Jak bydlí naši tygři?

Když jsme se rozhodovali, že se zapojíme do záchovného programu pro tygra ussurijského a zvažovali, jak bude vypadat jeho budoucí expozice, samozřejmě jsme v té době obhlíželi výběhy tygrů v ostatních zoologických zahradách. Jako základní vzor jsme si vzali jednoho z nejzkušenějších – Zoo Lipsko. V této zoologické zahradě je chov tygrů dlouhodobě tradiční a zoo také dlouho vedla plemennou knihu těchto kočkovitých šelem. Jejich tygří expozice jsou opravdu naprosto úžasné (a nejen ty). Proto jsme do Lipska v době projektování zavítali s architektem, a ne jen jednou. Samozřejmě, šlo nám především o technické řešení, ale protože si zakládáme na tom, aby výběhy a voliéry pro zvířata vypadaly co nejpřírodněji, chtěli jsme i náš výběh pojmout podobně. 

O

plocení výběhu tvoří téměř ze tří čtvrtin betonové stěny, pokryté umělými skalami. Jen malá část oplocení je z pevného ocelového pletiva a to ještě jen na nepohledové straně. Z přední části je výběh ohrazený vodním příkopem, přes který je možné tygry pozorovat. Dívat se na tygry ale můžete na dvou místech také přes 4 centimetry silné vrstvené bezpečnostní sklo. Největší zážitek určitě je, když se na jednom z těchto míst, mezi skalami, tygři přiblíží až k němu. Druhé okno do výběhu je ze stylizované jeskyně s pohledem přes vodní hladinu. Kovový plot, skla i stěny s umělými skalami jsou vysoké 4 metry a v horní části jsou navíc (kromě skla) s převisem. Celý obvod výběhu je v místě převisu obehnaný několika řadami elektrického ohradníku. To vše dohromady dělá zabezpečení, které tygři nemohou za běžných okolností překonat.

"V jednom místě padá ze skály vodopád dotvářející zvukovou kulisu celé expozice. Voda z něj pokračuje malým klikatícím se potůčkem do bazénu. Tygři tudy rádi brouzdají a dokonce ho rádi používají jako jakýsi "splachovací záchod". Svou potřebu totiž často udělají tady a voda jejich bobečky odnese." 

Rozloha výběhu je 515 m2 a dalších 136 m2 tvoří vodní plocha bazénu, který tygři rádi využívají ke koupání v metr hluboké mělčině při břehu, ale i k plavání. Bazén svým umístěním tvoří vodní příkop, důležitý bezpečnostní prvek oddělující návštěvníky od zvířat. Příkop je v nejužším místě 7 a půl metru široký, což je dostatečná šířka, aby ho tygři nepřeskočili. Jako pojistka je v tomto místě ze strany návštěvníků ještě vysoká bariéra v podobě skaliska. Z vody na straně cesty pro návštěvníky tygři vylézt nemohou – nad vodou je totiž ještě více než metr vysoká zídka, chráněná od vodní hladiny kovovými hroty a elektrickým ohradníkem. Navíc, plavající tygr nemá schopnost z volné vodní hladiny vyskočit. Nemá se totiž od čeho odrazit. Z tohoto důvodu je bazén téměř 3 metry hluboký, aby tygři nedosáhli na dno. Možná si říkáte, ale co v zimě, když voda v příkopu zamrzne? I tady pomůže jeho hloubka. Jak známo, u dna je voda vždy teplejší než u hladiny. Na zimu se proto vždy zapíná čerpadlo vnitřní cirkulace. Teplejší voda ode dna je čerpána k hladině, která pak zamrzá pomaleji. A když ani to nestačí, doplní se do příkopu voda z hlubokého vrtu, která má stálou teplotu kolem 16°C. Nakonec, i kdyby příkop musel zůstat vypuštěný, jeho suché hladké stěny tvoří potřebnou a bezpečnou výšku 4 metrů, odkud tygři nevyskočí. 

 "Tygři se mohou ukrýt ve vnitřní ubikaci. Tu tvoří 3 boxy o celkové ploše 31 m2. Zvířata do nich vchází přes vstupy v zadní skalní stěně. I když jsou tygři ussurijští velmi otužilá zvířata, v zimních měsících zvyklá na silné mrazy, mají zde podlahové vytápění. Mráz jim nevadí, ale mokro ano." 

Uprostřed výběhu je malé návrší. Zde je zbudovaná pevná palanda z kmenů stromů a silných fošen. Tygři ji rádi využívají k odpočinku (nebo se pod ní ukrývají v poledním horku), ale mají odtud i přehled, co se děje v jejich výběhu i jeho okolí. Výběh je vybavený velkými balvany a několika „kočičími“ škrabadly - ve správném měřítku v podobě dubových kmenů, zapuštěných do země. Vysadili jsme zde různé stromy, keře a další rostliny. Především břízy, různé vrby, trnky nebo hlohy a hlavně jilmy sibiřské, zázračné to stromy pro živé ploty. Zatímco břízy, které by asi nejlépe dokreslovaly naši představu o amurské tajze, pod tlakem tygrů nevydržely, sibiřské jilmy dostály svého věhlasu – tedy, že čím víc se stříhají, tím více živý plot z nich roste. Tygři totiž stromy často olamují, zkouší na nich své drápy i sílu. A jilmy neustále ukazují svou nezdolnou regenerační schopnost. Aby se tygři mohli ukrývat ve vysoké trávě, vysadili jsme do výběhu i několik skupin bambusů. V naději, že jeho pevná pružná stébla a prakticky nezničitelné trsy tygrům odolají. To by ovšem nesměla ve výběhu vyrůstat se svými rodiči i hravá tygří koťata. Jaká to rozkoš, skočit všemi čtyřmi přímo doprostřed trsu bambusů a trochu se v nich poválet než doběhne sourozenec. Výsledkem je, že bambusy nedorůstají své finální výšky. Díky péči ošetřovatele tygrů ale svou roli zeleně ve výběhu plní docela dobře. I celý výběh je orámovaný zelení. Na vršku umělých skal rostou různé keře a především borovice. Ty dokreslují představu lesa rostoucího nad skalní stěnou.

V jednom místě padá ze skály vodopád dotvářející zvukovou kulisu celé expozice. Voda z něj pokračuje malým klikatícím se potůčkem do bazénu. Tygři tudy rádi brouzdají a dokonce ho rádi využívají jako jakýsi „splachovací záchod“. Svou potřebu totiž často udělají právě tady a voda jejich bobečky odnese.

Tygři se mohou ukrýt ve vnitřní ubikaci. Tu tvoří 3 boxy o celkové ploše 31 m2. Zvířata do nich vchází přes vstupy v zadní skalní stěně. I když jsou tygři ussurijští velmi otužilá zvířata, v zimních měsících zvyklá na silné mrazy, mají zde podlahové vytápění. Mráz jim sice nevadí, ale mokro ano. Proto je zapotřebí, aby podlahy rychle oschly. Do jednoho z boxů můžete nahlédnout prostřednictvím kamery. Obrazovka je umístěná v pozorovací jeskyni. V zázemí je také svrchu krytá venkovní klec o ploše 29 m2. V zázemí můžeme tygry v případě potřeby zavřít, třeba v případě každodenního úklidu výběhu, nebo v situaci, kdy potřebujeme zvířata oddělit od sebe. Jsou tady napáječky, dřevěné palandy na ležení, v kleci je i váha, kde můžeme tygry zvážit. Prostor slouží také pro porod mláďat a jako klidné místo pro tygřici a koťata v prvních týdnech jejich života. V zázemí je samozřejmě také prostor pro chovatele – obslužná chodba s přístupem do vnitřních ubikací, odkud se obsluhuje uzavírání vstupů. Tento prostor slouží chovateli také jako malá přípravna krmiva. Veškeré vnitřní zázemí je ukryté pod vyvýšenou cestou pro návštěvníky.

Ne vždy tygra ve výběhu najdete. Může se ukrývat mezi vegetací (nebo třeba pod palandou), kde ho jeho pruhované zbarvení dobře chrání před vašimi zraky. Tygři totiž jako všechny kočky většinu dne prospí, v tomto případě až 16 hodin. V případě, že ho nenajdete, vraťte se k jeho výběhu později, nebo si zatím přečtěte informace o ohrožení tygrů na panelu vedle výběhu. Také na dotykové obrazovce v jeskyni najdete mnoho zajímavostí – fotografie, videa tygrů ve volné přírodě, údaje o rozšíření. Nebo si můžete prohlédnout tygří lebku – i té se můžete dotknout.

Fotogalerie

   Autor článku: Roman Kössl

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová