Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Proměna jihočeského statku na záchrannou stanici aneb jak se ze schwarzenberské hájovny stalo Centrum ochrany fauny

Zoologické zahrady byly vždycky místem, kam lidé nosili zraněná nebo jinak hendikepovaná zvířata z volné přírody, která potřebovala pomoc. Tak tomu bylo i v naší zoo. Odborný personál s velkými zkušenostmi v péči o zvířata a profesionální přístup byly od počátků fungování zoo pro veřejnost zárukou, že o zvířata bude dobře postaráno. Zoo se časem stala oficiálním místem, na které se lidé mohli v takových případech obrátit, a zapojila se do Národní sítě záchranných stanic koordinované Českým svazem ochránců přírody.

V

té době byla hlubocká zoo ještě malou zoologickou zahradou a počty přijímaných hendikepovaných zvířat i potřeba prostoru nutného pro jejich vyléčení brzy začaly přesahovat její možnosti. Také jsme cítili, že přijímat zraněná, ale také různě nemocná divoká zvířata do areálu zoo, kde chováme mnoho dalších živočichů, je veterinární – tedy zdravotně rizikový problém. Na chovaná zvířata mohla být kdykoliv zavlečena nějaká nepříjemná choroba. Navíc, kontaktem léčených zvířat s více lidmi se také zhoršuje u některých druhů možnost jejich plnohodnotného návratu do volné přírody. Proto jsme se začali poohlížet po nějakém vhodném prostoru, který by byl mimo areál zoo a přitom v jeho dosahu. S touto žádostí se ředitel zoo obrátil v roce 2000 i na tehdejšího zřizovatele, kterým byl v té době stát zastoupený Okresním úřadem v Českých Budějovicích. O dva roky později nám byl pro tyto účely nabídnut objekt ve vlastnictví státu – opuštěná bývalá schwarzenberská hájovna, malý statek Rozova u Temelína. Samota s dostatečnou rozlohou pozemků okolo. V roce 2003 převzal zoologickou zahradu do své péče Jihočeský kraj a později přijal za své také potřebnou rekonstrukci objektu a její přeměnu na krajskou záchrannou stanici.

"V roce 2010 získala Zoo Hluboká pro záchranou stanici v Rozovech také pověření od ministerstva životního prostředí na provozování záchranného  centra CITES, které zajišťuje péči o zadržené, zabavené či zajištěné živé exempláře ohrožených druhů živočichů chráněných Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin."

V první řadě bylo nutné udělat nezbytné práce pro záchranu objektu, který byl ve velmi zanedbaném stavu. Protože samotné stavení je památkově chráněné, pod dohledem památkářů jsme malému statečku vyměnili střechu, opravili obvodové zdi, vyměnili vjezdová vrata i branky a zároveň obnovili dávno zaniklou příjezdovou cestu. Po sanaci podlah a zdiva byly zahájeny stavební úpravy a opravy hospodářské budovy, průčelí stanice, stodoly a úpravy zahrady. Oplotili jsme velkou část areálu, přiléhající k objektu. Rekonstruoval se byt pro správce stanice. Většina těchto prací byla financována z Programu rozvoje kraje. 

Na konci roku 2006 už jsme mohli záchrannou stanici zkolaudovat a částečně ji uvést do provozu. Kromě oplocení v ní stála soustava až třiceti nových voliér a klecí pro péči o hendikepované živočichy a také velká rozletová voliéra pro rehabilitaci ptáků před jejich vypuštěním do přírody. Součástí stanice je i obnovený ovocný sad, který je možné využívat jako zdroj krmiva jak pro stanici, tak pro zoo. Stanice dostala název Centrum ochrany fauny Jihočeského kraje.

V roce 2010 získala Zoo Hluboká pro záchranou stanici v Rozovech také pověření od ministerstva životního prostředí na provozování záchranného  centra CITES, které zajišťuje péči o zadržené, zabavené či zajištěné živé exempláře ohrožených druhů živočichů chráněných Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V tomto případě, vzhledem k zaměření zoo i stanice, především těch z klimaticky mírných oblastí. I proto se kapacita záchranné stanice dále rozšiřovala. V roce 2013 jsme zahájili přípravu a dostavbu nových ubikací za podpory Evropských dotačních fondů (operační program Životní prostředí). Začátkem roku 2014 jsme, až na drobné úpravy, dokončili výstavbu nových voliér a výběhů. Do stanice tak přibyly dvě sestavy voliér pro drobné až středně velké savce, zejména šelmy, sestava čtyř větších voliér pro velké dravce a sovy, ke kterým přiléhají i dva výběhy s ubikacemi pro šelmy střední velikosti (do velikosti rysa). Mezi stromy vyrostly dvě větší zasíťované voliéry pro ptáky do velikosti čápa a v nejzadnější části areálu navazujícím na luční porosty vznikl výběh pro jelenovité kopytníky s částečně krytým pastevním přístřeškem, určený pro dlouhodobé držení a postupné vypouštění vyléčených zvířat do přírody.  Ve stodole byl upraven prostor s klecemi a boxy pro zvířata, která potřebují intenzivní péči. Aby bylo možné stanici využít pro úplné spektrum druhů, vybudovali jsme na žádost pracovníků Ministerstva životního prostředí také dvě pevné klece s vnitřními ubikacemi pro střední až velké šelmy. Ty jsou určené pro intenzivní péči o taková zvířata, jako jsou vlk nebo medvěd. O rok později bylo dokončeno také několik venkovních nádrží pro obojživelníky a plazy. V současné době tedy může naše záchranná stanice a záchranné centrum CITES pečovat o většinu druhů ptáků, savců, plazů a obojživelníků mírného euroasijského pásma.

"Naše záchranná stanice je, na rozdíl od jiných zařízení tohoto typu, pro veřejnost, až na domluvené odborné výjimky, nepřístupná."

Centrum ochrany fauny Jihočeského kraje slouží i jako místo pro záchranné chovy v rámci záchranných projektů, do kterých jsme zapojeni. Na travnatém pozemku centra, v dostatečné vzdálenosti od vlastní záchranné stanice, jsme vybudovali výběh, respektive voliéru pro chov syslů obecných. Ta byla také spolufinancována z prostředků Evropské unie a byla provedena v rámci projektu ochrany syslů v ČR.

Naše záchranná stanice je, na rozdíl od jiných zařízení tohoto typu, pro veřejnost, až na domluvené odborné výjimky, nepřístupná. Domníváme se, že od toho jsou jiná zařízení, jako zoologické zahrady, které umí lidem představit zvířata v daleko přirozenějších podmínkách a umožňují jim přitom pochopit způsob jejich života i významu ve společenstvech. Nejsme zastánci předvádění zraněných a různě zmrzačených zvířat. A ta, která se u nás léčí nebo se již připravují na návrat do přírody, jistě mají raději klid.

■

Fotogalerie

Autor článku: Roman Kössl

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová