Hnízdění kajmánků

I tuto sezónu se náš samec kajmánka trpasličího dvořil své choti velmi urputně. Samice na jeho dvoření nakonec přistoupila. Samec si ji v té době hlídal a držel se u ní jako klíště. Později jsme s kolegy začali pozorovat, jak se samice pěkně zakulacuje.

 ro samici bylo potřeba včas připravit hnízdo. Museli jsme zajistit vhodný materiál na jeho výstavbu, aby měla vejce do čeho zahrabat. A to nejlépe dřív, než se nás bude snažit vyhnat z expozice, ještě než do ní vlezeme. Náš pár kajmánků je bezproblémový a většinou neútočí. Pokud vejdete do expozice ve více lidech, tak se Vaší maličkosti snaží spíše vyhnout. To ovšem neplatí v době hnízdění. V tu dobu se z malé bojácné samice stává hotová dračice připravená ochránit své hnízdo.

Už v minulé sezóně jsme se rozhodli část vajec nechat v hnízdě a většinu dát do líhně. Loňský odchov kajmánků se nám ale bohužel moc nevyvedl. Z devatenácti vajec se nakonec vylíhli jen dva kajmánci, a to z líhně. Z vajec, která zůstala na hnízdě, se nevylíhlo ani jedno mládě. Po kontrole hnízda a rozbití vajec jsme v některých našli mláďata, u nichž se vývoj pozastavil. Ostatní byli pukavci. Nutno podotknout, že už při vykladení vajec se samice nezachovala standardně. Vejce nezahrabala, místo toho je nechala povalovat mimo hnízdo. Vejce jsme následně do hnízda zahrabali až my. Nejspíš byla během kladení vyrušena návštěvníky. Proto vejce nevykladla, jak měla. Před hnízdo jsme sice dali zástěnu z rákosu, ale lidé šli o to více blíže. A o to více také bouchali na sklo v místech, kde bylo hnízdo. Proto vás prosíme: snažte se ke zvířatům chovat ohleduplně. Vaším chováním můžete značně ovlivnit chování (a kolikrát i zdraví) zvířete.

Další důvod neúspěchu bylo nejspíš i špatné složení hnízdního materiálu. Použili jsme sice hromadu listí, ale ta se brzy rozložila. Samice navrch nahrabala ještě více zeminy, takže se celé hnízdo hodně udusalo.

Na radu ze Zoo Plzeň jsme proto letos jako hnízdní materiál použili z větší části dubové listí. Dále jsme přidali lignocel a částečně rašelinu. Listí jsem rozházela i kolem hnízda, aby ho samice upřednostňovala při hrabání. Hnízdo tak bylo kypré po celou dobu hnízdní sezóny. Dubové listí se totiž hůře rozkládá.

Koncem června se mi zdálo, že už je samice ve své tradiční hnízdící náladě. Chtěla jsem, aby se cítila více v bezpečí. Proto jsme na přední sklo instalovali zástěnu z umělé rostlinné rohože.

Dny ubíhaly. Ale ať jsem se na ni dívala sebevíc, neměla jsem pocit, že by vykladla. Byla trochu jiná, ale nebyla výrazně pohublá jako obvykle. V září, po návratu z dovolené, jsem ale měla pocit, že už musela určitě vyklást. Dohodli jsme se, že vejdeme do expozice a zkontrolujeme hnízdo. 

K tomu přestalo fungovat čerpadlo, které je bohužel umístěno v bazéně s kajmánky. Museli jsme je proto oba odchytit. Po odchycení jsme šli překontrolovat hnízdo a našli jsme 20 vajec. Jedno vejce bylo pukavec. Jedno bylo z půlky bez skořápky, jenom s blánou. Ostatní byla celá. Když mi je kolegyně podávala, viděla a cítila jsem pohyb ve vejci s polovinou skořápky. Už v tu chvíli jsem si říkala, že to je divné. Že musela vyklást mnohem dříve. Šest vajec jsme tedy nechali v hnízdě a zbylých čtrnáct jsme umístili do líhně. To bylo v úterý 23. září.

Ve čtvrtek jsem měla volno. Volala mi kolegyně. Vzala jsem telefon s obavou. Obvykle mi takhle volají, když je nějaký problém. „Máš malé kajmánky," ozvalo se z druhé strany. Moje reakce byla: „Co!?" Čekala jsem, že samice vykladla dříve, ale že hned ten týden, co dáme vejce do líhně, budeme mít malé prcky? To jsem opravdu nečekala! Kajmánci se líhli sami, pak ale přestali. Týden po prvním vylíhnutí jsme raději zbylým v líhni pomohli nastřihnutím skořápky. Zdála se nám totiž dost tvrdá. Byla rozhodně tvrdší než ve chvíli, kdy jsme je dávali do líhně. To by mohlo jinak zdravým kajmánkům zabránit v líhnutí. Mohli by se ve vejci udusit. Nezachraňujeme tím slabé jedince, kteří by bez naší pomoci nepřežili. Zachraňujeme naprosto zdravé kajmánky, kteří by jinak uhynuli. I samice v přírodě svým mláďatům v této době pomáhá.

To, že jsou jsou mláďata silná a zdravá, nám dokázala jejich kousavá nálada hned po vylíhnutí. Jako správný chovatel máte samozřejmě velkou radost, když se vás hned snaží zakousnout. Víte totiž, že jsou opravdu životaschopní. Naopak dostanete strach, pokud se tak neprojeví. Navíc se velmi brzy všichni prokázali velkou žravostí a přibýváním na váze. Z toho máte další radost. Některá mláďata se totiž nemusí tak snadno rozkrmit a slabé kusy mohou uhynout. Jediné mládě, které nepřežilo, bylo to, které mělo pouze půlku skořápky. Tam bylo už od začátku něco špatně.

Po konzultaci jsme se rozhodli raději zkontrolovat i hnízdo. Tentokrát bez toho, abychom zbytečně stresovali rodiče odchytem. Vejce v hnízdě měla o dost křehčí skořápku. Někteří kajmánci se vyklubali z vejce doslova jen tím, že se vzalo do ruky. Malé kajmánky jsme nechali na hnízdě. Bohužel rodiče byli dost vykulení z předchozího odchytu, takže nějakou zásadní péči o mláďata nevykazovali. Nicméně prcci v bazénu u rodičů velmi dobře prospívají. I když je vidím jen sporadicky a žrát jsem je viděla pouze jednou. Ale jsou tam. 

Kolegyně v prosinci večer, když zavírala pavilon, viděla dokonce 5 prcků pohromadě. To je doslova rekord! Bylo to po týdnu, kdy jsme neviděli ani jednoho. Ostatní mě doslova začali strašit, že tam už nejsou. Od té doby viděli další kolegové 3 až 4 kajmánky. Zatímco já jsem ráda za jednoho.

Cedulku „Vylíhla se mláďata“ jsme už raději sundali. Někteří návštěvníci jsou totiž zklamaní, pokud je nevidí. Ale zvířata nejsou cvičení roboti a neporučíte jim, jak se mají chovat. Navíc jsou mláďata velmi špatně vidět, i když se vám vystavují na očích. Doslova imitují list nebo kůru. Snadno se tak ztratí. Několikrát jsem pomáhala návštěvníkům najít mládě, které bylo velmi dobře vidět – když víte, co hledáte.

V pavilonu Matamata malí prcci stále jsou. Pokud se zrovna ukážou a vy budete mít dobré oko a trpělivost, třeba je i uvidíte. Štěstí a dobré oko vám ale stačit nebudou. Musíte tomu obětovat také čas delší než pár vteřin, někdy i minut. Pak je třeba uvidíte. Nebo taky ne.  

Fotogalerie