Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Editorial

"Často se mluví o úloze záchranných stanic v ekologické výchově. Projev zájmu lidí, kteří se obrátí na záchranné stanice o pomoc pro zvířata, je třeba využít. Je třeba, aby veřejnost pochopila, že už jsme přírodu zdevastovali natolik, že se bez naší pomoci neobejde."

R

očně projdou záchrannými stanicemi v České republice tisíce zvířat z volné přírody. Na jejich handicapu má z velké části podíl především člověk - popálení elektrickým proudem, nárazy na dráty elektrického vedení či do skleněných ploch, střety s auty, postřelení... a také zbytečné zachraňování „opuštěných“ mláďat. Přibližně polovina z těchto zvířat se vrátí zpět do přírody, část z nich zůstane v trvalé péči člověka, protože jejich přežití v přírodě je nadále nemožné, ať už pro trvalé následky jejich zranění nebo prostě pro neschopnost samostatného života vzhledem k vytvořené vazbě na člověka. Ale i příroda je dostatečně nemilosrdná a uvedené počty jsou určitě jen zlomkem skutečných ztrát, které ani nezaznamenáme.

V této souvislosti si musíme klást otázku, jaký význam pro ochranu přírody a pro populace volně žijících živočichů má činnost těchto zařízení? Nemrháme silami a penězi při záchraně několika jedinců, a přitom tak málo děláme pro udržení prostředí, v němž by se mohly jednotlivé druhy nerušeně rozvíjet? Není to jako s naším zdravím, kdy léčíme především následky a nevěnujeme se příliš prevenci? Nebo to děláme, abychom měli čisté svědomí? Řekněme si to na rovinu, podíl činnosti záchranných stanic na ochraně populací je přinejmenším diskutabilní, protože těch několik zachráněných jedinců skutečně nemůže spasit populaci, která je ohrožena ztrátou životního prostředí. Tím spíše, že do stanic se dostávají především běžně se vyskytující druhy. Samozřejmě, občas jsou zde ošetřovány i jedinci vzácných druhů, patřících mezi zvláště chráněné živočichy. Na ně opravdu přeci jen nahlížíme z pohledu jejich ochrany trochu jinak (ale nechci soudit, kterého handicapovaného jedince zachraňovat a kterého ne). 

Přesto je práce těchto zařízení důležitá. Často se mluví o úloze záchranných stanic v ekologické výchově. Projev zájmu lidí, kteří se obrátí na záchranné stanice o pomoc pro zvířata, je třeba využít. Smysl osvěty v tomto případě ale nevidím v předvádění toho, jaké hrůznosti způsobuje zvířatům člověk (i když i léčba šokem může být účinná), ale především v demonstraci samotného faktu, že je třeba zvířatům i celé přírodě pomáhat - pokud tu chceme žít společně. Je třeba, aby veřejnost pochopila, že už jsme přírodu zdevastovali natolik, že se bez naší pomoci často neobejde. Je ale přitom také třeba cílenými kampaněmi tlumit snahy zasahovat v případech, kdy si umí poradit sama.

Roman Kössl

zástupce ředitele

Zoo noviny - červen 2022 (číslo 2/22)

vychází 4x ročně

Redakční rada: Roman Kössl, Isabela Okřinová, Markéta Jariabková, Michaela Hartlová

foto srnce na titulní straně: Michaela Jerhotová