhů rejnoků ale můžeme v jedné schránce najít až 7 embryí.
Vaječní megalomani…
Kromě živorodých a vejcoživorodých ryb vypadá standardní oplození u ryb tak, že samička naklade vajíčka (jikry) na nějaké bezpečné místo, kde je samec následně oplodní. Nicméně ryby jsou zrovna příkladem trochu jiné strategie, jak zajistit přežití svého druhu. Mnoho zástupců ryb zkrátka pro jistotu naklade velké množství jiker. Tím si zajistí, že aspoň nějaká část vajíček se vyvine v životaschopné jedince. V tomto případě se samičky o nakladená vajíčka už nijak zvlášť nestarají. Tuhle strategii používá například i náš kapr. Známe ale samozřejmě i výjimky. Například otcovskou péči mořských koníků, kteří jikry ukrývají v kožním lemu, asi netřeba představovat. Zabrousit můžeme i do české přírody. Oplozená vajíčka hořavky duhové jsou vkládána do plášťové dutiny škeblí, kde se pak mohou bez problému vyvíjet.
I mateřská láska prochází žaludkem…
Zástupci obojživelníků jsou na tom s rozmnožovacími strategiemi podobně jako ryby. Najdeme mezi nimi druhy, které nakladou obrovské snůšky, o které se následně nestarají, ale i druhy, které se svým snůškám poměrně intenzivně věnují. Pro vývoj vajíček je samozřejmě důležité vodní prostředí. Žába, která má péči o své potomstvo obsaženou dokonce i ve svém rodovém jméně, je ropuška starostlivá. Samec nosí vajíčka přilepená na zadních nohách a chodí je pravidelně namáčet. Opravdu bizarním příkladem péče o potomstvo je pak australská tlamorodka, jejíž samičky přechovávají oplozená vajíčka ve svém žaludku. Samice během té doby nežerou a neprodukují žádné trávicí enzymy.
Na teplotě záleží…
Plazi jsou typicky vejcorodí a vejcoživorodí. Naopak živorodost je u nich velice vzácná. O svá vajíčka se starají například aligátoři. Samice staví pro svá vajíčka hnízda, která potom hlídají. Před vylíhnutím mláďat s nimi komunikují a následně jim pomáhají vylézt. U krokodýlů je také známá závislost pohlaví mláďat na teplotě prostředí. Při vyšší teplotě se líhne více samců, při nižší naopak více samiček. Tento fenomén můžeme pozorovat i u želv. Tam je ale závislost postavená opačně. Při vyšší teplotě se líhne více samic. Z hadů se o svá vejce starají krajty, které se kolem nich ovíjí a pomocí záškubů svých svalů je zahřívají.
Sezení na vejcích není jen výsadou samic…
Rozmnožovací strategie ptáků by vydaly na samostatný článek. Jejich péče o vajíčka se u jednotlivých druhů samozřejmě liší. Nicméně vše začíná, až na několik výjimek (např. tučňáci), u stavby hnízda, na které se buď podílí oba rodiče, nebo jenom jeden z nich. Variabilita ptačích hnízd je obrovská. Kromě klasických hnízd na stromech ptáci například obsazují stromové dutiny (sýkorky), budují nory (ledňáček), staví hnízda na zemi (bahňáci) i na vodě (potápky). Sezením na vejcích zajišťují vhodnou teplotu pro vývoj zárodku, ale také ochranu před případnými predátory. Na vejcích nemusí vždy sedět jenom samice. Například u pštrosů zahřívá vejce výhradně samec. Velmi často se oba rodiče v zahřívání vajec střídají.
Kojící savci s kloakou…
Vejcorodí savci jsou opravdovou specialitou ve zvířecí říši. Vykazují několik typicky savčích znaků, jako například teplokrevnost, bránici nebo srst. Mají dokonce i mléčné žlázy, ale nemají bradavky. Místo nich mají tzv. žláznatá políčka na břiše, do kterých vedou samostatné vývody mléčných žláz. Mláďata jsou tedy krmena mateřským mlékem, ale líhnou se z vajec. Mezi vejcorodé savce patří ptakopysk a několik druhů ježur. Stejně jako ptáci a plazi mají tato zvířata kloaku, z které pak snáší vejce s měkkou blanitou skořápkou. Ptákům se také podobají přítomností tzv. vaječného zubu, kterým se líhnoucí mláďata dostávají z vaječného obalu. Ježura snáší vždy jedno vejce do vaku na břiše, který má pouze v období rozmnožování. Samice ptakopyska klade vajíčka do hnízda, kde je zahřívá zhruba 10 dní.
Fotogalerie
Autorka článku: Isabela Okřinová
Redakční úpravy: Roman Kössl
Zdroj fotografií: viz popisky ve fotogalerii