Kam létají naši kvakoši? Od letošního srpna je máme lépe pod dohledem.

Kvakoš noční je malá volavka, která obývá Afriku, Evropu, Asii a Střední a Severní Ameriku. Vyhledává mokřady, řeky, rybniční díla a podobné biotopy. Dospělec má výrazné zbarvení - černě zbarvený zátylek zdobí několik bílých per. Křídla, záď a ocas mají šedou barvu. Spodní část těla je pak bílá. Mládě má hnědou hlavu, krk, hruď a břicho žíhané a bílé. Křídla a hřbet jsou tmavě hnědé, i když na špičkách peří jsou velké bílé skvrny. Dospělácké opeření mláďata získávají až ve třetím roce. Kvakoš má silný černý zobák a červené oči. Oči mláděte jsou nažloutlé nebo jantarové. Nohy dospělce jsou po většinu roku žlutozelené, ale s koncem období rozmnožování dostávají růžový nádech. Mláďata mají nohy matně šedé.

T

yto drobné volavky hnízdí v koloniích. Často můžeme potkat několik hnízd na jednom stromě. Samec nejprve začne stavbou nového hnízda nebo přestavuje to staré. Samice se pak k němu postupně přidává. Samec jí následně nosí klacíky, aby je mohla zapracovat do stavby. Tato činnost je součástí jejich námluv.

Zoo Hluboká chová kvakoše noční od roku 1999, kdy se sem dostala zvířata původem z volné přírody. Kolonie se postupně rozrůstala a odchovaná mláďata nalezla domov v jiných zoologických zahradách po celé České republice. Vzhledem k původu rodičů mohla zoologická zahrada vyjednat povolení na posilování volně žijící populace kvakošů v jižních Čechách. Ptáci jsou vypouštěni podle Doporučení Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN). Ta pro repatriace zvířat zpracovala podrobnou metodiku. Důležitou roli hraje biotop, kam se zvířata mají vypouštět. A blízké okolí Zoo Hluboká má pro kvakoše ideální podmínky. Je zde dostupnost potravy, dostatek hnízdních míst a i volně žijící populace kvakošů, ke které se mohou vypuštění ptáci přidružit a společně na konci léta odletět na zimoviště.

Kvakoši na své cestě do zimovišť mohou potkávat obrovské množství nástrah. Díky některým výzkumům je známé, že zimu tráví například v Mali či v Kuvajtu. Je prokázáno, že Saharu tento relativně drobný pták přeletí za necelé dva dny. To ukazuje jeho obdivuhodné fyzické schopnosti. Ačkoliv chladné počasí pro ně není velký problém, v Česku by během zimy nenašli dost potravy. Vydávají se proto tam, kde je šance přežít lepší. S šířením člověka a jeho činnosti ovšem stále přibývá hrozeb, které musejí ptáci překonávat.

"Kvakoši na své cestě do zimovišť mohou potkávat obrovské množství nástrah. Díky některým výzkumům je známé, že zimu tráví například v Mali či v Kuvajtu. Je prokázáno, že Saharu tento relativně drobný pták přeletí za necelé dva dny. To ukazuje obdivuhodné fyzické schopnosti."

Podmínky repatriace stanovují i nutnost monitoringu vypuštěných jedinců. Proto byli všichni kvakoši od začátku značeni ornitologickými kroužky. Kvůli nedostatečným zpětným hlášením a špatné čitelnosti se ale přistoupilo k barevným odečítacím kroužkům, které jsou v přírodě lépe vidět. Jen s pomocí kroužků se nepodařilo s jistotou prokázat, že by se některý z vypuštěných kvakošů na jih Čech vrátil. Možná se ale na zpáteční cestě jen připojili k jiné skupině a zamířili zcela jinam. Aby jejich ochrana u nás dávala smysl, musíme to zjistit a pokusit se podniknout takové kroky, které volně žijící populace ochrání.

Naši kvakoši se po vypuštění zpravidla zdržují v blízkosti „kvakoší“ voliéry v zoo. Několik týdnů je vedle voliéry ještě přikrmujeme, aby pro ně přechod do nového prostředí nebyl takový šok. Postupně se připojují k volně žijícím ptákům, kteří se zdržují na Munickém rybníku hned vedle zoo. Takto se postupuje při každém vypouštění odchovaných kvakošů do volné přírody. V zoo odchované kvakoše vypouštíme buď na jaře, kdy už jsou divocí kvakoši zpět na svých hnízdištích, nebo až po vyvedení mláďat v průběhu srpna, aby se mladí jedinci mohli připojit k jihočeské populaci.

Ještě lepším řešením pro získávání kvalitnějších dat o tahu kvakošů na zimoviště a hnízdiště je sledování pomocí vysílaček s GPS lokátorem a solárním panelem na dobíjení baterií. Dnes již existují dostatečně malá zařízení, která takový pták bez problémů unese na zádech, aniž by ho to snad nějak omezovalo. Této metodiky jsme se rozhodli využít. A to i přesto, že u zvířat s noční aktivitou nebo zvířat žijících v hustých porostech, jako jsou právě kvakoši, se baterie hůře dobíjí z důvodu nedostatečného slunečního svitu.

V roce 2021 získala Zoo Dvůr Králové 4 takovéto vysílačky. Jejich nákup podpořila také Zoo Plasy. První 2 vysílačky byly nasazeny kvakošům pocházejícím z chovu Zoo Dvůr Králové v den jejich vypuštění. Tito jedinci se vylíhli v roce 2021. Ke konci dubna 2022 pak byli vypuštěni na území Zoo Hluboká. I tito kvakoši se drželi v okolí Munického rybníka. Bohužel jeden z nich po několika týdnech od vypuštění uhynul. Mrtvé zvíře s vysílačkou jsme později dohledali. Druhý označený kvakoš se v průběhu léta přemisťoval z rybníka Bezdrev do vesnice Munice na malý rybník ve vsi. Jeho vysílačka stále posílá informace, jen se, z výše nastíněných důvodů, hůře dobíjí.

Na letní vypouštění jsme nakonec měli připraveny 4 vysílačky. Jednu další nám totiž ještě věnovala česká firma Anitra. Ke konci srpna jsme tedy vysílačkou označili 4 naše kvakoše a můžeme tak sledovat jejich cestu na zimoviště. Podle dat z vysílaček jeden z kvakošů dolétl do okolí Salzburgu a další dorazil v půlce září na sever Afriky.

Za 11 let posilování jihočeské populace se ze Zoo Hluboká vypustilo 199 jedinců. Zoopark Chomutov poskytl 10 kusů. Se Zoo Dvůr Králové na tomto projektu spolupracujeme od roku 2016. Z jejich odchovů bylo vypuštěno celkem 31 kvakošů.

Fotogalerie

Autorka článku: Markéta Jariabková

Redakční úpravy: Roman Kössl, Isabela Okřinová

Autorky fotografií: Michaela Jerhotová, Helena Hubáčková