Editorial
Poslední číslo našeho e-magazínu připravujeme v době, kdy se Evropa doslova peče. Francie překonává historické teplotní rekordy, Španělsko bojuje s extrémy, Británie se dusí v červnovém horku a u nás doma zažíváme dny s pětatřicítkami, které pravidelně střídají silné bouřky. V takových dnech zůstává většina lidí raději doma u ventilátoru, což zoo pochopitelně cítí i na návštěvnosti.
Editorial
"A každé mládě narozené v zoo – ať je to korsak, kvakoš nebo gorila – nám připomíná, proč moderní zoologické zahrady existují: ne jako cirkus, ale jako záchranná síť pro ohrožené druhy celé planety. Proto vás v tomto horkém létě zveme do zoo, ideálně brzy ráno nebo v podvečer, kdy vedra trochu povolí. Přijďte se podívat na zvířata, která jsou živými vyslanci přírody v ohrožení."
P
oslední číslo našeho e-magazínu připravujeme v době, kdy se Evropa doslova peče. Francie překonává historické teplotní rekordy, Španělsko bojuje s extrémy, Británie se dusí v červnovém horku a u nás doma zažíváme dny s pětatřicítkami, které pravidelně střídají silné bouřky. V takových dnech zůstává většina lidí raději doma u ventilátoru, což zoo pochopitelně cítí i na návštěvnosti.
Nejsou to však jen lidé, kdo trpí. Horko dopadá i na zvířata a pro naše chovatele to znamená výrazný nárůst práce. V horkých dnech se náš tým soustředí na neustálou kontrolu zásobování pitnou vodou, přípravu ochlazovacích sprch a koupelí. Druhy citlivé na teplo dostávají i přísun ledu nebo zamražené potravy, stinné části výběhů se průběžně kontrolují a osvěžují... Volně žijící živočichové v naší krajině ale takové komfortní zázemí nemají, a právě proto má smysl přemýšlet, co teplejší léta v dlouhodobém horizontu pro přírodu vlastně znamenají.
Za těmito vlnami veder nestojí jedna jediná příčina, ale souhra jevů, které se vzájemně posilují: oslabené tryskové proudění, vysušené půdy, které mění sluneční záření přímo v teplo místo spotřeby na výpar, nebo přehřátá okolní moře bránící nočnímu ochlazování pevniny. K tomu se přidává tzv. „tepelná kopule“ – tlaková výše, která nad námi uvěznila vzduch z Afriky. Vědci z projektu World Weather Attribution opakovaně potvrzují, že bez dlouhodobého nárůstu koncentrace skleníkových plynů by takto intenzivní vlny veder prostě nenastávaly.
Nechci zde polemizovat o příčinách klimatické změny. Přestože jsem kdysi absolvoval rigorózní zkoušku z klimatologie, jsem si dobře vědom, jak rychle se tato věda vyvíjí. Prostě důvěřuji lidem, kteří se jí věnují celý profesní život a jejichž závěry potvrzují nezávislá pracoviště po celém světě. Ti jsou zajedno: situace je vážná a čas jednat je teď.
Možná si říkáte, co s tím mají společného mokřady na Šumavě, vzácný hořeček mnohotvarý nebo čáp černý líhnoucí se v naší zoo? Mnohem víc, než se na první pohled zdá. Revitalizované mokřady Šumavy zadržují v krajině vodu a přímo zmírňují dopady sucha. Obnovené rašeliniště u Soumarského mostu není jen útočištěm jeřábů, je to klimatizace pro široké okolí. Úspěch při záchraně hořečku mnohotvarého, jehož populaci se podařilo navýšit o 85 %, je symbolem toho, že přírodu zachránit lze – ale jen tehdy, když jednáme cíleně a odborně.
A každé mládě narozené v zoo – ať je to korsak, kvakoš nebo gorila – nám připomíná, proč moderní zoologické zahrady existují: ne jako cirkus, ale jako záchranná síť pro ohrožené druhy celé planety. Proto vás v tomto horkém létě zveme do zoo, ideálně brzy ráno nebo v podvečer, kdy vedra trochu povolí. Přijďte se podívat na zvířata, která jsou živými vyslanci přírody v ohrožení. A třeba si cestou vzpomenete, že každý mokřad, který obnovíme, každá divoká kytka, která vykvete, a každé mládě, které se narodí, je malým vítězstvím nad změnou klimatu, kterou společně – zatím – můžeme zvládnout zpomalovat.
Hezké a snad trochu chladnější léto vám přeje,
Roman Kössl
zástupce ředitele
Zoo noviny - červen 2026 (číslo 2/26)
vychází 4x ročně
Redakční rada: Roman Kössl, Isabela Okřinová, Markéta Jariabková
foto mláděte jeřába panenského na titulní straně: Michaela Jerhotová