Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Adapterra Awards – jsme ve finále!

Ještě před pár lety procházeli návštěvníci zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou areálem víceméně tradičního vzhledu. Mezi výběhy a voliérami byly na krátko posekané trávníky, udržované stromy a jednotlivé keře, střechy ubikací pro zvířata i další provozní budovy měly tradiční krytiny. V roce 2000 ale přišla změna celé koncepce a zoo se začala postupně proměňovat. Střechy nově postavených pavilonů jsou nyní často pokryté rostlinami a trávníky postupně nahrazují pestré trvalkové plochy. Díky tomu se zvýšila schopnost celé oblasti zadržovat vodu a panuje zde příjemnější mikroklima pro zvířata, návštěvníky i zaměstnance. Trvalkové porosty navíc vyžadují méně údržby než trávníky. Bonusem je pak to, že zahrada má nyní pro návštěvníky příjemný vzhled i v případě, že se v expozici nepodaří pozorovat vystavované zvíře. 

N

a doporučení partnerů se Zoo Hluboká se svým řešením zapojila do soutěže Adapterra Awards vyhlášené Nadací Partnerství. Soutěž hledá a oceňuje projekty, které ochlazují naše města a pomáhají zadržovat vodu v krajině. Projekt byl odbornou porotou hodnocen velmi dobře a dostal se až do finále. 

Zástupce ředitele Roman Kössl odpovídá na několik otázek a detailněji celý projekt představuje.

Co opatření konkrétně řeší?

Nové pojetí podoby zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou si klade za cíl postupné snižování nároků na údržbu a zavlažování. Důležité je také zvyšování schopnosti území zadržovat dešťovou vodu a zajištění lepšího mikroklimatu.

Vedlejším efektem je zvýšení estetického vzhledu areálu zoo, zvýšení biodiverzity volně žijících živočichů, a to zejména hmyzu. Uschlá květenství se semeny se pak v zimě stávají zdrojem potravy pro ptáky. Zároveň se také u našich návštěvníků zvýší povědomí o způsobech řešení této problematiky.

Jak celý koncept funguje?

"Třeba to, čemu se v běžných záhonech říká plevel, se stává součástí výsadeb a nijak pestrou vegetaci neruší. Zavlažování vyžadují tyto záhony jen v nejsušším období prvního roku po výsadbě a sami zadržují vodu z dešťů. Sečou se většinou jen jednou v předjaří, jen u části se provádí ještě obnova vegetační části  protrháním ve druhé polovině léta."

Když se Zoo Hluboká začala rozšiřovat, na nových pavilonech a ubikacích byly postupně budovány zelené vegetační střechy. Ty neslouží jen jako náhrada přirozených zelených ploch ztracených při rozšiřování areálu, ale především řeší zmiňované hospodaření s dešťovou vodou a stabilizaci mikroklimatu.

Vegetační střechy v Zoo Hluboká zadržují ve svém profilu dešťovou vodu a v horkých dnech ochlazují okolní prostředí i vnitřní prostory budov výparem vody. Plocha zelených střech v celém areálu nyní dosahuje téměř 1400 metrů čtverečních. Některé z nich jsou intenzivní, mají tedy větší hloubku substrátu, díky čemuž více izolují a umožňují i výsadbu větších druhů rostlin, jako keře a menší stromy. Jiné jsou extenzivní, tvořené nízkou vrstvou hlíny a suchomilnými rostlinami.

V roce 2013 se začalo také s postupným nahrazováním udržované travnaté plochy vysoko-bylinnými mulčovanými trvalkovými záhony. Z velké části se jedná o přírodě blízkou vegetaci umocňující zážitek z konkrétní expozice se zvířaty. Tyto plochy jsou na rozdíl od trávníků nenáročné na údržbu a ve velké míře samy zadržují dešťovou vodu. V současné době je výměra těchto trvalkových ploch přibližně 970 metrů čtverečních a každoročně přibývají další. 

Kolik budov má „zelenou“ střechu?

"Vegetační střechy v Zoo Hluboká zadržují ve svém profilu dešťovou vodu a v horkých dnech ochlazují okolní prostředí i vnitřní prostory budov výparem vody. Plocha zelených střech v celém areálu nyní dosahuje téměř 1400 metrů čtverečních."

Celkem je tady 11 vegetačních střech. Ne všechny jsou ale na budovách v pravém slova smyslu - třeba odchovny jsou spíš zčásti zastřešené voliéry, stáje kopytníků jsou zase lehké dřevostavby, ubikace medvědů a tygrů jsou sice betonovou budovou, ale skrytou pod „fasádou“ z umělých skal, přes které vede i chodník. Tady vás možná ani nenapadne, že se jedná o vegetační střechu.

Jsou tady nějaké budovy bez zelených střech a proč? 

Ano, jsou. A samozřejmě, je jich tady většina. I když zase ne vždy jde o budovy, ale střechy nad nějakým objektem - například zastřešená pozorovatelna zvířat pro návštěvníky (expozice Jezevčí skály) nebo zastřešení venkovního divadla.

Důvod, proč zde nejsou zelené střechy, je různý. Většinou se jedná o starší objekty, kdy jsme ještě se zelenými střechami vůbec nebo tolik nepracovali. Současné projekty již většinou s vegetační střechou počítají, dříve to bylo ojedinělé. Nebo se jedná o památkově chráněné budovy, které jsou součástí Loveckého zámku, a kde takové opatření udělat nelze. Zelená střecha také není třeba na pavilonech africké expozice, které imitují domorodá obydlí. Z multifunkční provozní budovy se navíc sbírá dešťová voda, kterou následně využíváme k zalévání. 

A jak konkrétně fungují trvalkové výsadby? Kromě toho, že jsou hodně hezké.

U těch se využívá různých druhů mulče – ať už minerálního (štěrk či písek), nebo organického (nejlépe kompostovaná kůra stromů, jemně drcená štěpka nebo listovka – klasická kůra z jehličnanů není vhodná). To zajišťuje dobré hospodaření s vodou. Jak už jsem řekl, tyto plochy jsou na rozdíl od trávníků nenáročné na údržbu. Třeba to, čemu se v běžných záhonech říká plevel, se stává součástí výsadeb a nijak pestrou vegetaci neruší. Zavlažování vyžadují tyto záhony jen v nejsušším období prvního roku po výsadbě a sami zadržují vodu z dešťů. Sečou se většinou jen jednou v předjaří, jen u části se provádí ještě obnova vegetační části  protrháním ve druhé polovině léta. A zčásti také řeší „problémy“ se spadaným listím na podzim. Trvalkové výsadby ho do sebe hodně pojmou. Listí se nemusí vyhrabávat jako z trávníků. Naopak, rostliny ho zde spotřebují v průběhu následujícího roku jako živiny.

Navíc, druhy trvalek ve výsadbách jsou voleny také tak, že v záhonech po celou dobu vegetace něco kvete a v průběhu roku se proto postupně mění i jejich vzhled. A hezký pohled je na ojíněnou suchou vegetaci i v zimě.

Jaké byly největší výzvy a překážky? Co jste museli během realizace opatření řešit jako největší problém?

První vegetační střecha u nás byla budována v roce 2005 - 2006 na obloukové střeše vzdělávacího centra. Sklon střechy se zde výrazně mění, od horizontální v horní části stavby až po 55° v nejnižší části stavby. V té době nebyla obdobná zelená střecha s tak velkým sklonem nikde v ČR s úspěchem realizována. Především proto, že u nás nebyly dostupné vhodné konstrukční techniky a prvky pro takové sklony. Zatímco vrchní část a severně exponovaná strana úspěšně zarůstala, jižní strana střechy po několika letech začala sjíždět. Proto bylo nutné část vegetační střechy s největším sklonem na vzdělávacím centru po deseti letech provozu obnovit s využitím nových konstrukčních prvků.

Přístup k využití trvalkových výsadeb v naší zoo byl zpočátku opatrný. V té době to také nebyl v České republice příliš známý trend, zatímco dnes se dostává poměrně rychle do módy, například v podobě štěrkových záhonů. Realizovali jsme zpočátku jen část ploch na zkoušku, ale již po roce zkušeností jsme přistoupili na jejich postupné rozšiřování v celém areálu zoo.

Líbí se vám v naší zoo trvalkové záhony a zelené střechy? Hlasujte pro nás na https://www.adapterraawards.cz/Hlasovani. 

Hlasování běží až do 15. října.  

■

Fotogalerie

S Romanem si povídala:Isabela Okřinová

Redakční úpravy: Roman Kössl

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová