Čapí hnízdo na loveckém zámku Ohrada
Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství na loveckém zámku Ohrada se kromě rozsáhlých oborových sbírek může pochlubit i živým inventářem. Na jednom z komínů v části zámku, kde se dnes nachází zázemí Jihočeské zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou, pravidelně hnízdí čápi bílí (Ciconia ciconia). Existence ohradského čapího hnízda je spolehlivě doložena od 60. let 20. století. Je tedy téměř 70 let staré.
Čapí hnízdo na loveckém zámku Ohrada
Muzeum lesnictví , myslivosti a rybářství na loveckém zámku Ohrada se kromě rozsáhlých oborových sbírek může pochlubit i živým inventářem. Na jednom z komínů v části zámku, kde se dnes nachází zázemí Jihočeské zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou, pravidelně hnízdí čápi bílí (Ciconia ciconia). Existence ohradského čapího hnízda je spolehlivě doložena od 60. let 20. století. Je tedy téměř 70 let staré. Přesný rok prvního zahnízdění bohužel neznáme. Podle vzpomínek některých pamětníků zde začali čápi hnízdit již před rokem 1962. Letecké měřické mapy pořízené v březnu 1961 a říjnu1963 nicméně ukazují prázdný komín. Fotografie však nejsou kvalitní. Také Kroniky města Hluboké nad Vltavou a Hasičská kronika města Hluboká nad Vltavou o hnízdu mlčí. Letitá hnízda nejsou u čápů vzácností. Ptáci často využívají stávající hnízda po řadu generací a některá jsou údajně stará stovky let. Nejstarší písemně doložené hnízdo v Česku se nachází na pivovarském komíně v Jablonném v Podještědí. V městské kronice bylo zmíněno poprvé v r. 1864. Je tedy staré nejméně 162 let.
A
ž do 70. let 20. století se v komíně nesoucím ohradské hnízdo občas topilo. Komín patřil k prádelně, která se nacházela přímo pod hnízdem. Později byla v tomto prostoru zřízena klubovna zaměstnanců. Podle vědecké pracovnice Eriky Andreskové, která v muzeu Ohrada pracovala mezi lety 1961–1989, tak hnízdo po odletu čápů v topné sezoně několikrát shořelo a ptáci si na jaře postavili nové. Jiní pamětníci si však vybavují pouze jeden incident, kdy hnízdo vzplanulo. V roce 1972 pracovali na střeše muzea pokrývači. V průběhu prací došlo k neshodám s vedením muzea a pokrývači jako odvetu vhodili do komína pod čapím hnízdem vysoce hořlavý materiál. Později na Silvestra téhož roku se v klubovně konala oslava, během které se v komíně zatopilo a došlo k mohutnému zahoření a zapálení hnízda. Požár si vyžádal nasazení jednotky hasičů z Hluboké nad Vltavou, kteří hnízdo shodili na zem a uhasili.
"V některých letech bylo hnízdění neúspěšné a čápi nevyvedli žádná mláďata. Úmrtí mladých čápů není nic výjimečného – jednoho roku života se v průměru dožije jen okolo 40–50 % čápat."
Ihned po tomto incidentu začalo na popud odborného pracovníka muzea Ohrada Jiřího Andresky budování kovové konstrukce s hnízdní plošinou nad komínem. Konstrukce měla hnízdu poskytnout větší stabilitu a ochránit ho před ohněm. Instalaci konstrukce vedl Jiří Marek, zoolog ze Zoo Ohrada, ve spolupráci s pracovníky muzea. Konstrukce byla dokončena před jarním příletem čápů, kteří si na umělé plošině ochotně vybudovali nové hnízdo. Od té doby již ke zničení hnízda nedošlo a také komín se již nepoužívá. Ptáci tak hnízdo řadu let každou hnízdní sezonu nerušeně opravovali a přistavovali. Čapí hnízda mohou v důsledku těchto „vylepšení“ postupně dosáhnout obrovských rozměrů. Ta největší dosahují v průměru přes dva metry, výšky okolo tří metrů a váží až 1,5 tuny. I ohradské hnízdo rostlo a začalo nebezpečně zatěžovat konstrukci pod sebou. Proto bylo v únoru r. 2022 odborně zmenšeno pracovníky Jihočeské zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou na cca ½ původního objemu. Od té doby na něj pilní čápi již opět nanosili velké množství materiálu.
Ohradští čápi se podíleli na počátcích úspěšné vědecké kariéry zoologa, ekologa a pedagoga Jana Andresky (* 12. 7. 1963), který na Ohradě prožil dětství. Na základní škole po 24 hodin pozoroval dění na čapím hnízdě a následně vyhotovil etogram (tedy zápis veškerého pozorovaného chování) čápů. Tato práce mu vynesla vítězství v krajském kole biologické olympiády. Také zaměstnanci muzea si již od počátku 20. století 70. let vedli záznamy o datu příletu čápů a počtu mláďat, která vyvedli. Bohužel starší část těchto záznamů byla nedopatřením zničena. Poznámky se totiž zapisovaly na rám dřevěné kukaně pro průvodce v prvním patře zámku a tato kukaň byla později rozštípána a spálena. Zachovaly se tak zápisky až od roku 2000. Mezi lety 2000–2020 čápi nejčastěji vyvedli tři čápata. Nejvyšší počet vyvedených mláďat bylo pět, a to v roce 2007. V roce 2015 čápi vůbec nepřiletěli.
V některých letech bylo hnízdění neúspěšné a čápi nevyvedli žádná mláďata. Úmrtí mladých čápů není nic výjimečného – jednoho roku života se v průměru dožije jen okolo 40–50 % čápat. Letos si jedno ze tří čápat při prvních pokusech o let způsobilo otevřené fraktury obou končetin a muselo být bohužel utraceno.
Mírně dramatické bylo i hnízdění v roce 2020. Zámeckému páru se podařilo vyvést dvě čápata, která v posledním červencovém týdnu opustila hnízdo. Menší ze sourozenců bohužel brzy ráno 27. července slétl z hnízda na uzavřené nádvoří zámku Ohrada, odkud se neúspěšně pokoušel vzlétnout. Mládě na nádvoří znervózňovali procházející návštěvníci a hrozilo, že se neustálým přecházením a opakovanými marnými pokusy o vzlet zcela vyčerpá. Na nádvoří nemělo k dispozici místo k odpočinku ani potravu, rodiče ho na zemi nedokrmovali. Protože se život mláděte ocitl v ohrožení, bylo ještě téhož dne odpoledne odchyceno pracovníky Zoo Hluboká. Pečlivá prohlídka odhalila, že mladý čáp ještě neměl v křídlech zcela vyrostlá dlouhá pera zvaná letky a nebyl tedy schopen plně létat. Hnízdo opustil předčasně, patrně proto, že mu instinkt velel následovat svého staršího, vyspělejšího sourozence. V zoo byl umístěn do rozletové voliéry, kde byl dokrmován a po dozrání opeření byl vypuštěn zpět do volnosti.
Fotogalerie
Autorka článku: Marie Voldřichová (NZM Ohrada muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství)
Redakční úpravy: Isabela Okřinová a Roman Kössl
autorka fotografií: Marie Voldřichová