Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Plaz roku 2022 - užovka obojková

Plaz roku se v České republice vyhlašuje od roku 2009. Cílem tohoto dlouhodobého projektu je ukázat, že plazi jsou zajímaví živočichové a jsou součástí našeho přírodního i kulturního dědictví. Nejen proto si zaslouží pomoc lidí a hlavně ochranu míst, kde žijí.

M

ezi užovky řadíme množství nejedovatých nebo jen slabě jedovatých hadů z čeledi užovkovitých. Ta zahrnuje i bojgy, korálovky nebo vejcožrouty. Mezi užovkami najdeme hady různorodé velikosti, vzhledu i způsobu života.

Užovka obojková (můžete ji znát i pod starším názvem - užovka obecná) je nejznámějším zástupcem polovodních užovek u nás a řádíme ji mezi ohrožené druhy. I když  je znám výskyt na vhodných stanovištích i na území velkých měst, není možné říci, že by tento druh u nás neubýval.

Za hlavou má užovka obojková nápadné světlé (žlutavé či bělavé, někdy až oranžové) skvrny, podle nichž získal tento had svůj český druhový název. Tělo je svrchu zbarveno šedavě či šedohnědě s drobnými tmavými skvrnkami. Břišní strana je tmavá, po stranách světle lemovaná. Samci měří maximálně 100 - 120 cm, samice až okolo 150 cm.

"Užovka obojková používá několik způsobů obrany. Nejčastěji jen rozšiřuje hlavu a naznačuje výpady proti nepříteli. Nikdy nekouše. Je-li uchopena, vypouští trus s páchnoucími výměšky análních žláz a někdy vyvrhuje i natrávený obsah žaludku."

Většinou obývají stanoviště v blízkosti vody a na vlhkých místech. Přítomnost vody ale není nutná, někdy je najdeme i poměrně daleko od ní, třeba v lese nebo na zahradách. Do vody ale lezou velmi často. Tam  obratně a vytrvale plavou a potápějí se. 

Užovka obojková je aktivní ve dne. Sluní se nejčastěji ráno a navečer, zbytek dne pátrá po potravě. Loví hlavně obojživelníky (skokany, ropuchy), vzácněji ryby a výjimečně drobné savce a plazy. 

Užovky jsou vzájemně snášenlivé a na vhodných stanovištích mohou být velmi hojné. Na jaře jsou známy případy hromadného páření, kdy se o jednu nebo více samic uchází najednou větší počet samců. Kladou obvykle 8 – 30 vajíček s kožovitým obalem. Pro snůšky vyhledávají vrstvy tlejících rostlinných zbytků (např. rákosu, listí a trouchu). Využívají i komposty, hnojiště a hromady pilin.

Rozšířena je v Evropě kromě Irska a části Skandinávie, v severozápadní Africe, zasahuje do jihozápadní Asie, severozápadní Číny a severozápadního Mongolska.

Užovka obojková používá několik způsobů obrany. Nejčastěji jen rozšiřuje hlavu a naznačuje výpady proti nepříteli. Nikdy nekouše.  Je-li uchopena, vypouští trus s páchnoucími výměšky análních žláz a někdy vyvrhuje i natrávený obsah žaludku. Vzácněji předstírá, že je mrtvá. Převrátí se na hřbet, znehybní a z pootevřené tlamy nechá volně viset jazyk. I případný predátor ji pak většinou nechá na pokoji pod dojmem, že se jedná o „odpornou mršinu“.

■

Fotogalerie

Autorka článku: Michaela Hartlová

Redakční úpravy: Isabela Okřinová, Roman Kössl

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová