Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Minulost i současnost chovu plazů v Zoo Hluboká - od legendárního "hadince" po moderní pavilon plný terárií

Když se řekne "terárium", každému se pravděpodobně vybaví něco trochu jiného. Někteří se při představě jeho obyvatel oklepou odporem, druzí se s posvátnou hrůzou těší, až se na ty zvláštní tvory, o kterých neví, co si mají myslet, budou moci podívat přes sklo, a jiní jsou zvědaví, co nového jim jejich návštěva u těch zajímavých zvířat přinese a jestli by náhodou něco takového nemohli mít doma. Věřím, že těch prvních je opravdu málo a že k tomu, aby jich bylo stále méně, pomáhají mimo jiné i zoologické zahrady. Ke každé správné zoo totiž určitě nějaké to terárium patří.

P

lazi byli v zoo na Hluboké chováni už v době jejího založení v roce 1939. Tehdy nechal vrchní lesní správce František Janovský, který pro Adolfa Schwarzenberga zoo budoval, a pak ji i vedl, postavit venkovní terárium. To stálo v místě, kde se nyní nachází vnitřní ubikace krokodýla nilského. Tehdejší zděné nádrži v koutku zoologické zahrady dlouho všichni říkali „hadinec“, protože v něm přes léto vždy žilo několik užovek a zmijí každoročně pochytaných ve schwarzenberském polesí nebo na Šumavě.  Aby hadi nevylezli, byly stěny hadince hladké a vrchní okraj chránil malý převis. Kníže Adolf Schwarzenberg také nechal v době budování zoo dovézt z Maďarska asi 70 želv bahenních, které dal umístit do nově vybudovaného jezírka. Další plazi přijeli s dodávkou zvířat z Hamburku od obchodníka Hagenbecka. O jaké druhy se jednalo, se historické dokumenty bohužel nezmiňují. A o tom, jaké že to dvě „velmi vzácné želvy, pět ještěrek a tři plazy“ tehdy dodala firma Ornis, už můžeme pouze spekulovat. V každém případě v té době v zoo nestála žádná budova, kde by mohla být vnitřní terária. Na konci 2. světové války a v 50. letech hady ve venkovním teráriu nahradily suchozemské želvy z Balkánu a zbylé želvy bahenní z jezírka. Později chov plazů v naší zoo dlouho skomíral. Evropské druhy želv byly drženy spíše v zázemí a jen na léto byly umisťovány ven do volných prostorů mezi výběhy ostatních zvířat. Na jiné plazy nebylo místo ani odborný personál.

"Nový pavilon s příznačným názvem Terárium byl návštěvníkům zoo zpřístupněný v létě roku 2013. I když se jedná o pavilon, deset velkých terárií s plochou od 3,2 do 11,3 metrů čtverečních je zároveň venkovních, tak jako bývalo to historicky první. Ještěři, hadi i želvy si zde tedy mohou užívat opravdového slunečního záření. Nebo také deště."

První veřejné terárium bylo v hlubocké zoo otevřeno až v roce 2006, kdy byla pro tyto účely provizorně upravena jedna místnost v nově postaveném vzdělávacím centru (někteří z vás si jistě pamatují, že to bylo v místech, kde je nyní expozice Mravenčí hnízdo). Většinou se jednalo o terária s evropskými druhy hadů. Byli tam ale k vidění také někteří exotičtí plazi, kteří zde zůstali po putovní výstavě „Afrika zblízka“. Později přibylo několik terárií se zajímavými tropickými druhy v jihoamerickém pavilonu Matamata (o něm a jeho obyvatelích si můžete přečíst v čísle 3/2021 našeho časopisu) a několik druhů afrických želv a krokodýl v expozici M´pala. V té době už se ale projektoval regulérní pavilon s terárii v rámci projektu „Nová setkání s ohroženou přírodou Evropy“.

Nový pavilon s příznačným názvem Terárium byl návštěvníkům zoo zpřístupněný v létě roku 2013. I když se jedná o pavilon, deset velkých terárií s plochou od 3,2 do 11,3 metrů čtverečních je zároveň venkovních, tak jako bývalo to historicky první. Ještěři, hadi i želvy si zde tedy mohou užívat opravdového slunečního záření. Nebo také deště. Návštěvníci je přitom mohou pozorovat z pohodlí chodby. Na jaře, na podzim a také v chladnějším letním počasí mohou ale chovatelé jednotlivá terária zavřít polykarbonátovými deskami, přisvítit v nich výhřevnými lampami nebo infrazářiči a vytvořit tak plazům teplejší prostředí. Tak mohou tato teplomilná zvířata udržet pro návštěvníky aktivní i v nepříznivém počasí.

