Zvířata nejsou popelnice. I malé množství nevhodné potravy může zabíjet!

Zvířata v moderních zoologických zahradách jsou krmena vyváženou stravou. Chovatelé se zároveň snaží jejich krmení co nejvíce přiblížit přirozené potravě, kterou najdou ve volné přírodě. Na optimalizaci krmných dávek a jejich vyváženosti nejen pro druh, ale i pro konkrétní jedince, se pracuje i několik let. Řada druhů v zoologických zahradách jsou tzv. potravní specialisté. To znamená, že se živí pouze vybranou potravou a cokoliv jiného jim může způsobovat i dlouhodobé zdravotní potíže: průjmy, špatnou činnost trávicího traktu, oslabenou imunitu, různé deformace kostry či kožních derivátů (kopyta, rohy, parohy, nehty) či celkovou slabost organizmu. Dojít může i k celkovému vyčerpání. Tyto záležitosti mohou mít i velmi rychlý průběh v podobě náhlé slabosti, nechutenství, trávicích obtíží a často i následné smrti. Potrava dokáže ovlivňovat i chování zvířat a narušovat jejich sociální vztahy. Špatné krmení může u některých druhů způsobovat například nadměrnou agresivitu. Tato skutečnost byla potvrzena například u oblíbených lemurů kata, u kterých agresivitu vyvolává zvýšený přísun cukru, tedy především krmení ovocem.  

V

dřívějších dobách se v chovech krmilo čímkoliv, co zvířeti chutnalo. Zvíře sice vypadalo spokojeně, nehublo, netrpělo nechutenstvím, ale už se tolik nehledělo na to, co taková strava celkově opravdu způsobuje. Proto se mnoho zvířat v zájmových chovech (ať už v zoo či v soukromých) vůbec nedokázalo rozmnožit a umíralo mnohem dříve než jejich příbuzní ve volné přírodě. Nebylo nezvyklé dávat vlkům vařené maso či namáčené pečivo v masových vývarech. Opice zase běžně dostávaly pouze velké množství ovoce či různé vařené potraviny jako těstoviny, rýže nebo jiné pro lidi zcela přirozené věci. Kopytníci byli krmeni pouze senem a například se vůbec nehledělo na okusovače. Ti tím pádem nedostávali žádné větve. Pokud byla zvířata krmena méně atraktivní, ale vhodnou potravou, která byla doplňována nevhodnou, ale mnohem lákavější, vybírala si samozřejmě tu, která jim více chutná a tu zdravou nechávala bez povšimnutí. Je to stejné, jako když máte na výběr mezi sladkým zákuskem, který lahodí i oku, a brokolicí. Přiznejme si, že většina z nás sáhne po tom zákusku, který není úplně výživově vhodný. 

V posledních letech došlo k velmi výrazným inovacím v krmivech pro zájmová zvířata. Důležitou roli v této problematice hrají i vědci a biologové mimo chovy. Jejich poznatky napomáhají pochopit fungování nejen trávicího traktu, ale celkovou biologii živočichů. Získané informace pomohly a stále pomáhají vylepšovat krmné dávky u všech chovaných druhů. Největší výzvou jsou tzv. potravní specialisté. To jsou druhy, které mají úzký okruh potravních zdrojů, v extrémních případech omezené pouze na jeden jediný druh. Příkladem může být panda velká, medvěd, kterého všichni znají. K tomuto způsobu přijímání potravy je uzpůsoben celý jejich trávicí trakt, ať už v podobě anatomické či mikrobiologické. Právě pochopení potravních návyků těchto specialistů umožňuje nejen ochranu druhu ve volné přírodě, ale i správnou péči o tyto druhy v lidské péči. Dnes se pro tyto extrémně náročná a náchylná zvířata samozřejmě dají vyrábět speciální granuláty, krmné směsi nebo minerální doplňky. Nicméně vždy je snaha podávat jim především co nejpřirozenější potravu. 

"V zoologických zahradách, ale i v soukromých chovech se chovatelé často setkávají s návštěvníky nebo náhodnými kolemjdoucími kolem ohrad, kteří jsou velmi neukáznění. I přes neustálé upozorňování a napomínání se stále najdou tací, kteří krmí cizí zvířata, poškozují cizí věc, a zároveň zvířata vystavují týrání podáním naprosto nevhodné stravy."

Jak už bylo řečeno, vždy dbáme na to, aby krmná dávka byla především vyvážená. Důležité je, aby se podávalo vhodné kvalitní krmivo bez plísní a jiných znehodnocujících látek. Každý chovaný druh má vytvořenou krmnou dávku přímo na míru. I drobná změna, která nám přijde v pořádku, může zvířeti rozhodit činnost trávicího traktu a způsobit závažné problémy. Velká část čtenářů doma chová psa, který je zvyklý na určité krmivo. A teď si vzpomeňte, kolikrát jste svému psovi v dobré víře způsobili zdravotní komplikaci právě změnou v krmení. Může to být i slabý průjem, nad kterým mávnete rukou, ale váš pes už vám neřekne, jak se u toho cítil, že ho bolelo břicho, a bylo mu opravdu špatně. 

V zoologických zahradách, ale i v soukromých chovech se chovatelé často setkávají s návštěvníky nebo náhodnými kolemjdoucími kolem ohrad, kteří jsou velmi neukáznění. I přes neustálé upozorňování a napomínání se stále najdou tací, kteří krmí cizí zvířata, poškozují cizí věc, a zároveň zvířata vystavují týrání podáním naprosto nevhodné stravy. Z řad zoologických zahrad můžeme vypsat spoustu příkladů. Nejčastěji toto řádění odnáší hospodářská zvířata, jako jsou různá plemena ovcí, koz nebo koní. Exotičtí živočichové jsou ale rovněž ohroženi. Často trpí například různé druhy primátů. Obzvláště ti, kteří jsou umístěni v průchozích voliérách. Nejen, že návštěvníci zvířata přímo krmí, ale neuvědomují si, že mají jídlo třeba v otevřené tašce nebo v košíku kočárku. Taková situace je pro zvídavé primáty jasnou výzvou ke svačině. Kromě toho, že je taková svačina pro zvíře zcela nevhodná, je tu také velké riziko, že jí spořádá i s obalem. Na konzumování obalů jsou specialistky kozy. Často se stává, že rodiče dávají dětem granule, které koupili v automatu na krmení pro kozy, s dobrým úmyslem do plastového pytlíku. Koza je ale většinou mnohem rychlejší než malé dítě a slupne granule i s pytlíkem dříve, než si toho dospělý vůbec všimne. Obaly jsou problém i v případě, že nejsou v popelnici nebo v koši. Může je poponést vítr do výběhu a zvíře je pak může pozřít. 

"Několikrát se nám stalo, že nám návštěvníci krmili i naše drápkaté opičky. Mezi oblíbenou podávanou potravu patřily hranolky nebo zmrzlina. Opravdu to skvěle žerou a vypadá to jako náramná legrace. Ty následné průjmy a nucení zvířat, aby pozřela probiotika a další medikamenty, už ale tak zábavné nejsou."

U nás v zoo se bohužel stalo několik tragických událostí spojených s neukázněnými návštěvníky.

Mezi jedny z prvních patřil v posledních deseti letech srnec obecný, který byl nakrmen rohlíky. V roce 2013 ho následovala losice, kterou někdo nakrmil sušenkami a rýžovými chlebíčky. Umírání tohoto zvířete trvalo několik dní. Pak se její zdravotní stav zhoršil prakticky z minuty na minutu. I přes lékařskou pomoc samice po několika hodinách bolestí a utrpení uhynula. Pitva bohužel ukázala, že byla březí. Ztráta tedy byla o to bolestivější. Mohl to být vůbec první los narozený u nás v zoo.

Jedna z našich koz holandských byla natolik rychlá, že za dobu svého života spořádala téměř kilogram igelitových sáčků. Ty jí bohužel postupně ucpávali trávicí trakt a koza uhynula na celkové selhání organismu.

Berani ovce ouessantské a ovce walliserské uhynuli během jednoho víkendu. Doplatili na chvilkovou radost návštěvníků, kteří jim dali nevhodnou stravu. Ono to sice vypadá, že ta zvířata mají hlad, protože v podstatě pořád škemrají, ale není to tak. Nenechte se zmást jejich smutným pohledem. Ve své krmné dávce dostávají vše, co potřebují.

Několikrát se nám stalo, že nám návštěvníci krmili i naše drápkaté opičky. Mezi oblíbenou podávanou potravu patřily hranolky nebo zmrzlina. Opravdu to skvěle žerou a vypadá to jako náramná legrace. Ty následné průjmy a nucení zvířat, aby pozřela probiotika a další medikamenty, už ale tak zábavné nejsou. 

Ještě 14 dní před poslední tragickou událostí jsme v televizi i na našich sociálních sítích prezentovali, jak nám někdo naházel pečivo do expozice k vodním ptákům. Naštěstí to bylo u druhů, pro které je problematické díky jejich anatomickým tvarům zobáků takovou potravu vůbec pozřít, takže nedošlo ke zdravotním potížím. Nicméně pečivo obsahuje sůl a může ptáky takzvaně zasolit. Taková zvířata jsou pak malátná a musí u nich být proveden proplach žaludku a často i nosohltanu.

Tou poslední událostí byl úhyn mladé losice, kterou jsme si na podzim 2022 dovezli jako novou pokračovatelku našeho chovu. Dlouho u nás ale nezůstala právě díky nezodpovědnému návštěvníkovi, který jí podal pravděpodobně nějaké pečivo. Pár dní trvá, než se taková skutečnost projeví. Obtíže ale bývají velmi vážné, často až fatální. I přes okamžitou zdravotní pomoc, kdy i ošetřovatelé riskovali své zdraví, se nám samici nepodařilo zachránit. Samice sebou ve výběhu mlátila, válela se po zemi, z nozder a tlamy jí vytékala bachorová natrávenina, která měla atypický pach. Po podání zklidňujících léků jí veterinář okamžitě nasadil léčbu, ale do hodiny mladá losice uhynula. Pitva navíc bohužel potvrdila naše tušení. Samice byla v polovině březosti a čekala dvojčata.

Tímto bychom chtěli apelovat na všechny neukázněné návštěvníky, aby už nezpůsobovali bolest našim zvířatům, ani lidem, kteří o ně pečují.

Zároveň děkujeme všem, kteří se chovají zodpovědně a třeba i sami upozorňují nezodpovědné či neznalé návštěvníky.

Fotogalerie

   Autorka článku: Markéta Jariabková

Redakční úpravy: MVDr. Emanuel Krejcar, Isabela Okřinová, Roman Kössl

Autorky fotografií: Michaela Jerhotová, Isabela Okřinová