Editorial

"O tahu kvakošů do zimovišť a jejich návratu do míst jejich líhnutí toho víme zatím málo. Doufáme, že jeho poznání napomohou i jedinci, kteří se vylíhli u nás. Od letošního roku dostávají ptáci posilující jihočeskou populaci kvakošů na cestu batůžky s vysílačkami."

N

aše zoo patří spíš k těm menším, i když je jednou z nejstarších u nás. Měla ale dlouhý složitý vývoj (o tom zase až někdy jindy) a trvalo jí dlouho, než se na evropské úrovni prosadila. Dnes je členem významných mezinárodních společenství, jako jsou Evropská nebo dokonce Světová asociace zoo a akvárií a má na svém kontě významné chovatelské úspěchy nebo zajímavé ochranářské projekty. Třeba náš chov plameňáků patří k nejúspěšnějším v Evropě. Zatímco plameňáci z Hluboké obohacují chovy zoologických zahrad na řadě míst Evropy, jiné druhy, které dokážeme dobře rozmnožovat, pomáhají populacím zvířat v přírodě. O tahu kvakošů do zimovišť a jejich návratu do míst jejich líhnutí toho víme zatím málo. Doufáme, že jeho poznání napomohou i  jedinci, kteří se vylíhli u nás. Od letošního roku dostávají ptáci posilující jihočeskou populaci kvakošů na cestu batůžky s vysílačkami. Jejich signál nám může mnohé osvětlit a pomoci tento druh lépe chránit. U těchto projektů je důležitá spolupráce s ostatními zoologickými zahradami a orgány ochrany přírody. Stejně jako u kvakošů se bez ní neobejdeme ani při ochraně syslů, které již několik let vracíme z našich hojných odchovů na místa jejich původních domovů v české krajině. I druhům, které nelze nebo zatím není třeba vypouštět do přírody, pomáhá chov v zoologických zahradách. K tomu přispíváme zapojením do Evropských záchovných programů a Evropských plemenných knih, s jejichž pomocí se udržují populace ohrožených druhů v lidské péči. K takovým patří i náš, v posledních letech úspěšný chov největších evropských kočkovitých šelem - rysů ostrovidů. 

Práce veterináře je velmi zajímavá, o tom svědčí třeba i vysoce sledované dokumenty v televizi nebo množství filmů, které se tomuto tématu věnují. Přečtěte si, jaké je to být veterinářem v zoo. V tomto čísle se ještě vracíme k tématu záchranných stanic. Opravdu nezachraňujme zvířata zbytečně, některá to opravdu nepotřebují, ani všichni ježci ne. Právě začíná jejich sezona. A samozřejmě, nezapomněli jsme ani na představení jedné z našich expozic. Možná to pro někoho z vás bude vzpomínka na léto, kdy jste třeba při šnorchlování pozorovali život někde v moři.  A nakonec, fotosoutěž „V zoo jako v divočině“ zná své vítěze. Mám radost, že fotografie želv bahenních je mezi oceněnými dokonce dvakrát. Odborná porota ji ohodnotila dokonce jako nejlepší. Je to symbolické, protože naše zoo je iniciátorem a zároveň partnerem projektu „Želva bahenní v ČR“. O tom ale také někdy jindy.

Roman Kössl

zástupce ředitele

Zoo noviny - září 2022 (číslo 3/22)

vychází 4x ročně

Redakční rada: Roman Kössl, Isabela Okřinová, Markéta Jariabková, Michaela Hartlová

foto mláděte plameňáka na titulní straně: Michaela Jerhotová