Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Úloha zoologických zahrad v ochraně přírody

Zoologické zahrady jsou veřejností často chápány především jako zařízení pro rekreaci. Jako turistický cíl, kam se lidé chodí pobavit a potěšit se pohledem na (nejen) exotická zvířata. Jejich obliba je v tomto ohledu opravdu výjimečná. Jen členské zoologické zahrady Unie českých a slovenských zoo každoročně navštíví v průměru téměř 7 a půl milionu lidí. 

P

rotože zoo nabízí nejen setkání s živými zvířaty, ale také množství zajímavých informací, odnáší si návštěvníci často i mnoho nových vědomostí. Někdy jsou přijímané aktivně, prostřednictvím informačních panelů a různých naučných prvků, pozorováním zvířat, či pomocí různých akcí nebo vzdělávacích programů. Jindy jsou vstřebávány zcela podvědomě jen působením samotného prostředí zoo. Moderní zoo totiž vytvářejí pro chované živočichy co nejlepší podmínky, které se co nejvíce podobají jejich přírodnímu biotopu. Představují je v přirozených, často i vícedruhových skupinách, kde zvířata mají možnost udržovat a rozvíjet své přirozené chování. Návštěvníci si tak mohou vytvářet představy o životě zvířat, jejich vzájemných vztazích i vazbách na své životní prostředí. Zoologické zahrady jsou instituce, které mají jedinečnou možnost ovlivňovat názory lidí na ochranu přírody, biodiverzity a na ekologii. 

Výchovné a vzdělávací aktivity (ať už se jakkoli velká část lidí brání tomu nechat se vzdělávat) připomínající nutnost ochrany přírody jsou jednou ze základních úloh zoologických zahrad. Jako jedny z nejnavštěvovanějších turistických cílů mají zoo skvělou příležitost oslovit široké spektrum obyvatelstva a upozorňovat na to, že i oni jsou součástí přírodního světa, a že na činnostech nebo rozhodování jednotlivých lidí často závisí přežití mnoha druhů zvířat ve volné přírodě.

"Význam chovu záložních populací v lidské péči stále více narůstá. A to především jako důsledek měnících se podmínek, ztráty přírodních stanovišť a ohrožení druhů na původních stanovištích."

Neméně důležitou, ale pro běžnou veřejnost často více či méně skrytou činností, je zapojení zoologických zahrad do praktických ochranářských aktivit. Zoologické zahrady prošly dlouhým a složitým vývojem – od starověkých dvorů přes středověké zvěřince, renesanční menažerie plné živoucích kuriozit, jejichž posláním bylo pouze ukazovat často omezené skupině lidí jednotlivá exotická zvířata, až po moderní instituce, které jsou přístupné široké veřejnosti. Stejně tak se měnil i jejich přístup k chovu zvířat a způsob zapojení do systému ochrany přírody. Některé zoo si svůj potenciál pozitivní a vlivné síly pro ochranu volně žijících druhů zvířat začaly uvědomovat už před sto lety a od 60. let 20. století bere většina zoologických zahrad ochranu přírody stále více jako důležitou součást svého poslání.

Přispívání k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů je dnes jednou z hlavních úloh zoologických zahrad. Ta je naplňována zejména vytvářením a udržováním záložních populací ohrožených druhů zvířat v lidské péči (tzv. ochrana ex situ). V případě, že divoké populace daných druhů již v určitých místech vymizely, mohou být následně nahrazeny právě jedinci ze záložních populací v zoologických zahradách.   

Málokterá zoo je ale schopná dlouhodobě držet životaschopnou populaci určitého druhu zvířete. Brání jí v tom především prostor, který může zvířatům věnovat, a počet zvířat, který může najednou chovat. Z tohoto důvodu zoologické zahrady mezi sebou spolupracují. Každá z nich chová určitou část takové uměle vytvořené populace a podle potřeby si jedince vzájemně vyměňují. Neustále při tom dbají na to, aby byla zachována genetická různorodost celé populace. K tomu si zoologické zahrady vytvořily řadu odborných mezinárodních sdružení, jako je například  EAZA (Evropská asociace zoo a akvárií) či Mezinárodní systém registrace živočišných druhů (Species360). V rámci těchto sdružení jsou pro nejohroženější druhy zvířat zřizovány záchovné programy a plemenné knihy. Ty mají na starosti odborní koordinátoři, kteří celý proces řídí. Členové těchto uskupení tak spojují své síly, aby tak stále zlepšovali svou práci v ochraně přírody, a udržovali úroveň své práce na co nejvyšší úrovni. Vrcholem tohoto snažení jsou pak aktivity směřující k navracení některých živočišných druhů do přírody a posilování ohrožených volně žijících populací.

Zvláště v poslední době se především velké zoo zapojují do systému ochrany přírody dalším způsobem – ochranou v přirozených místech výskytu ohrožených druhů, tedy mimo zoo (tzv. ochrana in situ). Dnes již mnoho zoologických zahrad podporuje nebo dokonce řídí různé projekty přímo v divoké přírodě. Ať už se jedná o ochranu konkrétního druhu nebo i celého biotopu. Pro zachování biologické rozmanitosti je to nejvýznamnější způsob ochrany přírodního prostředí a jeho složek. Nicméně význam chovu záložních populací v lidské péči stále více narůstá. A to především jako důsledek měnících se podmínek, ztráty přírodních stanovišť a ohrožení druhů na původních stanovištích.    

■

Fotogalerie

Autor článku: Roman Kössl

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autoři fotografií: viz. popisky ve fotogalerii