Naše tygřata
Tygr ussurijský je největší kočkovitou šelmou na světě. Samci mohou dosahovat hmotnosti až 300 kilogramů, samice jsou přibližně poloviční. Mohutnou postavu dokresluje velká hlava s delšími licousy a široké tlapy s až deseticentimetrovými drápy. V zimním období může být jejich srst dlouhá až 10 centimetrů. To je přizpůsobení podmínkám v oblastech, kde se tato šelma vyskytuje.
Největším kočkovitým šelmám se na Hluboké daří
Tygr ussurijský je největší kočkovitou šelmou na světě. Samci mohou dosahovat hmotnosti až 300 kilogramů, samice jsou přibližně poloviční. Mohutnou postavu dokresluje velká hlava s delšími licousy a široké tlapy s až deseticentimetrovými drápy. V zimním období může být jejich srst dlouhá až 10 centimetrů. To je přizpůsobení podmínkám v oblastech, kde se tato šelma vyskytuje.
O
bývá lesy Dálného Východu, kde se nachází většina populace tygra ussurijského. Jen malé procento lze nalézt na severu Číny. Zimní teploty v těchto oblastech mohou dosahovat až -40 °C. Ve volné přírodě loví tygři převážně divoká prasata a jeleny, ale nepohrdnou ani rybou či zajícem. Ke své kořisti se snaží dostat co nejblíže a poté vyrazí. Útok je cílen na krk. Na ulovené kořisti dokáže hodovat i několik dní.
Tygři jsou samotářská zvířata. Partnery vyhledávají pouze v období rozmnožování, po spáření se opět rozejdou. Březost trvá 90 až 110 dní. Samice rodí 1 až 6 mláďat, která se rodí slepá a jsou zcela závislá na péči matky. Samice je kojí až 6 měsíců a mláďata se osamostatňují kolem třetího roku života.
Na světě nenajdete dva tygry se stejným pruhováním. Jejich pruhování je jedinečné stejně jako naše otisky prstů. Právě to napomáhá ochráncům tygrů při jejich sledování ve volné přírodě a jednotlivé tygry rozlišovat.
Tato šelma se ve 30. letech 20. století nacházela na pokraji vyhynutí. Odhadovaný počet populace ve volné přírodě čítal zhruba jen 30 jedinců. Díky zákazu lovu tygra i jeho přirozené kořisti se začaly počty jedinců zvyšovat a dnes se ve volné přírodě nachází zhruba 500 tygrů. Tato důsledná ochrana pomohla k zachování tygra ussurijského. V současné době je na seznamu IUCN veden jako ohrožený druh.
"Naše zoo se zapojila do chovu této ohrožené kočky v roce 2013, kdy jsme přivezli mladého samce Olivera ze Dvora Králové do naší nové expozice, která se v tomto roce otvírala. Na základě doporučení koordinátora jsme potom v prosinci 2014 dovezli mladou samici ze švédské zoo Nordens Ark."
Tato šelma se ve 30. letech 20. století nacházela na pokraji vyhynutí. Odhadovaný počet populace ve volné přírodě čítal zhruba jen 30 jedinců. Díky zákazu lovu tygra i jeho přirozené kořisti se začaly počty jedinců zvyšovat a dnes se ve volné přírodě nachází zhruba 500 tygrů. Tato důsledná ochrana pomohla k zachování tygra ussurijského. V současné době je na seznamu IUCN veden jako ohrožený druh.
Mezi lidské aktivity, které nadále ohrožují životy těchto majestátních zvířat, patří lov přirozené tygří kořisti, úbytek životního prostoru a stále pokračující pytláctví – nejen kvůli ochraně lidských životů, ale hlavně kvůli trofejím a využití v tradiční čínské medicíně. Zoologické zahrady se snaží udržet zdravou populaci v lidské péči, vzdělávají své návštěvníky a zároveň podporují ochranářské aktivity zaměřené na tygry.
Naše zoologická zahrada je členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a je zapojena do řady evropských záchranných chovných programů (EEP). Tyto programy se snaží udržet v lidské péči zdravé populace vybraných druhů. Z druhů chovaných u nás v zoo patří do EEP například rosomák, kočkodan husarský, tamarín pinčí, rys ostrovid nebo právě tygr ussurijský.
"Na začátku roku 2025 jsme dostali zatím poslední doporučení k rozmnožení. V květnu jsme u samice pozorovali poslední říji, a tak jsme doufali, že se to opět povedlo. 12. srpna v dopoledních hodinách samice skutečně začala rodit v připraveném porodním boxu, který je vybavený kamerou. Mohli jsme tak sledovat porod i následnou péči o novorozená mláďata. Narodila se tři krásná koťata."
Jednotlivé programy řídí koordinátor chovu společně se svým poradním týmem složeným z chovatelů daného druhu. Koordinátor dohlíží na genetickou rozmanitost zvířat, věkovou strukturu a určuje, kam který jedinec bude přemístěn. Vydává také doporučení k rozmnožení páru či skupiny zvířat a následně rozhoduje o mláďatech – kam které půjde, nebo zda si ho má zoo ještě nějakou dobu ponechat. Zvířata zahrnutá v chovných programech se převážně umisťují do dalších členských zoologických zahrad EAZA. Ve výjimečných případech lze zvíře přesunout i mimo členskou instituci. Jednotlivá zvířata nepatří konkrétní zoo, ale právě Evropskému chovnému programu.
Naše zoo se zapojila do chovu této ohrožené kočky v roce 2013, kdy jsme přivezli mladého samce Olivera ze Dvora Králové do naší nové expozice, která se v tomto roce otvírala. Na základě doporučení koordinátora jsme potom v prosinci 2014 dovezli mladou samici ze švédské zoo Nordens Ark. V roce 2017 porodila své první mládě, které ale bohužel krátce po porodu uhynulo. Následující rok jsme tygry znovu spojili a po proběhlé říji a následné březosti porodila samice 4 mláďata, která úspěšně odchovala. Po jejich odjezdu do nového domova jsme dostali další povolení k rozmnožení, a tak v roce 2021 samice porodila 2 koťata, která opět úspěšně odchovala.
Na začátku roku 2025 jsme dostali zatím poslední doporučení k rozmnožení. V květnu jsme u samice pozorovali poslední říji, a tak jsme doufali, že se to opět povedlo. 12. srpna v dopoledních hodinách samice skutečně začala rodit v připraveném porodním boxu, který je vybavený kamerou. Mohli jsme tak sledovat porod i následnou péči o novorozená mláďata. Narodila se tři krásná koťata.
Ve dvou měsících jsme provedli první veterinární prohlídku spojenou s očkováním, nezaměnitelným označením čipem a focením. Fotografie pruhování jsou důležité, protože podle nich chceme tygřata rozlišovat. Bude to nezbytné, až některé z nich bude opouštět naši zoo – budeme tak přesně vědět, které zvíře má veterinář uspat před transportem, abychom ho mohli bezpečně naložit do přepravní bedny. Proběhlo také vážení a kontrola pohlaví, která ukázala, že máme jednoho samečka a dvě samičky. Váhově byla ve dvou měsících tygřata vyrovnaná. Při dalším očkování ve třech měsících už byl patrný váhový rozdíl – samec byl těžší a větší. I při pohledu je znát, že sameček začíná být mohutnější než samičky.
Dnes již přijímají dospěláckou stravu, která se skládá z různých druhů masa a vnitřností. Snažíme se všechny naše šelmy krmit celými zvířaty, aby měly nejen zábavu, ale také si mohly vybrat z kořisti to, co potřebují. Samozřejmě si stále ještě chodí přisát mateřské mléko.
Koordinátor je o této radostné události informován a jeho úkolem je nyní nalézt tygřatům nový domov. Na to, aby odjela do jiných zoo, mají ale stále ještě dost času.
Fotogalerie
Autorka článku: Markéta Jariabková
Redakční úpravy: Isabela Okřinová a Roman Kössl
autorka fotografií: Michaela Jerhotová