Buďte k volně žijícím zvířatům ohleduplní. Zkuste letos udělat trochu méně bramborového salátu a odpusťte si ohňostroj.

Naše zoologická zahrada již řadu let provozuje záchrannou stanici. V její práci se u spousty druhů zvířat téměř denně setkáváme se zraněním či úrazy, na kterých nese svůj podíl člověk. Převážně se jedná o neúmyslné ublížení či nevědomost. Občas se ale vyskytnou i případy, kdy je za zraněním či dokonce smrtí úmysl.

M

ezi nejčastější úrazy ptáků patří poranění od elektrického vedení, střety s dopravními prostředky či nárazy do prosklených ploch. Potýkáme se se zlomeninami končetin, páteře, vnitřními zraněními, otřesy a u elektrického proudu se spáleninami, hnilobou, napadením mušími larvami a bohužel i nekrózami končetin.

Ani naši domácí mazlíčci nejsou svatoušci. Jak kočky, tak psi dokáží volně žijícím živočichům nepěkně ublížit. U koček se jedná především o ptáky, ale i plazy či mláďata zajíců a ježků. V kočičí tlamě se nachází mnoho bakterií, které se při kousnutí dostanou do rány a způsobují záněty. Volně pobíhající psi mohou zranit třeba srnčata nebo i ježky. Naopak ježci mohou ošklivě poranit psa.

Ježci jsou samostatná kategorie pacientů, jelikož zhruba polovina se k nám dostává zbytečně. Pak jsou ale ježci, kteří pomoc opravdu potřebují. Častou jsou to tedy právě ježci poranění od psů. Nicméně k dalším typům zranění dochází také při jarním a podzimním úklidu zahrad. Patří mezi ně například probodnutí vidlemi, popálení při vypalování mezí či podpalu starého listí nebo posekání sekačkou. Proto by lidé před takovou aktivitou měli zkontrolovat, zda se v kopách listí či stařiny nenalézá ukrytý ježek nebo i celá ježčí rodina. 

"Další ohrožení, které si běžně neuvědomujeme, je rušení zvířat. Převážně v zimním období je to velký problém, jelikož zvířata jsou mnohem oslabenější z důvodu chladného počasí. Hůře hledají potravu a snaží se šetřit energií, aby neprochladla."

Mezi další často řešené případy patří pády do nezajištěných jímek, komínů, různých rour a trubek. Sítě, provázky a různé vlasce se stávají pastí pro spousty zvířat. Provázky mohou zvířeti zaškrtit končetinu, někdy je zamotané dokonce celé zvíře. Velmi nebezpečné jsou vlasce i s háčky či krmítky. Několikrát ročně vyndáváme háčky či krmítka převážně z krků labutí. Řešili jsme ale už i háček zapíchnutý v noze či v křídle.

Bohužel i dobrý úmysl může skončit trvalým poškozením zvířat. Řeč je o nevhodném krmení hlavně v zimním období. Velmi často jsou ale zvířata krmena i v období, kdy je dostatek přirozené potravy. Nejčastěji lidé krmí samozřejmě ptáky. Vždy dbejte na to, aby krmení nebylo plesnivé a zbytečně nepřekrmujte. U vodních ptáků je v módě již řadu let krmit pečivem a různými zbylými pokrmy jako je bramborový salát od Vánoc, cukroví, nedojedené chlebíčky a podobné věci. Všechny tyto jistě pro nás dobré pochoutky mohou velmi ublížit. Toto zdánlivé přilepšení může způsobit vážné trávicí komplikace. Zvířata pak mohou trpět průjmy či nechutenstvím. Dále přijímají nadbytečné množství soli. Několikrát jsme museli labutě se závažnými trávicími komplikacemi hospitalizovat. Lidé s oblibou přikrmují labutě (velmi často nevhodným) krmivem v období, kdy už mají mláďata, protože je to skvělé, jak k nim připlavou, krásně „papají“ a mohou si s nimi dělat selfíčka. U mláďat se ale může vlivem nevhodného krmiva vyvinout takzvaný syndrom andělských křídel, kdy se jim deformují křídla a nemohou létat. Lidé pak volají do záchranných stanic, abychom takto zdeformovaná zvířata zachránili. Pomoct už se ale většinou moc nedá. Tato vývojová vada je nevratná a někdy se dokonce musí křídla labutím amputovat, aby jim nepřekážela při chůzi. 

Další ohrožení, které si běžně neuvědomujeme, je rušení zvířat. Převážně v zimním období je to velký problém, jelikož zvířata jsou mnohem oslabenější z důvodu chladného počasí. Hůře hledají potravu a snaží se šetřit energií, aby neprochladla. Proto bychom měli při svých procházkách chodit pouze po cestách a nenechávat své psy běhat, kde chtějí, abychom zvířata zbytečně nerušili a nevysilovali.

To platí i o ohňostrojích a petardách. Ano, můžeme sice namítnout, že ohňostroje byly zábavou již ve staré Číně, ale musíme si uvědomit, že se jich nepořádalo tolik, nebylo tolik lidí a hlavně zvířata měla mnohem více prostoru než dnes. My slyšíme a vidíme krásné záblesky světel, ale volně žijící živočichové se lekají, snaží se utéct, uletět, opouští své úkryty, mohou narážet do překážek a způsobovat si vážná zranění. Především se ale vysilují a ztrácí energii, která jim může chybět k tomu, aby přečkali mrazivou noc.

Proto buďme k našim sousedům ohleduplní, abychom jim nezpůsobovali zbytečná zranění a v horších případech i smrt. Každý můžeme pomoct malou drobností jako je například sebrání odpadků v lese nebo na loukách. Zbytečně neodpalovat petardy a ohňostroje, hlídat si své mazlíčky, nechodit mimo značené cesty a nekrmit tím, co je pro zvířata škodlivé…

Fotogalerie

Autorka článku: Markéta Jariabková

Redakční úpravy: Roman Kössl, Isabela Okřinová

Autoři fotografií: viz. popisky ve fotogalerii