"Vedle pavilonu je potom venkovní jezírko, které je celoročně domovem naší další skupiny želv bahenních. Jezírko má plochu 15 metrů čtverečních a maximální hloubku vody 1,4 m. Je izolované fólií, ale vegetace v něm vyvolává dojem skutečného prostředí, v jakém tyto želvy žijí v přírodě. K želvám se brzy nastěhovaly i divocí skokani skřehotaví."

V Teráriu můžete vidět především všechny druhy plazů žijící v přírodě České republiky, některé plazy jižní Evropy a severní Afriky a také několik středoasijských druhů. Zvířata mají v teráriích vytvořená prostředí, která se co nejvíce podobají těm v přírodě. Například tři terária mají různě velká jezírka, kde přebývají užovky obojkové a podplamaté a také vodní želvy bahenní, které je tak možné sledovat i pod vodou. Jiná se podobají lesnímu rašeliništi, kde žijí ještěrky živorodé, nebo horskému vřesovišti se zmijemi obecnými. Největší terárium se suchozemskými želvami, velkými ještěrkami perlovými nebo beznohými ještěry blavory vám může připomenout dovolenou u Jadranu s fíky, olivami a voňavými rozmarýny. Jedno z terárií má pak téměř suché pouštní prostředí.  S jejich obyvateli, želvami stepními a agamami, se tak podíváte do daleké Střední Asie.

O něco později byl pavilon dovybaven několika klasickými vnitřními terárii, do kterých slunce nemůže a kde je tedy nutné plazům svítit a topit celou sezónu umělými zdroji. V nich je možné lépe kontrolovat podmínky pro život zvířat, a tak mezi jejich obyvatele patří spíše teplomilnější druhy ze Středomoří, jako například severoafričtí trnorepi skalní nebo nejjedovatější evropský had zmije Schweizerova z ostrova Milos. Nicméně najdeme zde i chladnomilné mloky skvrnité, jedny z mála obojživelníků v pavilonu Terárium. Vedle pavilonu je potom venkovní jezírko, které je celoročně domovem naší další skupiny želv bahenních. Jezírko má plochu 15 metrů čtverečních a maximální hloubku vody 1,4 m. Je izolované fólií, ale vegetace v něm vyvolává dojem skutečného prostředí, v jakém tyto želvy žijí v přírodě. K želvám se brzy nastěhovaly i divocí skokani skřehotaví. Stejně jako jezírka v teráriích i v tomto je voda čištěna výkonným filtrem.

V době vydání tohoto čísla je pavilon stále ještě uzavřená a probíhá v něm velká příprava na nadcházející sezónu. Chovatelé upravují terária, stříhají a dosazují rostliny, vyměňují písek a jiné substráty, po zimě zprovozňují filtry a kontrolují výhřevné lampy..."

Vzhledem k místu původu všech obyvatel Terária musí všichni projít v zimě obdobím klidu. Z tohoto důvodu je pavilon v zimních měsících pro návštěvníky uzavřen. O zimování plazů si můžete více přečíst v minulém čísle našeho magazínu.

Pavilon má také relativně prostorné zázemí, které funguje jako líhně, odchovny mláďat, přípravna krmiv nebo jako zimoviště. Návštěvníci mohou do tohoto prostoru nahlédnout přes okno ve vstupních dveřích.

V době vydání tohoto čísla je pavilon stále ještě uzavřený a probíhá v něm velká příprava na nadcházející sezonu. Chovatelé upravují terária, stříhají a dosazují rostliny, vyměňují písek a jiné substráty, po zimě zprovozňují filtry a kontrolují výhřevné lampy… O tom ostatně detailně vypráví chovatelka plazů Mája Zigová v rozhovoru tohoto čísla časopisu. Jak se v pavilonu postupně otepluje, probouzejí se ze zimního spánku jednotlivé druhy plazů. Čtyři nejmenší z vnitřních terárií prochází v současné době úpravou a tak, až příště naše Terárium navštívíte, máte se zase na co těšit. Otevíráme nejpozději na svatého Jiří. Protože to přeci vylézají hadi a štíři. A nejenom oni.

■

Fotogalerie

Autor článku: Roman Kössl

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová