Zoo noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Osiřelé mládě husy velké našlo cestu na maďarské zimoviště i bez rodičů.

V říjnu letošního roku pozoroval náš bývalý zaměstnanec a nadšený ornitolog Pavel Albert v těsné blízkosti maďarského Balatonu několik divokých hus, které na sobě měly červené límce, tedy takové, které se používají ke značení hus velkých v České republice. K jeho překvapení byla mezi nimi i husa s kódem H59 - osiřelé mládě, které prošlo naší záchrannou stanicí.

T


oto house bylo z jara loňského roku dovezeno k nám do stanice, kde se mu dostalo potřebné péče. Na začátku září jsme mu nasadili červený límec s kódem H59 a vypustili ho na Munický rybník, který sousedí s naší zoologickou zahradou. Husí mládě, teď už odrostlá husa, se tady na rybníku zdržovalo až do konce června. Poté husa  začala prozkoumávat blízké okolí. Například rybník Vyšatov u Čejkovic nebo později rybník Blatec u Dívčic, kde ji ornitologové zaznamenali 7. srpna. To bylo zároveň poslední pozorování „padesátdevítky“ v České republice. Až 29. října byla viděna v Maďarsku na vodní ploše Hídvégi-to v chráněné oblasti Kis-Balaton. Pavel Albert na této vodní ploše pozoroval smíšené hejno hus velkých a hus běločelých, které čítalo až 10 000 jedinců. Pozoroval zde husy s německými, rakouskými, maďarskými a právě i českými límci. Naše H59 zde tedy nebyla z Čech sama.

"Nedá se říct, že jde o nějaké unikátní pozorování. Rozhodně je to ale potěšující zpráva. Takovéto odchovy mláďat bez rodičů se totiž moc často nedějí. A to, že se toto mládě dostalo na zimoviště za pomoci cizího hejna, je skvělé."


Cestou na zimoviště ukazují husím mláďatům jejich rodiče. Naše mládě H59, ale o tuto možnost přišlo. Svou cestu do Maďarska si přesto našlo. Přidalo se k jinému hejnu a společně s ním doputovalo až k Balatonu.

Nedá se říct, že jde o nějaké unikátní pozorování. Rozhodně je to ale potěšující zpráva. Takovéto odchovy mláďat bez rodičů se totiž moc často nedějí. A to, že se toto mládě dostalo na zimoviště za pomoci cizího hejna, je skvělé.

Máme tu ale i další příběhy. Ukazuje se, že, co husa, to osobnost. Jiné husy, které byly na Munickém rybníku olímcovány ve stejnou dobu jako H59, se odsud ani nehnou a pobyt v blízkosti zoo si evidentně náramně užívají. 


Fotogalerie

Autorka článku: Isabela Okřinová

Redakční úpravy: Roman Kössl, Pavel Albert

Autor fotografií: Pavel Albert

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Buďte k volně žijícím zvířatům ohleduplní. Zkuste letos udělat trochu méně bramborového salátu a odpusťte si ohňostroj.


Naše zoologická zahrada již řadu let provozuje záchrannou stanici. V její práci se u spousty druhů zvířat téměř denně setkáváme se zraněním či úrazy, na kterých nese svůj podíl člověk. Převážně se jedná o neúmyslné ublížení či nevědomost. Občas se ale vyskytnou i případy, kdy je za zraněním či dokonce smrtí úmysl.

M


ezi nejčastější úrazy ptáků patří poranění od elektrického vedení, střety s dopravními prostředky či nárazy do prosklených ploch. Potýkáme se se zlomeninami končetin, páteře, vnitřními zraněními, otřesy a u elektrického proudu se spáleninami, hnilobou, napadením mušími larvami a bohužel i nekrózami končetin.

Ani naši domácí mazlíčci nejsou svatoušci. Jak kočky, tak psi dokáží volně žijícím živočichům nepěkně ublížit. U koček se jedná především o ptáky, ale i plazy či mláďata zajíců a ježků. V kočičí tlamě se nachází mnoho bakterií, které se při kousnutí dostanou do rány a způsobují záněty. Volně pobíhající psi mohou zranit třeba srnčata nebo i ježky. Naopak ježci mohou ošklivě poranit psa.

Ježci jsou samostatná kategorie pacientů, jelikož zhruba polovina se k nám dostává zbytečně. Pak jsou ale ježci, kteří pomoc opravdu potřebují. Častou jsou to tedy právě ježci poranění od psů. Nicméně k dalším typům zranění dochází také při jarním a podzimním úklidu zahrad. Patří mezi ně například probodnutí vidlemi, popálení při vypalování mezí či podpalu starého listí nebo posekání sekačkou. Proto by lidé před takovou aktivitou měli zkontrolovat, zda se v kopách listí či stařiny nenalézá ukrytý ježek nebo i celá ježčí rodina. 

"Další ohrožení, které si běžně neuvědomujeme, je rušení zvířat. Převážně v zimním období je to velký problém, jelikož zvířata jsou mnohem oslabenější z důvodu chladného počasí. Hůře hledají potravu a snaží se šetřit energií, aby neprochladla."

Mezi další často řešené případy patří pády do nezajištěných jímek, komínů, různých rour a trubek. Sítě, provázky a různé vlasce se stávají pastí pro spousty zvířat. Provázky mohou zvířeti zaškrtit končetinu, někdy je zamotané dokonce celé zvíře. Velmi nebezpečné jsou vlasce i s háčky či krmítky. Několikrát ročně vyndáváme háčky či krmítka převážně z krků labutí. Řešili jsme ale už i háček zapíchnutý v noze či v křídle.

Bohužel i dobrý úmysl může skončit trvalým poškozením zvířat. Řeč je o nevhodném krmení hlavně v zimním období. Velmi často jsou ale zvířata krmena i v období, kdy je dostatek přirozené potravy. Nejčastěji lidé krmí samozřejmě ptáky. Vždy dbejte na to, aby krmení nebylo plesnivé a zbytečně nepřekrmujte. U vodních ptáků je v módě již řadu let krmit pečivem a různými zbylými pokrmy jako je bramborový salát od Vánoc, cukroví, nedojedené chlebíčky a podobné věci. Všechny tyto jistě pro nás dobré pochoutky mohou velmi ublížit. Toto zdánlivé přilepšení může způsobit vážné trávicí komplikace. Zvířata pak mohou trpět průjmy či nechutenstvím. Dále přijímají nadbytečné množství soli. Několikrát jsme museli labutě se závažnými trávicími komplikacemi hospitalizovat. Lidé s oblibou přikrmují labutě (velmi často nevhodným) krmivem v období, kdy už mají mláďata, protože je to skvělé, jak k nim připlavou, krásně „papají“ a mohou si s nimi dělat selfíčka. U mláďat se ale může vlivem nevhodného krmiva vyvinout takzvaný syndrom andělských křídel, kdy se jim deformují křídla a nemohou létat. Lidé pak volají do záchranných stanic, abychom takto zdeformovaná zvířata zachránili. Pomoct už se ale většinou moc nedá. Tato vývojová vada je nevratná a někdy se dokonce musí křídla labutím amputovat, aby jim nepřekážela při chůzi. 

Další ohrožení, které si běžně neuvědomujeme, je rušení zvířat. Převážně v zimním období je to velký problém, jelikož zvířata jsou mnohem oslabenější z důvodu chladného počasí. Hůře hledají potravu a snaží se šetřit energií, aby neprochladla. Proto bychom měli při svých procházkách chodit pouze po cestách a nenechávat své psy běhat, kde chtějí, abychom zvířata zbytečně nerušili a nevysilovali.

To platí i o ohňostrojích a petardách. Ano, můžeme sice namítnout, že ohňostroje byly zábavou již ve staré Číně, ale musíme si uvědomit, že se jich nepořádalo tolik, nebylo tolik lidí a hlavně zvířata měla mnohem více prostoru než dnes. My slyšíme a vidíme krásné záblesky světel, ale volně žijící živočichové se lekají, snaží se utéct, uletět, opouští své úkryty, mohou narážet do překážek a způsobovat si vážná zranění. Především se ale vysilují a ztrácí energii, která jim může chybět k tomu, aby přečkali mrazivou noc.

Proto buďme k našim sousedům ohleduplní, abychom jim nezpůsobovali zbytečná zranění a v horších případech i smrt. Každý můžeme pomoct malou drobností jako je například sebrání odpadků v lese nebo na loukách. Zbytečně neodpalovat petardy a ohňostroje, hlídat si své mazlíčky, nechodit mimo značené cesty a nekrmit tím, co je pro zvířata škodlivé…


Fotogalerie

Autorka článku: Markéta Jariabková

Redakční úpravy: Roman Kössl, Isabela Okřinová

Autoři fotografií: viz. popisky ve fotogalerii

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Stručné opakování pravidel zimního přikrmování ptáků.

S příchodem zimy opět nastala hlavní sezóna krmení ptáků, čehož si v dnešní době asi nelze nevšimnout. Je to patrné nejen podle množství krmítek, která se objevují na oknech, zahradách, i ve volné krajině, ale také podle řady různých diskusí a fotografií na sociálních sítích a v médiích. Krmení ptáků je zkrátka stále populárnější a zapojuje se do něj řada lidí. Pro mnohé je to příležitost, jak se přiblížit přírodě a odreagovat se od stresu při pozorování okřídlených návštěvníků krmítka. Nezastupitelnou roli má krmení ptáků také při výchově dětí. Nezapomínejme ani na dobrý pocit, který se dostaví vždy, když přírodě „pomáháme“. Není nic špatného na tom, přiznat si, že minimálně z části krmíme ptáky tak trochu kvůli sobě.

S


tále větší popularita této činnosti s sebou ale nese i riziko, že v dobré víře ptákům můžeme uškodit. Málokdo si uvědomuje, že i to „obyčejné sypání ptáčkům“ je zásah do jejich života, který ovlivňuje nejen několik málo jedinců, kteří zrovna létají na naše krmítko, ale má mnohem větší dosah. V důsledku může působit i poměrně daleko od místa, kde krmíme a má vliv na vztahy mezi jednotlivými druhy, včetně těch, které zrovna nyní zimují „v teplých krajinách“. Pokud chceme, aby naše činnost byla prospěšná, nebo minimálně nebyla škodlivá, stačí se držet několika jednoduchých pravidel.

Na prvním místě je samozřejmě volba vhodného krmení. Mezi ptáky jde nejvíce na dračku slunečnice, ale ocení i oves, proso, další obiloviny či luštěniny. Při nákupu krmení se tedy snažme o to, aby bylo pestré. Z vlastní zkušenosti lze ale říct, že koupíme-li směs, kde je větší podíl pšenice, kterou obchodníci „nastavují“ hlavně levnější krmítkové mixy, nejspíše nám jí v krmítku také hodně zbude. Stačí ji tedy přimíchat jako doplněk v menším množství.  Kosi a další drozdovití ptáci ocení jablka, jeřabiny a další bobuloviny. Pro strakapoudy, brhlíky a sýkory je největší pochoutkou hovězí lůj, nebo tuková směs se semínky. Do krmítka naopak nepatří plesnivé a jinak zkažené krmivo, nic kořeněného, slaného, uzeného, připáleného, nebo sladkého. Krmítko totiž není popelnice. Z kuchyně lze ale použít vařenou nesolenou rýži a brambory, strouhanou mrkev, obilné vločky, syrové maso nebo lůj. 

"Kvůli možnosti ovlivnění skladby ptačích společenstev nepatří běžná krmítka do přírodních rezervací a dalších chráněných území. To samé platí také u lokalit, kde se vyskytují vzácné druhy ptáků, a to včetně těch, které přilétají až na jaře."

Podobná pravidla platí také v případě krmení vodních ptáků. Pro ně je vhodný salát a jiná listová zelenina, obilniny, odřezky zeleniny, například slupky nebo nudličky z mrkve, hrášek, kukuřice (rozmražené), vařená nesolená brambora, nebo speciální granule. Nevhodné je tvrdé pečivo, které nejen, že může ostrými hranami poranit ptákům jícen, ale především neobsahuje potřebné výživové a stavební látky. Pokud si na něj ptáci navyknou, přestávají si hledat přirozenou potravu, což vede až k růstovým vadám.

Velkým tématem je používání plastových sítěk na lojové koule. Traduje se, že se do nich ptáci zamotávají a  následně hynou. Toto nebezpečí je zcela minimální, větší ale hrozí psům, ježkům, ale i dalším savcům, kteří síťku pozřou. Navíc tento zbytečný jednorázový plast často zůstává v přírodě jako odpad.

Co se týče množství krmiva, platí, že přikrmujeme, nikoli, že překrmujeme. Klidně si lze stanovit určité množství a pokud jej ptáci během dne sezobou, nasypeme jim opět až na další den. Dvojnásob toto pravidlo platí opět u vodních ptáků, které chodí přikrmovat mnoho lidí. Méně je někdy opravdu více!

Samozřejmostí je pak dodržování hygieny, které zahrnuje především pravidelné odstraňování zbytků potravy a trusu z krmítka. Tím zabráníme šíření nemocí a plísní. Hromadí-li se pod krmítkem větší množství zbytků, můžeme ho přemístit. Pokud na krmítku spatříme nemocného ptáka, je nutné přestat na dva týdny krmit a krmítko i jeho okolí pečlivě vyčistit a vydezinfikovat. Také na březích řek a rybníků, kde se shromažďují vodní ptáci by se krmení nemělo hromadit a plesnivět.

Svá pravidla má také umístění krmítek, které má být pro ptáky samozřejmě co nejbezpečnější. Pozor tedy musíme dávat na vzdálenost od prosklených ploch, do kterých mohou ptáci narazit, ale také na dopravu, nebo kočky. Kvůli možnosti ovlivnění skladby ptačích společenstev nepatří běžná krmítka do přírodních rezervací a dalších chráněných území. To samé platí také u lokalit, kde se vyskytují vzácné druhy ptáků, a to včetně těch, které přilétají až na jaře.

Námětem mnoha diskusí je pak období kdy krmit a nekrmit. Nejnovější poznatky, potvrzené i vědeckými studiemi říkají, že krmení má probíhat pouze v zimním období při nízkých teplotách a sněhové pokrývce. Tehdy kdy je pro druhy nejtěžší najít dost potravy, navíc mimo zimní období hrozí vyšší riziko přenosu chorob. Řada druhů má také mimo zimní období jiné potravní nároky a přikrmovat tak, abychom omylem neublížili, je mnohem obtížnější. Opět může také dojít k tomu, že ptáci krmící mláďata budou preferovat námi předkládanou potravu a jejich ratolestem pak bude hrozit vyhladovění, nebo růstové poruchy z nedostatku potřebných látek, které získávají z přirozené potravy.

Pokud chceme ptákům pomoci i mimo zimu, je mnohem vhodnější udržovat pro ně pestré a bezpečné prostředí, a to jak na zahradě, tak kdekoliv v okolí našeho bydliště.


Doporučené čtení a a použité zdroje:

Jan Havlíček (2021): https://bit.ly/3Wi39Mg

Věra Sychrová (2022): https://bit.ly/3uPeYO8

Alena Jechumtál Skálová (2021): https://bit.ly/3Ftslsa

Zdeněk Vermouzek (2022): https://bit.ly/3uPHEXq

Jan Havlíček (2022): https://bit.ly/3Fvgc64


Fotogalerie

Autor článku: Jan Havlíček (Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, Krajský úřad Jihočeského kraje & Jihočeský ornitologický klub)

Redakční úpravy: Roman Kössl, Isabela Okřinová

Autoři fotografií: viz. popisky ve fotogalerii

Zoo noviny 04/2022, Titulka
Zoo noviny 04/2022, Editorial
Zoo noviny 04/2022, Obsah
Zoo noviny 04/2022, Losi
Zoo noviny 04/2022, Želva bahenní
Zoo noviny 04/2022, Husa
Zoo noviny 04/2022, Budme ohleduplni
Zoo noviny 04/2022, Krmeni ptaku
Zoo noviny 04/2022, Rozhovor s doktorem
Zoo noviny 04/2022, Dětská sekce 1
Zoo noviny 04/2022, Dětská sekce 2
Zoo noviny 04/2022, Dětská sekce 3
Zoo noviny 04/2022, Dětská sekce 4
Zoo noviny 04/2022, Dětská sekce 5
Zoo noviny 04/2022, Koati
Zoo noviny 04/2022, Vysadby

Sending statistics …

Rendering Krmeni ptaku (256975): (5/5) (1 ms)

Rendering Budme ohleduplni (256427): (4/4) (1 ms)

Rendering Husa (254879): (4/4) (3 ms)

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: article

--==[ RUN ]==--

Zoo noviny: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r64/pubLogo-119.png

 m559/item201936-small.png

 i6237/item854919-small.jpg

 i6237/item854933-small.jpg

 i6237/item854934-small.png

 i6237/item871966-small.jpg

 i6237/item871967-small.jpg

 i6237/item871968-small.jpg

 i6237/item883677-small.jpg

 i6237/item883685-small.jpg

 i6237/item883684-small.jpg

 i6237/item936277-small.jpg

 i6237/vth319408-1.jpg[p1]

 i6237/vth331664-1.jpg[p1]

 i6237/vth331667-1.jpg[p1]

 i6237/vth331668-1.jpg[p1]

 i6237/vth331249-1.jpg[p1]

 i6237/vth323580-1.jpg[p1]

 i6237/vth331250-1.jpg[p1]

 i6237/vth331251-1.jpg[p1]

 i6237/vth331671-1.jpg[p1]

 i6237/vth331968-1.jpg[p1]

 i6237/vth331970-1.jpg[p1]

 i6237/vth331971-1.jpg[p1]