V letošním roce se Zoo Hluboká přidává k záchraně karase obecného

Karas obecný je kaprovitá ryba, která byla dříve hojná v návesních rybnících, zarostlých tůních a slepých ramenech řek. Dnes je na pokraji vyhynutí. Přirozený výskyt zahrnuje celou Evropu východně od Rýna až po východní Sibiř k povodí řeky Kolymy, kromě západní části Skandinávie. Do Francie a Anglie byl historicky vysazen, introdukován byl také do Itálie a Španělska. Jeho areál se ale dlouhodobě zmenšuje, v povodí Odry již téměř vymizel. U nás se karas obecný dosud hojněji vyskytuje v povodí Lužnice, Berounky, Ohře a Sázavy, dále v oblasti soutoku Moravy a Dyje i ve vyšších partiích těchto řek.

S

vým tvarem a zbarvením se karas nejvíce podobá kaprovi, ale na rozdíl od všem známého kapra mu chybí vousky. Karas je velmi odolná ryba. Dokáže žít a prosperovat ve vodách chudých na kyslík, kde dobře snáší i bezkyslíkaté prostředí (tzv. anoxii), což jiné druhy ryb nedokážou. Umí i dlouhodobě přepnout na anaerobní (bezkyslíkatý) metabolismus, a tak přežije i v tůních pod ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouhou dobu dochází. Ostatní ryby a rybí predátoři podobné možnosti nemají, a tak dlouhé zimy napomáhaly karasovi stát se jedinou rybou v zarostlé tůni. V dnešní době je karas obecný velmi vzácný z důvodu ubývání pro něj vhodných lokalit. Dochází k zanášení a vysychání původních jezírek a tůní. Dalším důvodem úbytku početnosti karase obecného je to, že do našich vod byl zavlečen nepůvodní karas stříbřitý. Ten, díky podobné odolnosti, schopnosti množit se pomocí gynogeneze (nepohlavním rozmnožování) a rychlejšímu růstu, vytlačil karase obecného z jeho původních lokalit a spolu s ním i další druhy živočichů, např. obojživelníků. Jsou také známý hybridi (kříženci) mezi karasem obecným a stříbřitým, kteří ale nakonec nejsou tolik hojní a nepředstavují takový problém, jak se dříve myslelo.

 "U nás v zoologické zahradě si můžete karase obecného prohlédnout v akváriu hned vedle vyder. Akvárium obývá celkem 6 jedinců tohoto druhu ryby společně s línem obecným, ploticí obecnou a slunečnicí pestrou. Karas si také plave v jezírku kolem lemuřího ostrova, kde bylo letos v dubnu vypuštěno celkem 42 jedinců."

Poznat karase obecného od karase stříbřitého není někdy úplně jednoduché. Opravdu problém je rozeznat jejich hybrida. Tělo karase obecného může mít vlivem prostředí různý tvar i zbarvení. Tělo může být nízké až vysoké. V prestižním vědeckém časopise bylo publikováno, že je to obratlovec s tzv. indukovanou změnou morfologie. Vysokotělá forma ryby (tvarem připomínající talíř) vzniká v přítomnosti predátorů (např. štiky) na základě chemických látek uvolňujících se z těla zraněného karase. Vysoký tvar těla má odradit predátory od útoku na tak rozměrnou kořist. Karas se dožívá 6 až 10 let, pohlavní dospělosti dosahuje kolem druhého až třetího roku života. Rozmnožuje se v období od května do července, když teplota vody dosahuje 15 – 18 °C. V našich podmínkách dorůstá délky zhruba 10 až 30 cm.

U nás v zoologické zahradě si můžete karase obecného prohlédnout v akváriu hned vedle vyder. Akvárium obývá celkem 6 jedinců tohoto druhu ryby společně s línem obecným, ploticí obecnou a slunečnicí pestrou. Karas si také plave v jezírku kolem lemuřího ostrova, kde bylo letos v dubnu vypuštěno celkem 42 jedinců. Pokud se bude karasům v jezírku líbit a budou se zde rozmnožovat, jejich potomci budou následně vypouštěni do předem vybraných tůní a jezírek zpět do volné přírody. Důležité je, aby se zde pak nesetkal s karasem stříbřitým, který by ho opět „převálcoval“. Důležitá je též absence jakéhokoliv rybářského hospodaření, neboť karas stříbřitý je častou příměsí v násadě kapra obecného. Rybáři často vozí právě karase stříbřitého jako nástražní rybku na štiku a sumce. Jediná efektivní ochrana je proto možná v rybnících a tůních oddělených od hlavního toku našich řek.

Hydrobiologický ústav Biologického centra Akademie věd České republiky, Česká zemědělská univerzita v Praze a Zoo Praha spustili projekt na záchranu karase obecného již před dvěma lety. Cílem projektu je zmapovat úbytek karase obecného v čase, vytipovat jeho vhodné zbytkové populace k využití pro jeho návrat do krajiny, najít vhodné lokality pro vysazení a zároveň zmapovat invazi karase stříbřitého v České republice. V minulém roce se do projektu zapojila Zoo Plzeň a letos i my. Jsme moc rádi, že naše zoologická zahrada může přispět k záchraně tohoto původního druhu ryby v České republice a pomoci při jeho navrácení do volné přírody. Více o záchranném projektu se můžete dozvědět na stránkách https://zachrankarase.cz/, kde je možné se zaregistrovat a zapojit se tak do hledání posledních populací karase obecného.

Fotogalerie

Autorka článku: Štěpánka Říčanová

Redakční úpravy: Roman Kössl a Isabela Okřinová

Autor fotografií: Marek Šmejkal