Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Zdánlivě nezajímavá expozice, která se stala fenoménem

V Zoo Hluboká můžete vidět jednu zcela ojedinělou expozici. Podobnou nenajdete v žádné jiné zoo u nás. A také v celé Evropě je podobných poskrovnu, přinejmenším v takovém rozsahu. Když neznalí návštěvníci zjistí, na co by se to měli jít do expozice vlastně podívat, zpočátku se mnozí z nich spíš opovržlivě ušklíbnou. Pak ale dokáží dlouhé minuty užasle pozorovat její drobné obyvatele. 

Řeč je o „Mravenčím hnízdě“ - expozici s několika živými koloniemi mravenců z různých koutů světa. Nabízíme ji našim návštěvníkům již od roku 2017. 

N

ápad ukázat v zoo zajímavý život mravenců vznikl ale dlouho před tím. Tehdy se v areálu Zoo Hluboká objevila první divoká kolonie mravenců lesních. Ti si udělali  svoji kupu kolem starého dubového pařezu vedle cesty vedoucí po břehu Munického rybníka. Aby se kolonie mohla nerušeně rozvíjet, udělali jsme kolem mraveniště ochranné zábradlí, jakoby zde měli mravenci svůj výběh. A také jsme přidali typickou jmenovku, které jsou i u jiných zde chovaných druhů zvířat.  Pak přišla na řadu příprava informačního panelu o životě a významu lesních mravenců s pohledem do nitra mravenčí kupy. A hned za ní nápad, že by bylo pěkné ukázat návštěvníkům zoo život ve skutečném mraveništi. 

"Chovat mravence v domácích podmínkách, kde k nim má přístup jen sám chovatel, je zcela něco jiného, než představit mravence několika desítkám tisíc lidí ročně. Vyžaduje to úplně odlišné technické provedení chovných nádrží."

Podařilo se nám získat pěknou kolonii jihoevropských mravenců zrnojedů, pro kterou jsme v budově vzdělávacího centra vytvořili velké formikárium – tedy terárium určené pro chov mravenců. Zrnojedi se stali mezi návštěvníky velmi oblíbenými - především, když mohli být zrovna přítomni u krmení a mohli se od jejich chovatele dozvědět zajímavé informace. Když kolonie po šesti letech náhle vyhynula, slyšeli jsme v dalších sezonách od našich návštěvníků často dotazy na to, zda u nás mravence opět uvidí..

Pro obnovení chovu mravenců jsme se rozhodli již v roce 2016 a vybudování expozice trvalo s malými přestávkami více než jeden rok. Stavbu jsme ale tentokrát pojali poměrně velkoryse – věnovali jsme mravencům ve vzdělávacím centru celou jednu místnost. 

"Výběhy jsou totiž většinou svrchu otevřené a před únikem mravenců chráněné skleněným převisem. Ten musí chovatel pravidelně z vnitřní strany namazat dětským olejíčkem, přes který mravenci neprojdou."

Chovat mravence v domácích podmínkách, kde k nim má přístup jen sám chovatel, je zcela něco jiného, než představit mravence několika desítkám tisíc lidí ročně. Vyžaduje to úplně odlišné technické provedení chovných nádrží. Navíc jsme chtěli ukázat více druhů, včetně tropických. Z toho důvodu předcházelo přípravě a otevření expozice i několik návštěv zahraničních zoologických zahrad, kde mravence vystavují. Tam se ve většině případů jedná o  atraktivní mravence střihače rodů Atta nebo Acromyrmex, pěstujících na úkrojcích listů rostlin ve svém hnízdě houbu. I u nás byla velká kolonie Atta sexdens jedna z prvních, kterou jsme získali již v roce 2016.

Do konce roku 2017 se nám podařilo obsadit všechna výstavní formikária celkem sedmi druhy mravenců s odlišnými nároky na prostředí i způsoby obstarávání potravy. Každý druh vyžaduje jiné podmínky. Některé žijí v tropickém pralese, jiné na poušti. Některé budují mraveniště pod zemí, jiné ve dřevě a další v korunách stromů. A tomu musí odpovídat i podmínky v chovném zařízení. Naši mravenci tak návštěvníkům zoo alespoň částečně představují obrovskou rozmanitost této skupiny hmyzu. 

Na mravence se můžete dívat prostřednictvím různě velkých oken, kudy je vidět do mravenčích „výběhů“. Ty představují výseky obvyklého životního prostředí jednotlivých druhů. Původně jste mohli mravence pozorovat také v „podzemních“ hnízdech, kde je ukrytá královna, a kde se dělnice starají o vajíčka, larvičky a kukly. Většinou to ale mravence příliš rušilo a proto jsou dnes hnízda zakrytá. Vidět je jen k mravencům Atta do jejich pěstírny hub. I tak je ale u mravenců stále co pozorovat. Navíc se tady můžete o mravencích dozvědět mnoho informací ze sympaticky ilustrovaných příběhů. Expozice je také vybavena několika nadživotními modely vystavovaných druhů a pěti obrazovkami, kde se střídají fotografie a videa ze života mravenců i termitů. 

"Velmi zajímavým a neobvyklým druhem je jihoasijský velemravenec obrovský (Dinomyrmex gigas), jehož robustní vojáci, dorůstající až 3 cm délky, patří k největším mravencům světa. Jsme pravděpodobně jedinou zoo na světě, která tento druh může svým návštěvníkům ukázat."

Obslužní prostor pro chovatele je ukrytý za sádrokartonovou stěnou, sem návštěvníci nemohou. Odtud se mravencům podává krmení a je zde přístup do hnízd. Je tady osvětlení výběhů, ventilátory, které udržují v mraveništích správné proudění vzduchu a vlhkost, i kontrolní teploměry, hlídající v jednotlivých nádržích teplotu. Celý prostor expozice je celoročně klimatizován na teplotu mezi 23 až 25°C. Odtud se také obsluhuje audiovizuální technika. Technické zázemí expozice je sice poněkud stísněné, přesto se sem vejde i několik menších formikárií s dalšími koloniemi mravenců, které slouží jako záloha i jako zdroj získávání nových zkušeností.

Přístup k mravencům je pro obsluhu zpravidla velmi snadný. Výběhy jsou totiž většinou svrchu otevřené a před únikem mravenců chráněné skleněným převisem. Ten musí chovatel pravidelně z vnitřní strany namazat dětským olejíčkem, přes který mravenci neprojdou.

Kromě již zmíněných mravenců střihačů (Atta sexdens) mohou návštěvníci v naší zoo vidět například stromové mravence krejčíky (Oecophylla smaragdina), kteří si hnízdo „sešívají“ z listí, nebo australské pouštní mravence buldočí (Myrmecia desertorum) s obávaným žihadlem. Velmi zajímavým a neobvyklým druhem je jihoasijský velemravenec obrovský (Dinomyrmex gigas), jehož robustní vojáci, dorůstající až 3 cm délky a patří tak k největším mravencům světa. Jsme pravděpodobně jedinou zoo na světě, která tento druh může svým návštěvníkům ukázat. V expozici je pro srovnání také jeden druh jihoevropských všekazů neboli termitů, které si lidé s mravenci často pletou.

■

Fotogalerie

Autor článku: Roman Kössl

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová