Máme první kotě fascinující kočky pouštní

Jedna z nejmenších kočkovitých šelem na světě má areál výskytu ve třech oblastech: v severní Africe (Maroko, Alžírsko, Niger), na Arabském poloostrově a v části Střední Asie (Írán, Pákistán, Afgánistán). Obývá velmi suché biotopy od plání s nízkou vegetací až po křovinatá skaliska. V těchto oblastech dochází k poměrně velkým výkyvům teplot v průběhu dne, kdy mohou denní teploty dosahovat až 50°C a ty noční klesnout k bodu mrazu.

U

kočky pouštní jsou samci větší, dosahují hmotnosti až 3,5 kg, samice jsou drobnější a váhově se pohybují od 1,5 – 3 kg. U této kočky jsou nejvíce nápadné uši. Boltce jsou velké a na vnitřní straně jsou pokryté světlými dlouhými chlupy, které zabraňují navátí písku do uší. Jakožto noční zvíře spoléhá na svůj velmi citlivý sluch, aby mohlo lokalizovat kořist i pod povrchem země.

Hustá středně dlouhá srst je pískově žlutá až do šeda, končetiny bývají lehce mourovaté. Ocas je zakončen černou špičkou. Hrudník, břicho a brada jsou vždy bílé. Poměrně drsná, tmavá srst pokrývá polštářky tlapek. Tato adaptace chrání chodidla před horkými povrchy, po kterých se kočka pouštní často pohybuje, a zároveň jí to usnadňuje pohyb po písku. Díky těmto chlupům je prakticky nemožné podle otisků tlapek kočku vystopovat. 

"Náš první „pouštní prcek“ se narodil 28. června 2023. Kočka si podhrabala boudu a tam porodila." 

Kočky pouštní jsou samotáři, potkávají se pouze v době rozmnožování. V této době se ozývají štěkavými zvuky a vyhledávají si tak partnery. Období páření závisí na lokalitě výskytu. V saharské oblasti reprodukční období začíná v lednu a končí v dubnu. V Pákistánu probíhá od září do října. Březost u samice trvá 59 - 63 dní. Průměrně rodí 4 mláďata. Nicméně byly zaznamenány i vrhy o 8 koťatech. O mláďata se stará pouze samice. Ta se začínají osamostatňovat zhruba od 6 měsíců. Pohlavně dospívají v 9. – 14. měsíci od narození, což je poměrně brzo. U tohoto druhu je bohužel velká úmrtnost koťat. Délka života je známá pouze ze zajetí a to přibližně 13 let.

Kočky pouštní nejsou dobrými lezci ani skokany. Za to dokáží velmi dobře hrabat a vyhrabávají si nory, kde se během dne ukrývají před horkem. Ve svém teritoriu mohou mít i několik úkrytů. Velmi často jsou pozorovány, jak leží na zádech před norou a uvolňují tím své teplo. Jsou to noční tvorové a jejich aktivita začíná se soumrakem, kdy vylézají ze svých úkrytů a vyhledávají potravu. Prakticky berou veškerou živočišnou potravu, kterou najdou. Ať už jsou to různé druhy pískomilů, hrabošů, zajíců, ptáků, plazů nebo i bezobratlí živočichové jako například pavouci či sarančata. Kočka pouštní téměř nepije. Příjem tekutin je zajišťován hlavně z ulovené kořisti.

Mezi její nepřátele patří velcí hadi, šakali, sovy a samozřejmě člověk. Kočka pouštní je totiž často z volné přírody nelegálně odchytávána, aby mohla následně skončit jako domácí mazlíček. Často je také nepřímo hubena v případě, že pozře otráveného hlodavce. Na červeném seznamu IUCN je řazena jako druh téměř ohrožený. Z důvodu nelegálních odchytů je zatím druh řazen na seznamu CITES v příloze II, pro Evropu v příloze B.

Prvním kocourem, který přišel do naší zoo, byl Ady z brněnské zoo v roce 2010. Jednalo se o mladého kocoura, který u nás několik let čekal na samici. V roce 2015 mu dorazila partnerka z Paříže. Po počátečním seznamování přes oddělovací dveře si skvěle sedli, ale bohužel mláďat jsme se u nich nikdy nedočkali. Ady uhynul v roce 2018 a poté jsme k naší kočce získali mladého kocourka z Lyonu. S kočkou si výborně rozuměl, ale jen mimo období říje. V říji kočku bohužel vážně zranil a ta svým zraněním později podlehla. Proto jsme na doporučení koordinátora chovu dostali starší kočku ze Zoo Mulhouse. Vzhledem k jejímu věku jsme od ní ale neočekávali mláďata. Po pár letech vyškolování jsme po domluvě s koordinátorem přivezli mladou kočku Makedu ze Zoo Eskilstuna ve Švédsku. Starou samici jsme bohužel museli utratit kvůli velkému nádoru v tlamě. Z Eskilstuny přicestovala mladá samička v první polovině března roku 2023. Po krátkém seznamování jsme ji pustili k samečkovi a v druhé polovině dubna jsme pozorovali páření. Na kočce bylo patrné narůstající bříško a tak jsme samečka přemístili do zázemí, aby měla kočka na svůj první porod klid. Vinou špatného odhadu dne porodu jsme kocoura oddělovali přesně v den narození našeho vůbec prvního kotěte. Náš první „pouštní prcek“ se narodil 28. června 2023. Kočka si podhrabala boudu a tam porodila. Nechávali jsme ji v naprostém klidu a zakryli jsme také část vnitřní expozice, aby měla klid i od návštěvníků. Zhruba po 14 dnech ošetřovatelka nahlédla do jejího úkrytu a viděla jedno živé kotě. Až ve věku dvou měsíců jsme ho poprvé vzali do ruky a provedli všechna potřebná veterinární vyšetření a také nezaměnitelné označení čipem. V průběhu prohlídky jsme samozřejmě zkontrolovali pohlaví. A je to sameček. Ve třech měsících ho ještě čeká druhé očkování. S mámou pak bude ještě několik měsíců v expozici. V průběhu této doby mu společně s koordinátorem chovu budeme hledat nový domov v jiné zoologické zahradě. 

Fotogalerie

   Autorka článku: Markéta Jariabková

Redakční úpravy: Isabela Okřinová a Roman Kössl

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová