Hořeček mnohotvarý

Tento druh je endemitem Českého masivu a subendemitem České republiky. Historicky se vyskytoval roztroušeně téměř na celém území ČR, a to na stovkách lokalit, (historicky jich je doloženo více než 650). V letech 2000 až 2007 byl zaznamenán už na pouhých 65 lokalitách. Avšak na velké většině z nich se kvetoucí rostliny vyskytují velmi nepravidelně a často jen v malém počtu exemplářů. V důsledku změn v hospodaření na jeho stanovištích, a to především upuštění od pastvy a pravidelné seče, rozorání luk a pastvin, eutrofizace vhodných stanovišť, zarůstání křovinami apod., došlo k jeho postupnému vymizení z přírody. Na mnohých místech došlo i k přímé likvidaci populací v důsledku zastavění lokality. Aktuální jádro jeho výskytu je v Jihočeském kraji a na 11 lokalitách zařazených do projektu se nacházelo na začátku projektu v průměru 59 % kvetoucí populace v rámci ČR. Kromě České republiky, která je centrem rozšíření tohoto druhu, roste hořeček i v Rakousku, Německu a Polsku, i tam je však dlouhodobě na ústupu.

hrožení

Druh se řadí dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy přírody ČR a je zapsán v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategorii kriticky ohrožený. Na mezinárodní úrovni je druh zařazen do červeného seznamu IUCN v kategorii R („rare“) a rovněž je zařazen do směrnice o stanovištích 92/43/EHS, v příloze II.

Cíle projektu

Cílem projektu v rámci tohoto druhu byla optimalizace managementu na 11 projektových lokalitách, stejně tak jako rozšíření habitatu druhu a stabilizace a zvýšení celkového počtu kvetoucích jedinců.

Biologie druhu

Hořeček mnohotvarý český je dvouletá bylina. V prvním roce vytváří pouze přízemní růžici listů a ve druhém roce vykvétá nápadnými modrofialovými květy zvonkovitého až nálevkovitého tvaru. Květní obaly jsou téměř výhradně pětičetné, zřídka čtyřčetné. Velikost rostliny i počet květů v květenství je velmi variabilní podle sezóny a typu stanoviště. Tento druh dorůstá výšky 10 až 40 cm. Rostliny rozkvétají od druhé poloviny srpna výjimečně již dříve, optimum kvetení však bývá od poloviny září do začátku října (na některých výše položených lokalitách cca o 2 až 3 týdny dříve). Jedna rostlina může mít 1 až 360 květů, přičemž průměrný počet květů na rostlinu se výrazně liší jak mezi jednotlivými lokalitami, tak mezi jednotlivými roky na téže lokalitě. Hořečky jsou opylovány různým druhem hmyzu (blanokřídlí, dvoukřídlí). Druh je schopen autogamie (=samosprašnost), při autogamii se vyvíjí menší procento semen. Semena dozrávají koncem léta a na podzim (od konce srpna do poloviny listopadu podle průběhu počasí a polohy lokality). Jeden semeník obsahuje podle polohy na rostlině a podle velikosti a typu lokality v průměru 55 až 95 semen. Semena z velké části vypadávají z tobolek již během podzimu, zčásti pak během zimy a jara, kdy se postupně rozpadají i celé tobolky. Ojediněle je možné nalézt zbytky semen v tobolkách i během další vegetační sezóny. Semena „přeléhají“ přes zimu. Z části živých semen se vytváří semenná banka, část klíčí počátkem následující vegetační sezóny. Z některých vypadaných živých semen se v půdě vytváří semenná banka, která vydrží i několik let.

Monitoring

Podle metodik monitoringu je základní sledovanou proměnnou počet kvetoucích jedinců a jejich fyzický stav v dané sezóně, vždy v době plného květu nebo na počátku období tvorby semen. Extenzivní monitoring byl prováděn na všech projektových lokalitách, na celé jejich ploše a v celé populaci, cílem je spočítat, kolik jedinců prošlo životním cyklem až do stádia kvetení. Intenzivní monitoring se zaměřuje na stav rostlin s ohledem na produkci zralých semen. Kompletní výstupy monitoringu v jednotlivých letech jsou součástí souhrnné zprávy Monitoring hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR (příslušná sezóna), zpracované ZO ČSOP Silvatice, J. Brabcem.

Péče o druh

Podle záchranného programu lze nároky druhu na stanoviště a management charakterizovat následovně: hořeček mnohotvarý český nevykazuje žádné výraznější nároky ve vazbě na substrát a živiny ani na typ stanoviště. Roste od velmi kyselých půd po půdy vápnité. U druhu je prokázána endotrofní mykorrhiza (=typ symbiózy, při které houbová vlákna pronikají přímo dovnitř buněk kořenů hostitelské rostliny, kdy houba čerpá uhlíkaté látky, zatímco rostlině dodává vodu a minerály, jako např. fosfor). Při realizaci managementu je vždy nutné mít na paměti životní cyklus hořečku mnohotvarého českého. Mezi nejdůležitější období patří doba kvetení a zrání semen, kdy nesmí docházet k žádným zásahům do lokality, a období semenění včetně následujících měsíců, kdy jsou naopak disturbance velmi žádoucí.

V rámci managementových opatření je pro vzcházení a růst nutno zajistit odstranění biomasy v době od května do konce června, odstranění nově narostlé biomasy (otav) na přelomu října a listopadu a vytvoření mezer pro klíčení semen v porostu po dozrání a vysemenění rostlin, tj. buď přibližně na přelomu října a listopadu, nebo v předjaří. Vhodná konkrétní opatření zahrnují seč 1× až 2× ročně podle nárůstu biomasy v lokalitě, případně pastvu včetně dosečení nedopasků. Jako nejvhodnější se jeví rotační pastva s dvěma až třemi pastevními cykly ročně. Za účelem odstranění odumřelé biomasy, vrstvy mechorostů a vytvoření mezernatého porostu pro klíčení semen hořečků se doporučuje vláčení, vyhrabávání nebo ošetření vertikutátorem. Kde je to agrotechnicky možné, lze k vláčení použít středně těžké až těžké brány. Důležité je veškerou vyvláčenou (vyhrabanou atd.) biomasu vždy shrabat a z lokality odstranit. Je potřeba zdůraznit, že cílem není odstranit travní drn, ale pouze stařinu a mechorosty, tj. nadzemní biomasu.

Obecně však platí a v rámci realizace projektu bylo ověřeno, že nelze nastavit jednotný model péče o druh. Je nutné důsledně zohlednit specifika jednotlivých lokalit a u některých i jejich jednotlivých částí. Velkou roli zde hraje půda a půdní živiny, expozice pozemku, vláhové poměry, klimatické poměry, okolí lokality (např. zastínění, tlak ruderální a expanzní vegetace) atd. Problémem můžou být i jiné faktory – např. zemědělské a lesnické hospodaření, ale i vliv volně žijící zvěře nebo i běžná údržba komunikací. S ohledem na uvedené je tedy nutné každoroční podrobné plánování zásahů, důsledná a pravidelná kontrola lokalit a průběžná úprava rozsahu, způsobu, a hlavně termínů provedení zásahů.

Výstupy projektu

Péče: Pro podporu hořečku je klíčovým faktorem zajištění podmínek pro klíčení semen – odstranění odumřelé biomasy, vrstvy mechorostů a vytvoření mezernatého porostu. To se klasicky provádí vláčením, výhrabem vertikutačními hráběmi nebo vertikutátorem. Je potřeba zdůraznit, že cílem není odstranit travní drn, ale pouze stařinu a mechorosty, tj. nadzemní biomasu. V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE byla úspěšně vyzkoušena a ověřena nová technologie výhrabu stařiny tzv. „kartáčováním“. Pro odstranění nežádoucí biomasy byl použit zametací kartáč, který šetrně „vymete“ mechy a stařinu, ale nepoškodí vegetaci. Jedná se o asanační zásah, který je možné použít k docílení optimálního stavu lokality. Metoda kartáčováni byla ověřena, schválena odborníky a začíná se rozšiřovat i mimo lokality Jihočeského kraje.

Spolupráce s vlastníky: Původní předpoklad péče o hořeček byl, že po dobu trvání projektu budou provedeny asanační zásahy projektovým týmem, plochy stabilizovány v příznivém stavu a následně po ukončení budou některé vhodné plochy svěřeny do další péče vlastníkům a nájemcům. Avšak vlastnící a nájemci projektových ploch projevili zájem pečovat o lokality ve spolupráci s projektovým týmem již od počátku realizace projektu, což se stalo jak pro tento druh, tak pro projekt obrovským přínosem.

PR: Během realizace projektu proběhla celá řada akcí s cílem informovat veřejnost nejen o vlastním projektu, ale i o principech a cílech ochrany přírody jako takové, primárně se zaměřením na soustavu Natura 2000. Speciální akce byly zaměřeny na žáky základních škol, kde formou hry se seznamovali přímo na lokalitách například s hořečkem českým. Dětem z mateřské školy byla představena ochrana tohoto druhu divadelním představením, do kterého se mohly zapojit. Byly uspořádáno několik exkurzí i pro širokou veřejnost. Do aktivit projektu se v rámci kampaní zapojili i dobrovolníci, kteří prováděli seč na lokalitách s hořečkem českým. Proběhly rovněž dva celorepublikové dvoudenní semináře zaměřené na hořeček jak pro stakeholdery, tak pro odborníky v ochraně přírody pečující o tento druh.

Shrnutí projektu: Cílem projektu bylo navýšení populace kvetoucích jedinců o 10 %. Cíl byl vysoce překročen, na konci projektu bylo dosaženo nárůstu o 85,1 % a podařilo se zvrátit negativní trend vývoje populace. Navíc byla plocha vhodného stanoviště zvětšena o 85 %, což je také výrazně více, než se očekávalo. Byla navázána velmi efektivní spolupráce s místními stakeholdery. Především jim tak patří velký dík za péči o hořeček mnohotvarý český.

Zdroje: 

Projekt CZ-SK SOUTH LIFE

Záchranný program pro druh hořeček mnohotvarý český

Monitoring hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR 

Fotogalerie