V jižních Čechách to letos vyhráli bramborníčci
Jihočeskými Ptáky roku byli letos zvoleni dokonce ptáci dva, a to konkrétně oba naše druhy bramborníčků – bramborníček hnědý a bramborníček černohlavý. V rámci kampaně Pták roku JOKu je vybrali ornitologové z Jihočeského ornitologického klubu (JOK), který je regionální pobočkou České společnosti ornitologické. Cílem této každoroční kampaně je mapování vybraného cílového (zájmového) druhu, popř. jeho výzkum, a to vždy na území Jihočeského kraje. Součástí je také seznámení členů a dalších zájemců s druhy ptáků, které jsou opomíjeny, nebo o nich chybí informace důležité pro jejich ochranu. První ročník kampaně se uskutečnil v roce 2020, tedy v 51. roce fungování klubu, kdy se cílovým druhem stala labuť velká. Kampaň je inspirována celorepublikovou kampaní Pták roku, kterou vyhlašuje Česká společnost ornitologická a regionálními akcemi Pobočkový pták roku, které organizují pobočky ČSO v jiných krajích.
A
proč zrovna bramborníčci? Oba druhy můžeme považovat za indikátory, tedy ukazatele kvality prostředí, a to konkrétně bezlesí, jako jsou louky, rašeliniště, ale i ruderální plochy a jiná málo využívaná území. Podmáčené louky jsou ale ovlivněny stále častějšími suchy a zbylé louky zase zemědělstvím, ať už intenzivní pastvou, nebo sečí využívající stále větší, rychlejší a efektivnější stroje atd. To může vést i ke změně porostů. Je pravda, že několik posledních let zůstávají často v loukách nedosečené pruhy, ale ani o jejich významu pro bramborníčky nevíme mnoho. Hlavním impulzem byly zprávy z pravidelně sledovaných lokalit z rakouského území těsně za našimi hranicemi, kde docházelo k postupnému úbytku bramborníčků hnědých, až do zlomu v loňském roce, kdy zmizeli úplně. Naopak dříve vzácný bramborníček černohlavý se na našem území postupně rozšiřuje. Je tedy patrné, že se s bramborníčky a jejich prostředím něco děje, a chceme-li se je pokusit efektivně chránit, musíme o nich mít co nejpřesnější informace.
Jedná se o drobné pěvce, jejichž název je odvozen od skutečnosti, že v období tahu a po vyhnízdění se často pohybují na polích, a obzvláště rádi mají brambořiště. Pole ale jinak nejsou pro bramborníčky příliš typickým biotopem.
Bramborníčka hnědého dnes najdeme především na vlhkých loukách ve vyšších nadmořských výškách. Do tohoto prostředí se postupně přesunul, poté co byla jeho původní místa výskytu (nížinné vlhké louky) vysušena a přeměněna na pole. Kromě vlhkých luk vyhledává i rašeliniště či vřesoviště. Ve všech těchto typech prostředí nejraději sedí na vyvýšených místech, ať už jsou to vysoké rostliny, ploty nebo dráty. Hnízdo naopak staví většinou na zemi. I v jižních Čechách hnízdí v nadmořských výškách nad 500 metrů. Úplně nejvýše pak na jihu Čech hnízdil bramborníček hnědý na Knížecím stolci (1160 m.n.m). Na území České republiky na něj můžeme narazit téměř všude. Potvrzen byl i v Krkonoších nad hranicí lesa (1510 metrů nad mořem). Z důvodu úbytku přirozeného prostředí je bramborníček hnědý v České republice chráněný. Jeho populace od 80. let mírně narůstaly, což mohlo mít souvislost s opouštěním části zemědělské půdy, v posledních letech ale začaly počty klesat. Je to typicky evropský druh. Nejhojněji se vyskytuje v Rusku, Bělorusku a Skandinávii. Jde o tažný druh, který nachází svá zimoviště v afrických savanách. Oba bramborníčci jsou typičtí svými pohyby - vypadají jakoby téměř neustále dělali malé podřepy. Samce bramborníčka hnědého poznáte podle tmavých tváří, výrazného bílého proužku nad okem, bílého břicha a narezavělé hrudi. Samice jsou samozřejmě zbarvené mnohem méně nápadně. Potravou bramborníčka hnědého jsou různé druhy bezobratlých živočichů. Ty buď loví za letu, nebo sbírá ze země. V podzimním období se živí i různými plody.
"Pokud ve svém okolí víte o místech, kde se bramborníčci vyskytují, můžete se zapojit do jejich mapování a svá pozorování sdílet v databázi ČSO Avif https://birds.cz/avif/."
Bramborníček černohlavý se také vyskytuje na loukách, ale vyhledává spíše ty sušší a níže položené. Stejně jako bramborníček hnědý potřebuje ve svém biotopu dostatek vyvýšených míst, ze kterých vyhlíží svou drobnou kořist. Kromě lučních biotopů můžeme bramborníčka černohlavého potkat také na výsypkách, haldách, skládkách, staveništích či vojenských cvičištích. V jižních Čechách se vyskytuje spíše ostrůvkovitě, a to především z důvodu specifických hnízdních preferencí. Hnízdí zde jen několik desítek párů. V České republice je těžištěm jeho výskytu jižní a střední Morava, postupně se ale šíří a početnější populace se dnes vyskytují také ve středních a severních Čechách. Jednoznačně tomu přispívají plochy výsypek a povrchových dolů, kde nachází vhodné prostředí. Přestože je typický spíše pro nižší nadmořské výšky, bylo jeho hnízdo zaznamenáno i v Jeseníkách nad hranicí lesa (1430 m.n.m.). V Evropě je nejhojnější v Rusku, Francii a Španělsku. Dále se vyskytuje téměř v celé Asii a našli bychom ho i v Africe (mimo Saharu). Jedná se o tažného ptáka, který zimuje ve Středomoří a severní Africe. Pro samce bramborníčka černohlavého je typická samozřejmě černá hlava. Stejnou barvu má i hrdlo. Na krku má poměrně kontrastní bílý límec a prsa jsou narezavělá. Na rozdíl od bramborníčka hnědého nemá výrazný bílý proužek nad okem. I tento bramborníček se živí drobnými bezobratlými živočichy (hmyz, měkkýši, pavouci atd.).
Pokud ve svém okolí víte o místech, kde se bramborníčci vyskytují, můžete se zapojit do jejich mapování a svá pozorování sdílet v databázi ČSO Avif https://birds.cz/avif/. Vkládat lze ale pouze údaje, u kterých jste si 100% jistí určením druhu – ačkoli to na první pohled nemusí tak vypadat, oba bramborníčci jsou si hlavně na větší vzdálenost velmi podobní. Také lze pořídit fotografii a nechat si své určení potvrdit například na některém z diskusních fór na sociálních sítích.
Fotogalerie
Autoři článku: Isabela Okřinová (Zoo Hluboká) a Jan Havlíček (Krajský úřad a JOK)
Redakční úpravy: Roman Kössl
Autoři fotografií: viz. popisky ve fotogalerii