Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Až se zima zeptá...aneb jak se zvířata v zoo chystají na zimní období

S příchodem podzimu a chladnějších teplot nastává v zoo každoročně období, kdy se naše zvířata začínají připravovat na zimu. Vzhledem k tomu, že chováme především palearktické druhy (tedy druhy žijící v mírném pásu Evropy a Asie), které jsou na nízké teploty zvyklé, nejsou přípravy příliš rozsáhlé. Až na několik výjimek můžete většinu našich zvířat (asi 80 %) spatřit v zoo i během zimy. Několik přesunů do zimovišť, příprav na zimní spánek a především změn v krmných dávkách se ale udělat musí.    

K

e konci září už jsme přestěhovali do zázemí naši samici krokodýla nilského. Nízké teploty by venku opravdu nesnášela dobře a patří tedy zrovna mezi ta zvířata, která přes zimu v zoo neuvidíte. I všichni plazi a obojživelníci z Terária prošli velkou řadou změn, protože během zimního období spí. Z počátku je přestaneme krmit. To proto, aby jim v trávicím traktu nezůstaly zbytky potravy, které by mohly během období, kdy mají sníženou tělesnou teplotu, začít hnít, a způsobit jim nepěkné zdravotní potíže případně i smrt. Želvy se před samotným zimováním váží, aby se zjistilo, zda jsou na toto období správně připravené. Převažují se průběžně celou sezónu. Když hezky přibírají a nemají žádné zdravotní problémy, je to známka toho, že mohou bez problému zimovat. V pavilonu s chladnějšími dny postupně klesá teplota a ten přechází do zimního režimu.

Zmije Schweizerova tráví zimu ve vinotéce…

Některá zvířata zimují přímo ve svých teráriích. Zalezou si do úkrytů, kde celou zimu vydrží teplota mezi 3 a 8 °C. Nebo kolem 10 °C, to podle toho, o jaký typ terária se jedná. Severoafrickým trnorepům ale musíme přitopit. Topný kabel a termostat hlídají minimální teplotu nory v teráriu přibližně na 17 °C, i když v samotném teráriu je přes den jen 10 °C jako v noci na Sahaře. Jiní plazi se přesouvají do lednic, kde se jim nastaví správné teplotní podmínky. Do lednic jdou především zvířata ze zázemí. Takovou specialitou jsou potom zmije Schweizerovy, které tráví zimu ve vinotéce. :-) Tento druh zmije totiž potřebuje zimovat při teplotě 12 až 15 °C, což je teplota, kterou v lednici nenastavíte. A tak se tyto zmije na zimu umisťují do těchto zařízení na chlazení vína. Každé zvíře zimuje zvlášť ve své vlastní krabičce. Do těch se jim dává především mech rašeliník, který mimo jiné působí antibakteriálně a velmi dobře udržuje vlhkost. Ve všech prostorech, kde plazi a obojživelníci zimují, se pak pravidelně kontroluje teplota a vlhkost. Pavilon Terárium je tedy přes zimu veřejnosti nepřístupný. Zimní spánek je ale pro plazy důležitý, aby se na jaře mohli správně nastartovat k jejich rozmnožování.

"I všichni plazi a obojživelníci z Terária prošli velkou řadou změn, protože během zimního období spí. Z počátku je přestaneme krmit. To proto, aby jim v trávicím traktu nezůstaly zbytky potravy, které by mohly během období, kdy mají sníženou tělesnou teplotu, začít hnít, a způsobit jim nepěkné zdravotní potíže případně i smrt." 

Ptačí zimomřivci putují do svých vyhřívaných „apartmánů“…

Zimní přípravy se tradičně týkají i některých druhů ptáků. Ještě než začnou vlastní přesuny do zimovišť je třeba tyto prostory pořádně vyčistit a doladit potřebné opravy. Co to vlastně je takové zimoviště? Jsou to vyhřívané ubikace, které jsou většinou umístěny v zázemí zoo. Teplota se zde udržuje zhruba mezi 10 - 15 stupni. Některé náchylnější druhy zde mají ještě lokální zdroje tepla například ve formě výhřevných lamp. Ptáci zde mají i bazénky a možnost chodit ven. Pokud je hezké počasí a moc nemrze, mohou být venku i přes noc. Přesun na zimoviště se týká především plameňáků růžových. Během listopadu se jim postupně začne dávat potrava do vnitřních prostor, aby se tam naučili bez problémů chodit, a nemuseli jsme je tam nějak násilně nahánět. Zimoviště plameňáků je prosklené a nachází se přímo v areálu zoo. Kochat se pohledem na plameňáky tedy můžete i v zimě. Do zázemí se pak postupně stěhují i pelikáni bílí, dytíci úhorní nebo mandelíci hajní. Pokud nastanou silnější mrazy, budeme muset přestěhovat i bahňáky. V australských a amerických expozicích máme povětšinou druhy, které jsou schopné nízké teploty vydržet. Nicméně na zimoviště téměř vždy putují hokové přílboví nebo australští papoušci kakariki. Vodním ptákům, kteří jsou ve venkovních expozicích celoročně, jako například kolpíci bílí, instalujeme do rybníčků čeřidla, aby zde nezamrzala voda. U sov přistupujeme v zimním období k úpravě jídelníčku. Dostávají v tuto dobu více kuřat a méně myší, protože nejsou v toku. Větší druhy sov, jako například puštíci bělaví, ale naopak dostávají přes zimu více myší a celkově více potravy, protože přicházejí do toku dříve. Je tedy potřeba je zavčas na tuto fázi připravit. Myši jsou pro ně totiž přirozenější potravou. Sýčci obecní přes zimu nedostávají hmyz. V přírodě by ho v tu dobu také nenašli. 

"U sov přistupujeme v zimním období k úpravě jídelníčku. Dostávají v tuto dobu více kuřat a méně myší, protože nejsou v toku. Sýčci obecní přes zimu nedostávají hmyz. V přírodě by ho v tu dobu také nenašli."

Na zimu je potřeba se pořádně nadlábnout…

Během října už do svých nor zalezli i poslední sysli obecní. Ti chladné období tráví zimním spánkem. Na toto období si neukládají žádné zásoby do svých nor. Sysli tedy nesyslí. Na zimní spánek se prostě chystají tak, že více žerou. Docílí tak toho, že mají pro přežití chladné zimy dostatek tukových zásob. V průběhu léta se jim tedy zvyšuje krmná dávka, aby měli dostatek času se pořádně vykrmit. Sysly tedy během zimy v zoo také neuvidíte. O něco později se pak k zimnímu spánku ukládají i svišti horští. Typickými zimními spáči jsou samozřejmě medvědi. Takže i naši medvědi plaví dostávají před zimou větší objem tučnější potravy, protože se předpokládá, že i oni půjdou spát. Ostatní šelmy (např. lišky, jezevci, rosomáci) také dostávají přes zimu více potravy, aby měly dostatek tuku, protože ty nijak speciálně nezimují. Maximálně si mohou zalézt do svých boudiček či nor. A když už jsme u savců, nemůžeme zapomenout také na losy. Těm celé léto připravujeme sušené větve stromů i s listím, aby měli i přes zimu přísun pro ně přirozeného okusu. 

Jak nadpis tohoto článku napovídá, děláme všechno pro to, aby zima naše zvířata v žádném ohledu nepřekvapila.  

■

Fotogalerie

Autorky článku: Isabela Okřinová a Markéta Jariabková

Redakční úpravy: Roman Kössl

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová