Mimořádně úspěšné odchovy - po břehu Munického rybníka se prochází více jak 150 plameňáků růžových.

Plameňák růžový je krásný nezaměnitelně růžovo bílý pták s dlouhým elegantním krkem a silnýma růžovýma nohama. Patří do jedné z nejstarších skupin ptáků a momentálně se udává, že jeho nejbližšími příbuznými jsou potápky. Živí se jak živočišným, tak rostlinným planktonem a můžeme je proto považovat za všežravce. Tuto potravu z vody filtrují pomocí lamelovitého zobáku. Díky tomu, že plankton obsahuje karoten, získávají plameňáci svou ohnivou barvu. Bez něj by byli úplně bílí.

J

de o velmi sociální ptáky sdružující se do velkých kolonií čítajících i tisíce ptáků. Mezi sebou se dorozumívají kejháním, podobným tomu husímu. Tyto zvuky jsou velmi důležité pro rozpoznávání mláďat jeho rodiči, k udržení hejna pohromadě a také při namlouvacích rituálech. Namlouvací rituály plameňáků jsou působivé. Ptáci se nejprve rozdělí na skupinky o 15 až 50 (a ptácích schopných reprodukce a začnou pomalu společně chodit dokola. Natahují přitom synchronizovaně krky, kejhají a mávají křídly. V literatuře se často uvádí, že plameňáci tvoří stálé páry, nicméně většinou pouze v rámci jedné hnízdní sezóny.

I z našeho každoročního sledování párování s pomocí barevných kroužků vyšlo najevo, že pár mívá spíš každý rok jiné složení. Našel se dokonce i samec záletník, který se během jedné sezóny pářil s více samicemi, až nakonec neměl čas ani na jednu. Dvě takto podvedené samičky pak spolu seděly na hnízdě na dvou vejcích, ovšem jen do vylíhnutí prvního mláděte. O druhé vejce se pak přestaly starat.

Samec a samice spolu postaví hnízdo na místě, které většinou vybere samice a to pak velmi intenzivně a agresivně brání. Hnízdo je vlastně taková malá hromada z hlíny, na které je nahoře dolíček pro vysezení vajec. To bývá obvykle jen jedno. Mláďata plameňáků jsou krmena oběma rodiči přímo do zobáku kaší obsahující tuky, proteiny a karoten, díky kterému má kaše rudou barvu. Rodiče si svoje mládě vždy poznají podle hlasu. Někdy ovšem dokáže mládě svým nářkem přesvědčit k nakrmení i ptáka, který danou sezonu zrovna mládě neměl. 

Prvním plameňákem v naší zoo byl jeden jediný plameňák chilský odchycený v česku z volné přírody v osmdesátých letech. Jednalo se tehdy samozřejmě o uprchlíka, a aby u nás nebyl sám, byl následně odvezen do Zoo Dvůr Králové. První hejno plameňáků růžových starosvětských  se v Zoo Hluboká zabydlelo v roce 2001, kdy bylo dovezeno celkem 38 ptáků. Všichni pocházeli ještě z odchytu z volné přírody v Tanzánii. Od té doby se velmi úspěšně množí a v současné době už po břehu Munického rybníka pochoduje kolem více jak 150 jedinců. Naše hejno patří mezi 10 největších v rámci evropských zoologických zahrad. I v odchovech držíme přední příčky. Úspěšnost hnízdění našich svěřenců je samozřejmě každý rok jiná, ale zatím nejlepší sezonou byl rok 2021, kdy  počet přeživších mláďat dosáhl 30 kusů. Letos je mláďat jen o jedno méně.

"U plameňáků je třeba se chovat klidně, nejlépe bez prudkých pohybů a je dobré na ně i mluvit klidným hlasem. Na své ošetřovatele si dokáží zvyknout a v jejich přítomnosti projevují i menší plachost."

O plameňáky se v naší zoo stará již devátým rokem jejich ošetřovatel Ing. Ondřej Srb, který je každý den kontroluje, krmí a čistí jejich ubikaci. Krmení dostávají buď do velkých plastových lavorů, nebo přímo na vodu. Jedná se o granulované krmivo obsahující vše potřebné, včetně karotenu potřebného pro jejich růžové zbarvení. U plameňáků je třeba se chovat klidně, nejlépe bez prudkých pohybů a je dobré na ně i mluvit klidným hlasem. Na své ošetřovatele si dokáží zvyknout a v jejich přítomnosti projevují i menší plachost. Samotná manipulace a odchyty probíhají vždy v klidu, ale zároveň co nejrychleji, abychom zvířata zbytečně nestresovala. Naši chovatelé vědí, jak plameňáka správně chytit a zafixovat ho tak, aby si neublížil, a veterinář mohl provést kontrolu či ošetření.

Přes léto si naši ptáci užívají přírodní podmínky rybníka, kde se zabaví ve vodě různé hloubky. Plavání úplně nevyhledávají, přesto je občas můžete zahlédnout, jak plavou. Díky zasíťování výběhu jim nemusíme zastřihovat křídla. Nejen, že předcházíme zbytečnému stresu, ale napomáháme tak i k lepší reprodukci zvířat. Samci se lépe udrží na samici a je větší šance oplození vajec a tím tak předcházíme zbytečnému stresu. V zimě pak mají k dispozici menší pískový výběh a vytápěné zázemí s třemi bazény, kde mají možnost se brodit a vykoupat si peří. 

" Za dobu našeho chovu se nám povedlo odchovat více než 320 mláďat. Velká část našich odchovů našla nový domov v mnoha zoologických zahradách nejen v ČR, ale i různě po Evropě či v Rusku. Například jsme odvezli plameňáky do Zoo Skopje v Makedonii, či letecky přepravili 20 jedinců do Zoo Limpopo v Nižnym Novgorodu v Rusku."

Za dobu našeho chovu se nám povedlo odchovat více než 320 mláďat. Velká část našich odchovů našla nový domov v mnoha zoologických zahradách nejen v ČR, ale i různě po Evropě či Rusku. Například jsme odvezli plameňáky do Zoo Skopje v Makedonii, či letecky přepravili 20 jedinců do Zoo Limpopo v Nižnym Novgorodu v Rusku. Teď na podzim nás čeká transport 20 ptáků do Izraele. Všechny transporty jsou vždy velmi pečlivě připraveny, jelikož si nemůžeme dovolit zbytečně ptáky stresovat. Zároveň jim chceme v průběhu dopravy dopřát, co největší pohodlí a bezpečnost. 

Plameňáky přepravujeme dvěma způsoby. Zaprvé na volno, kdy jsou všichni převážení ptáci pohromadě ve vypolstrovaném voze, aby si neublížili. Ptáci jsou transportováni pohromadě, aby nebyli ve stresu ze samoty. Tento způsob lze využít pouze pozemní dopravou. Druhým způsobem je přeprava každého plameňáka samostatně v boxu. Velmi často se dávají plameňáci do „závěsu“. To znamená, že se v bedně vytvoří závěs z měkké tkaniny či popruhů tak, aby si plameňák nesedl na zem, zůstal viset ve vzduchu, ale nohama se opíral o zem. Je to z toho důvodu, aby si nepřeseděl nohy a nedošlo k poškození svalů.

Letecká přeprava dovoluje převážet plameňáky jednotlivě v připravených boxech. Každý box je rovněž upraven tak, aby se plameňáci nezranili. Závěsy využíváme nejčastěji právě v těchto případech, protože se jedná o časově náročnou přepravu.  

Fotogalerie

Autorka článku: Kateřina Bílá

Redakční úpravy: Roman Kössl, Markéta Jariabková, Isabela Okřinová

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová