Zoo noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Jak pomoci hmyzu v zemědělské krajině?

Poslední dobou čím dále tím častěji slýcháme, že nám z krajiny mizí i dříve běžné druhy, jako jsou zajíc polní, strnad obecný nebo čejka chocholatá. Populace koroptví v ČR od druhé světové války poklesla o závratných 98%. Kromě ptáků a savců ale mizí i daleko menší organismy, jako jsou denní motýli, kobylky nebo samotářské včely. Plošný úbytek polní a lučních ptáků, klesající stavy zajíců a mizející čmeláci jsou varovnými signály, že je něco špatně.

P

řed několika lety vzbudila ohlas studie, která na maloplošných chráněných územích v Německu měřila denní množství hmyzu zachyceného pomocí specializovaných pastí v průběhu necelých tří dekád. Výsledky ukázaly roční pokles biomasy létajícího hmyzu o 2,5 %, to za téměř 30 let to znamená úbytek o více jak 75 % hmoty. V podobném duchu se vyjadřovala i řada následných studií. Ač jsou konkrétní důvody poklesu či vymírání populací různé, nejčastěji je zmiňováno právě intenzivní využívání krajiny (zemědělství, lesnictví a rybníkářství). Detailnější výzkumy ukazují, že úbytek hmyzu je daleko rychlejší v otevřené zemědělské krajině než v lesích. Mezi nejvíce postižené skupiny patří například denní motýli, čmeláci či samotářské včely. Z téměř 20 tisíc druhů hmyzu zpracovaných v Červeném seznamu ohrožených druhů hmyzu ČR, je 4342 druhů ohrožených a 596 vyhynulých. Na úrovni jednotlivých skupin hmyzu je to pak různé. Velmi ohrožení jsou listorozí brouci (chrobáci, hovniválové), u kterých vymřelo nebo je ohroženo celých 61 % z celkového počtu 175 druhů. Ohroženo je i 62% denních motýlů, nebo, trochu překvapivě, i 47% druhů vosovitých. V České republice už vyhynula polovina druhů čmeláků, 50% z těch zbývajících má vážný problém. Úbytek druhové rozmanitosti se netýká jen hmyzu, podobně na tom jsou například polní ptáci či drobní savci. Podle nedávno publikované studie českých ornitologů došlo k poklesu populací polního ptactva o 40 % ve srovnání se stavem z roku 1982. Problém se zdaleka netýká pouze vzácných a náročných druhů, ale postihuje i druhy běžné druhy. Na druhou stranu některým druhům přináší intenzivní hospodaření prospěch, stačí si vzpomenout na vysoké stavy černé zvěře či opakovaně se opakující gradace hrabošů. Podobně jako v případě hraboše existují i mezi hmyzem příklady druhů, kterým současný stav krajiny vyhovuje. Tyto se pak často šíří na úkor ostatních a nezřídka působí ekonomické ztráty, jedná se například o invazní slunéčko východní, blýskáčka řepkového nebo v případě smrkových monokultur lýkožrouta smrkového. 

"Sedmdesát procent zemědělských plodin je opylováno hmyzími opylovači, predátoři a parazité zase udržují přirozenou rovnováhu populací. Význam těchto „ekosystémových služeb“ přírody a krajiny zjistíme ve chvíli, kdy jeden či více článků složitého řetězce vypadne nebo je přinejmenším oslaben."

Potřebujeme vůbec přírodu?

Tato na první pohled banální otázka má ale netriviální řešení.  Ano, zcela jistě přírodu potřebujeme, ale za jakou cenu? Respektive jaké služby (a za kolik) nám příroda poskytuje? Kromě obživy a zdroje ekonomického zisku, existují další velmi důležité funkce přírody a krajiny. Jedná se například o regulace vodního režimu, zbrzdění eroze či podporu druhové rozmanitosti volně žijících živočichů a rostlin, kteří slouží jako opylovači, rozkladači a producenti organické hmoty. Sedmdesát procent zemědělských plodin je opylováno hmyzími opylovači, predátoři a parazité zase udržují přirozenou rovnováhu populací. Význam těchto „ekosystémových služeb“ přírody a krajiny zjistíme ve chvíli, kdy jeden či více článků složitého řetězce vypadne nebo je přinejmenším oslaben. Ekologové upozorňují, že zjednodušování ekosystémů vede ke snížení jejich stability. Jednoduchý příměr nám opět poskytují naše smrkové monokultury, kdyby druhová skladba lesa byla pestřejší, zůstalo by v lese po gradaci kůrovce více živých stromů. To, jak důležité služby máme díky přírodě, nám ukazuje i případ z Austrálie. Místí farmáři si sem totiž museli velmi složitě nechat dovézt koprofágní (= živící se trusem) brouky z Jihoafrické republiky, neboť ti místní, neuměli zpracovávat kravský trus. Ten pak poskytoval hojný zdroj larvám much, které se namnožily natolik, že z jejich neustálé přítomnosti dobytek doslova zešílel. I náš hmyz se podílí na rozkladu organické hmoty nebo mrtvých hlodavců, vzpomeňme si třeba na chrobáky či hrobaříky!

Je zřejmé, že jakákoliv lidská činnost s sebou nese dopady na naše okolí. V případě střední Evropy byla lidským hospodařením v průběhu staletí přetvořena většina území. Lidskou rukou tak vznikla mozaika polí, lesů, rybníků a sídel. Byť byla tato činnost relativně intenzivní (největší odlesnění zažila naše krajina již za Keltů), k proměně nedošlo naráz ale postupně v průběhu staletí. Tradiční způsoby hospodaření v krajině, jako byla pastva, vypalování stařiny či pařezinové hospodaření v lesích, pak mimoděk nahrazovaly přírodní živelné procesy, tedy krajinnou dynamiku udržující druhovou pestrost. Díky lokálnímu způsobu hospodaření nebyla tatáž stejná činnost uplatňována plošně ve stejnou dobu, ale byla rozprostřena v místě i čase. Konstelace historických událostí a společenského pokroku nicméně dala vzniknout průmyslovému zemědělství v jeho současné podobě. Výkonné stroje umožňují rychlou úpravu velkých ploch, hnojiva a chemické ochranné prostředky pak velkoplošné pěstování náročných plodin a neviditelná síla dotacemi ohnutého trhu zúžila spektrum pěstovaných plodin. Krajina se z jemné mozaiky změnila v monotónní plochu pro průmyslové zemědělství se všemi svými negativy.

"Jako jedna z velmi efektivních metod jak podpořit populace hmyzu zemědělské krajiny je snížit intenzitu zemědělské výroby. Ale jak na to? Na loukách existuje jedno velmi jednoduché a levné řešení. Při seči stačí ponechat malou část (3 – 10%) louky neposečenou po celou sezónu."

Proč louky?

Kromě pastvin, patří mezi nejvýznamnější stanoviště pro hmyz zemědělské krajiny především louky pro produkci sena. Tyto louky jsou sklízeny strojově, podle klimatických podmínek dvakrát až třikrát za rok, přičemž termíny sklizně jsou vázané na proplácení dotací a jsou stanoveny Ministerstvem zemědělství. Jednorázová strojová seč dopadá na hmyz hned několika způsoby. Asi každého napadne, že pokud se pokosí louka, skokově zmizí pastva pro včely, čmeláky a motýly. V případě mobilních druhů to nemusí být až zase takový malér, včela medonosná se prostě poohlédne po jiném zdroji potravy. Drobné včelky samotářky často vázané na konkrétní druhy rostliny (např. zvonky, hvozdíky, pryskyřníky) na tom jsou výrazně hůře. Podobně se motýlům pokosením ničí živná rostlina pro housenky. Z tohoto důvodu v České republice relativně nedávno vyhynul například motýl žluťásek barvoměnný.  Strojová seč usmrcuje bezobratlé živočichy i přímo. Jedno strojové sečení louky zabije 40 % jedinců sarančí a kobylek, dalších 40 % je zlikvidováno sušením a balíkováním sena. Přímá souvislost mezi typem seče a velikostí populace byla ukázána na poslední přežívající populaci kobylky zavalité na Jičínsku, kterou na chvíli vzkřísilo rozrůznění režimu seče, než se dotyčný zemědělský podnik kvůli administrativním překážkám vrátil k původnímu modelu. 

Různé typy sekacích zařízení znamenají různou míru přežívání bezobratlých. Lištové sekačky jsou šetrnější než rotační, z pohledu hmyzu jsou ale nejhorší mulčovače, protože nejen že rozsekají vše živé, ale vrstva mulče má i neblahý dopad na složení lučních rostlin v následujícím roce. Obrovský vliv má i doba seče, některým druhům nevadí brzká seč, jiné s ní mají problém. Modrásek bahenní, jehož larvy nejdříve konzumují květy krvavce, aby následně dokončily vývoj v mraveništích, špatně snáší seč v druhé polovině července…

Existuje řešení?

Jako jedna z velmi efektivních metod jak podpořit populace hmyzu zemědělské krajiny je snížit intenzitu zemědělské výroby. Ale jak na to? Na loukách existuje jedno velmi jednoduché a levné řešení. Při seči stačí ponechat malou část (3–10%) louky neposečenou po celou sezónu. Už od roku 2015 dokonce existují možnosti, jak lze získat příplatek k běžné dotaci na louky sečené v tomto režimu. 

Aby se potvrdila efektivita tohoto opatření na komerčních lučních plochách v ČR, nechalo Ministerstvo životního prostředí a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) zpracovat sérii studií, které se zabývaly dopadem pásové seče na několik skupin bezobratlých, na níž se podíleli i autoři tohoto článku. Studie probíhaly od roku 2018 do roku 2021 a ačkoliv se efekt pásů na diverzitu a početnost hmyzu měnil v závislosti na konkrétní sezóně, lze zcela jednoznačně pozorovat pozitivní účinky pásové seče jak na počet sledovaných druhů, tak i na množství biomasy hmyzu. Opatření mělo například vliv na druhovou bohatost i početnost běžných druhů denních motýlů. U pavouků, byl zase pozitivní efekt pásů zvýrazněn v klimaticky extrémních suchých a teplých letech - pásy poskytovaly pavoukům prostor pro život, neboť po první seči již otavy vlivem sucha nenarostly.  Jsme přesvědčeni, že ponechání neposečených pásů bude mít pozitivní efekt i na další obyvatele naší krajiny včetně ptáků a savců, například koroptve polní či zajíce polního, tedy druhů, jejichž populace v naší intenzivně obhospodařované krajiny téměř zmizely. 

Založení „pásu života“ není nic těžkého, stačí vynechat při kosení cca 6–12 metrů široký pás, jenž by neměl být u okraje pozemku, ale spíše uprostřed, a pásů by v ideálním případě mělo být vícero, tak aby pokrývaly 3–10 % výměry pozemku. Vhodné je založit pásy tak, aby pokrývaly různé přechody na pozemku (například od vlhké části do suchého trávníku).

Zatímco ekonomika počítá zisk v rámci hodin, dní a roků, krajina počítá čas na roky až staletí. To, že nám jednu až dvě generace procházejí čistě komerční postupy hospodaření v krajině, stále ještě neznamená, že jsou tyto z dlouhodobého hlediska nejekonomičtější nebo dokonce ve shodě s péčí řádného hospodáře! Intenzivní zemědělství negativně ovlivňuje ostatní krajinné funkce, jako je udržení vody v krajině, zabránění eroze, opylování plodin a udržování přírodní rovnováhy včetně vyvážení dopadů klimatických změn. Je načase přemýšlet, jak si tyto „neviditelné dary“ přírody udržet a zdali neexistuje způsob, jak jim aktivně pomáhat.

Článek vznikl na základě výzkumu financovaného Agenturou Ochrany Přírody a Krajiny České republiky.

Fotogalerie

   Autoři článku: Mgr. Petr Šípek, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, UK

Bc. Tomáš Jor, Přírodovědecká fakulta, UK

Mgr. Lukáš Eršil, společnost Envipor, s.r.o.

Autor fotografií: Mgr. Petr Šípek, Ph.D.

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Projekt ochrany dudka chocholatého (Upupa epops) na jižní Moravě

Přinášíme vám článek, který jsme si vypůjčili od našich kolegů ze Zoo Brno. Ti se intenzivně věnují výzkumu a ochraně velmi charismatického ptáka dudka chocholatého. 

D

udek chocholatý (Upupa epops) patří do řádu zoborožců (Bucerotiformes) a čeledi dudkovitých (Upupidae), kterou sdílí společně s dudkem madagaskarským (Upupa marginata). Zatímco dudek madagaskarský je endemitem ostrova Madagaskar, dudek chocholatý obývá celou Afriku vyjma Sahary, v Evropě sahá nejseverněji na úroveň Petrohradu a jeho hnízdní areál končí v Asii až u Sachalinu. Obývá tedy prakticky celou jižnější polovinu eurasijského kontinentu.

Dudek má drobnou hlavu s extrémně dlouhým zobákem, zakulacená křídla, krátké a silné nohy a delší ocas. Zbarvení peří je v celé čeledi uniformní – rezaté tělo a černá, bíle strakatá křídla, záda a ocas. Dudek madagaskarský se od dudka chocholatého liší vzorem černobílé strakatosti. Dudek chocholatý vytváří celkem 8 poddruhů. Poddruh africana (dudek africký), který je daleko tmavěji zbarven, je některými systematiky uznáván jako samostatný druh. 

Dudek létá typickým „motýlovitým“ letem, díky kterému si ho mnozí nezkušení pozorovatelé mohou z dálky splést se sojkou obecnou (Garrulus glandarius). V rámci celého řádu je nejpříbuznější čeledí dudků 8 druhů dudkovců (Phoeniculidae), jejichž areál rozšíření nepřesahuje subsaharskou Afriku. Stavba těla dudkovců je velmi podobná dudkům, jen mají o mnoho delší ocas. Základem zbarvení je černý melanin, přes který se láme sluneční světlo, odrážející se ve formě kovově zelených, modrých či fialových odstínů. Pouze dudkovec bělolící (Phoeniculus bollei) a dudkovec pralesní (P. castaneiceps) mají barevně odlišnou hlavu a hruď. 

"V podmínkách české krajiny obývá dudek otevřenou krajinu pastvin a luk s občasnými skupinkami vzrostlých stromů nebo i řidších lesů, které mu poskytují potřebné dutiny ke hnízdění. Přilehlé krátkostébelné louky potom slouží k hledání bezobratlých."

Dudkové i dudkovci žijí obdobným způsobem života – potravu ve formě bezobratlých hledají většinou na zemi, případně dudkovci také na termitištích a kmenech stromů. Kráčejí po krátkostébelných plochách a zobák aktivně zapichují do děr v zemi. Jedná se tedy o aktivně hledající lovce narozdíl třeba od obdobně vypadajících vlh, které jsou predátory ze zálohy. Hnízdí ve stromových dutinách, avšak síla jejich zobáku jim nedovoluje dutiny aktivně tesat. Musí se tedy spokojit s těmi, které už dříve vytvořil někdo jiný. Přestože nejvíce hnízd bývá lokalizováno do 5 metrů od země, existují i případy, kdy dudkové zahnízdili ve stromové dutině ve výšce až 12 metrů. Dokonce nepohrdnou ani dutinami v lidských obydlích.

Zatímco dudek klade až 10 vajec, dudkovci obvykle nepřesáhnou polovinu. U obou čeledí inkubuje snůšku pouze samice, zatímco o mláďata se starají se samcem společně. U dudkovců dokonce vypomáhají mláďata z předchozího hnízdění (tzv. helping). Mimo hnízdní sezónu lze dudky vídat spíše solitérně či v párech, zatímco dudkovci se sdružují do hlučných skupin. Dudek chocholatý je jediným druhem, který zasahuje i do chladných oblastí, takže na zimu musí táhnout na jih.  

Dudkové a dudkovci ex situ

Dudek chocholatý a dudkovec stromový jsou jediné dva druhy chované v zoologických zahradách. Celková populace dudka chocholatého činí v evropských zoo cca 100 ptáků, zbývajících cca 20 jedinců je drženo v asijských zoo. Populace dudkovce stromového je o poznání menší – méně než 80 jedinců, z čehož Evropa drží t. č. do 30 ptáků. Přestože dudka chocholatého v současné době v zoo nechováme, do budoucna bychom jej rádi do kolekce zahrnuli. 

Současný stav populace dudka chocholatého in situ 

Dudek chocholatý chocholatý je v rámci celého svého areálu rozšíření klasifikován jako méně dotčený (Least Concern). Celosvětová velikost populace není přesně odhadnuta, ale ví se, že klesá. V České republice se současná populace pohybuje kolem 200 párů a velmi pomalu stoupá. K nejsilnějšímu poklesu došlo v 50. - 60. letech, zejména vlivem mechanizace a intenzifikace zemědělství a ústupu některých tradičních zemědělských technik. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. je v české přírodě dudek klasifikován jako „silně ohrožený“.

V podmínkách české krajiny obývá dudek otevřenou krajinu pastvin a luk s občasnými skupinkami vzrostlých stromů nebo i řidších lesů, které mu poskytují potřebné dutiny ke hnízdění. Přilehlé krátkostébelné louky potom slouží k hledání bezobratlých. Vzdálenost hnízdních lokalit a potravních lokalit nesmí být příliš velká. V ideálním případě by k hnízdní lokalitě měla přiléhat krátkostébelná louka. Hlavním důvodem ohrožení dudků v současné době je nedostatek vhodných dutin k hnízdění a zarůstání krajiny vlivem ústupu tradičních zemědělských technik (zejména pasení), které ve svém důsledku znemožňuje přístup k potravě. 

"Dudek sdílí biotop s mnoha jinými druhy ohrožených nebo pro ekosystém významných živočichů a rostlin. Ochrana biotopů, ve kterých dudek žije, tedy zároveň chrání i tyto druhy. Managementové úpravy pro ochranu tohoto druhu také mohou pomoci udržovat ta stádia vývoje krajiny, která v ní v současnosti mizí vlivem zarůstání vegetací."

Projekt ochrany Zoo Brno

Z výše uvedených důvodů se tým Zoo Brno rozhodl podpořit populaci dudka chocholatého hned dvěma způsoby. Prvním z nich je zajištění hnízdních příležitostí prostřednictvím instalace umělých hnízdních dutin. Tím druhým je aktivní údržba (management) potravních ploch, které dudek využívá. Jelikož je dudek chocholatý charizmatickým a veřejnosti velmi známým druhem ptáka, je také velmi dobrým nástrojem ochrany přírody. Lidé mohou mít tendenci podporovat projekty, které jim jsou něčím blízké či sympatické, a tak může dudek sloužit jako tzv. vlajkový druh. Zároveň je i druhěm deštníkovým, protože sdílí biotop s mnoha jinými druhy ohrožených nebo pro ekosystém významných živočichů a rostlin. Ochrana biotopů, ve kterých dudek žije, tedy zároveň chrání i tyto druhy. Managementové úpravy pro ochranu tohoto druhu také mohou pomoci udržovat ta stádia vývoje krajiny, která v ní v současnosti mizí vlivem zarůstání vegetací.

Po získání podpůrného vyjádření ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje a souhlasů vlastníků dotčených pozemků jsme v rámci našeho projektu od roku 2017 do roku 2022 na 7 předem vybraných lokalitách rozmístili celkem 21 umělých hnízdních dutin, které byly vyrobeny podle metodiky rakouských ochranářů. Tyto hnízdní dutiny obstaráváme a provádíme jejich každoroční monitoring několikrát v sezóně. V rámci koordinace projektu jsme též uzavřeli spolupráci s ČSOP Morava a organizací Pro záchranu Motýlího ráje o dlouhodobém managementu, který zahrnuje zejména vyřezávání náletových dřevin, kosení a pastvu na výše zmíněných potravních plochách. Rozsah i časový rámec jednotlivých prací v daném roce jsou vždy konzultovány se zástupcem Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Důvodem je zejména fakt, že jak výřez, tak i pastva musí být provedeny dle specifických kritérií. Jejich dlouhodobý příznivý efekt by se jinak neprojevil a naopak při nevhodném provedení by mohly lokalitu i poškodit. Proto jsou vybrané plochy sečené po částech, které se navíc meziročně střídají. To stejné platí také u pastvy. Tímto způsobem dochází k utváření pestré a harmonické krajiny, která zde existovala po staletí. Naopak celoplošná seč a příliš intenzivní pastva, které jsou bohužel velmi často k vidění, představují nevhodný extrémem vedoucím ke zničení lokality.  

Lokality v režimu zvláště chráněných území nelze financovat z jakýchkoliv dotačních titulů, takže jedinými možnými cestami je financování těchto úkonů z rozpočtu zoologické zahrady, nebo pomocí dárců. Na lokality v režimu mimo zvláště chráněná území získáváme finance z Programu péče o krajinu. V roce 2021 jsme získali dotaci ve výši 381.181,49 Kč na péči o dvě nové lokality z dotačního programu Norské fondy (výzva Rondane).

Výsledky z obsazenosti umělých hnízdních dutin po dobu trvání projektu shrnuje tabulka 1. Rozsah a typ managementu potravních ploch je shrnutý v tabulce 2. Za 6 let jsme s pomocí našich projektových partnerů pomohli odchovat celkem 44 dudků chocholatých a 4 silně ohrožené krutihlavy obecné (Jynx torquilla) a obstarali celkem 10,56 ha plochy.

V roce 2022 se nám podařilo domluvit spolupráci se Základní školu Pavlovská 16, Brno, jejíž žáci se v rámci projektového dne seznámili s dudkem chocholatým, jeho chováním, biologií i ohrožením, významem ochrany hnízdních lokalit a podíleli se na úpravě lokality (hrabání pokosených ploch, instalace hnízdní budky, úprava a čištění stávající budky). Celkem tak při úpravách lokalit vypomohlo 43 žáků, 2 pedagogové a 1 asistentka. Za Zoo Brno se zúčastnili další 2 pedagogové a 1 odborný zoolog. Realizaci aktivity zaštítila Mgr. Petra Steidlová z Českého svazu ochránců přírody Morava. 

Fotogalerie

Autoři článku: RNDr. Petr Suvorov, Ph.D., kurátor chovu ptáků, Zoo Brno

Mgr. Petr Šrámek, technik projektu ochrany dudka chocholatého, Zoo Brno

Mgr. Jana Kratochvílová, vedoucí úseku stanice zájmových činností, Zoo Brno

Autoři fotografií: Petra Steidlová, Petr Suvorov, Petr Šrámek, Matyáš Slavík

Obsah

Zoo noviny 01/2023, Titulka
Zoo noviny 01/2023, Obsah
Zoo noviny 01/2023, Editorial
Zoo noviny 01/2023, Letošní mláďata
Zoo noviny 01/2023, Polák velký
Zoo noviny 01/2023, Ještěrka zední
Zoo noviny 01/2023, Skokan hnědý
Zoo noviny 01/2023, Netopýr rezavý
Zoo noviny 01/2023, Krmení
Zoo noviny 01/2023, Rozhovor s doktorem
Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 1
Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 2
Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 3
Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 4
Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 5
Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 6
Zoo noviny 01/2023, Step
Zoo noviny 01/2023, Úbytek hmyzu
Zoo noviny 01/2023, Dudek
Zoo noviny 01/2023, Velikonoce
Zoo noviny 01/2023, Titulka

Titulka

Zoo noviny 01/2023, Obsah

Obsah

Zoo noviny 01/2023, Editorial

Editorial

Zoo noviny 01/2023, Letošní mláďata

Letošní mláďata

Zoo noviny 01/2023, Polák velký

Polák velký

Zoo noviny 01/2023, Ještěrka zední

Ještěrka zední

Zoo noviny 01/2023, Skokan hnědý

Skokan hnědý

Zoo noviny 01/2023, Netopýr rezavý

Netopýr rezavý

Zoo noviny 01/2023, Krmení

Krmení

Zoo noviny 01/2023, Rozhovor s doktorem

Rozhovor s doktorem

Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 1

Dětská sekce 1

Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 2

Dětská sekce 2

Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 3

Dětská sekce 3

Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 4

Dětská sekce 4

Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 5

Dětská sekce 5

Zoo noviny 01/2023, Dětská sekce 6

Dětská sekce 6

Zoo noviny 01/2023, Step

Step

Zoo noviny 01/2023, Úbytek hmyzu

Úbytek hmyzu

Zoo noviny 01/2023, Dudek

Dudek

Zoo noviny 01/2023, Velikonoce

Velikonoce

19

Sending statistics …

Rendering Velikonoce (287916): (1/1) (0 ms)

Rendering Dudek (286069): (8/8) (2 ms)

Rendering Úbytek hmyzu (286515): (7/7) (20 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: article

--==[ RUN ]==--

Zoo noviny: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r64/pubLogo-119.png

 m559/item201936-small.png

 i6935/item988377-small.jpg

 i6935/item988379-small.jpg

 i6935/item988380-small.jpg

 i6935/item988381-small.jpg

 i6935/item988378-small.jpg

 i6935/item988383-small.jpg[p2]

 i6935/item987308-small.jpg[p2]

 i6935/item987309-small.jpg[p2]

 i6935/item987310-small.jpg[p2]

 i6935/item987312-small.jpg[p2]

 i6935/item987313-small.jpg[p2]

 i6935/item992864-small.jpg[p2]

 i6935/item992865-small.jpg[p2]

 i6935/item991956-small.jpg[p2]

 i6935/vth394889-1.jpg (2x)

 i6935/vth374681-1.jpg (2x)

 i6935/vth374884-1.jpg (2x)

 i6935/vth374989-1.jpg (2x)

 i6935/vth374990-1.jpg (2x)

 i6935/vth374991-1.jpg (2x)

 i6935/vth374992-1.jpg (2x)

 i6935/vth374993-1.jpg[p1]

 i6935/vth374995-1.jpg[p1]

 i6935/vth374996-1.jpg[p1]

 i6935/vth374104-1.jpg[p1]

 i6935/vth374106-1.jpg[p1]

 i6935/vth374107-1.jpg[p1]

 i6935/vth374108-1.jpg[p1]

 i6935/vth374109-1.jpg[p1]

 i6935/vth374110-1.jpg[p1]

 i6935/vth375003-1.jpg[p1]

 i6935/vth374998-1.jpg[p1]

 i6935/vth375143-1.jpg[p1]

 i6935/vth374663-1.jpg[p1]