Zoo noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Máme 2 nové savčí druhy

Na konci října k nám do zoo přibyly dva nové druhy savců, které jsme u nás nikdy dříve nechovali. Jedná se o kozorožce kavkazské a mary slaništní. Zástupci obou zmiňovaných druhů k nám doputovali ze Zoo Olomouc.

Kozorožec kavkazský

Jedná se o velmi vzácný druh kopytníka, který se vyskytuje jen na velmi omezeném území západního Kavkazu, v rámci kterého obývá plochu velkou zhruba 4500 kilometrů čtverečních. Je tedy skutečně velmi striktním endemitem této oblasti. Znamená to, že ho nikde jinde na světě ve volné přírodě nenajdeme. Obývá místa ve velmi širokém rozpětí nadmořských výšek (800 - 4200 metrů nad mořem). K pohybu po strmých horských srázech jsou kozorožci skvěle přizpůsobeni. Jejich kopýtka mají pružný okraj a jsou mírně prohloubená. Fungují tak trochu jako přísavka. Kozorožec kavkazský je poměrně mohutné zvíře, které může dosahovat váhy až 65 - 80 kilogramů. Jeho majestátní zahnuté rohy mohou u samců dosahovat délky až přes jeden metr. Zajímavostí je, že je aktivní především za soumraku a v noci, kdy se pase na otevřených horských planinách.

V přírodě přežívá posledních přibližně 5 až 6 tisíc jedinců těchto kozorožců. Jedná se tedy o velmi ohrožené zvíře. Od roku 2016 je také kozorožec kavkazský zařazen na seznamu CITES, v kategorii CITES II. O jeho zařazení na tento soupis zvířat, s kterými se nesmí obchodovat, se velkou měrou zasloužili čeští zoologové a pracovníci ochrany přírody. Zoo Olomouc vede od roku 1996 plemennou knihu tohoto druhu a zároveň je koordinátorem Evropského záchovného programu (EEP). Vzhledem k ubývajícím stavům ve volné přírodě bylo zapotřebí začít regulovat lov a obchod s trofejemi. Kozorožci kavkazští jsou totiž ohroženi především nelegálním lovem kvůli trofejím samčích rohů, ale také pro maso a kůži.

V Zoo Hluboká nahradili kozorožci kamzíky horské, kterým se zde bohužel dlouhodobě nedařilo. Pro začátek máme pouze samčí skupinu, na které si osvojíme všechny náležitosti péče o tyto vzácné svěřence. Pokud vše půjde dobře, přibudou k našemu stádečku i samice. 

Mara slaništní

Mara slaništní je zajímavým a málo chovaným druhem hlodavce z Jižní Ameriky blízce příbuzným morčatům. Je výrazně menší než mnohem známější mara stepní. Vzhledem ke své velikosti se jí dříve říkalo mara zakrslá. Na nohách mají tito hlodavci místo drápů drobná kopýtka. Tento menší druh mary se vyskytuje v suchých pampách na území Paraguaye, jihu Bolívie a severozápadu Argentiny. Díky poměrně dlouhým nohám po těchto rozlehlých pláních velmi rychle běhají a dokáží vyskočit až 2 metry vysoko. Na rozdíl od mary stepní, jejíž tělesná hmotnost se pohybuje okolo 9 kilogramů, dosahuje mara slaništní pouze hmotnosti okolo 2,5 kilogramů. Slaništní mara se ve většině případů vyskytuje v menších rodinných skupinkách. Před predátory se většinou schovávají v nízké vegetaci nebo v norách. Ty si buď samy vyhrabávají, nebo obsazují opuštěné nory jiných zvířat. Živí se výhradně rostlinnou potravou, která je ale v jejich případě velmi pestrá. Není to jen tráva, ale také různé dřeviny, plody a semena. V obdobích sucha pak nejčastěji konzumují různé sukulentní rostliny. Mary opětovně požírají vlastní výměšky slepého střeva (cekotrofie) tak, jak to známe u králíků a zajíců. 

V jihoamerické části Zoo Hluboká mary slaništní nahradily jejich větší příbuzné mary stepní.  

Autorka článku: Isabela Okřinová

Redakční úpravy: Roman Kössl a Markéta Jariabková

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Projekt barevného značení vrabců domácích v Zoo Hluboká má za cíl hledání příčin úbytku tohoto dříve superpočetného druhu


Vrabec domácí (Passer domesticus) se v průběhu posledních tisíciletí dokonale přizpůsobil životu v lidských sídlech a patří tak k blízkým souputníkům člověka. Jeho původní domovina se pravděpodobně nacházela v suchých oblastech jihozápadní Asie, odkud se s expanzí zemědělské činnosti a lidských sídel začal šířit do dalších oblastí. Nyní má téměř kosmopolitní rozšíření (zahrnující všechny kontinenty, vyjma Antarktidy), kterému pomohlo vysazování vrabců do oblastí nepůvodního výskytu (např. do Severní a Jižní Ameriky, Jižní Afriky, Austrálie či na Nový Zéland). Jeho celková populace se odhaduje na 1,6 miliardy jedinců a podle některých studií je vrabec domácí nejpočetnějším ptačím druhem na celém světě.

I

na našem území patří vrabec domácí mezi nejpočetnější ptáky kulturní krajiny, zejména pak různých lidských sídel, od vesnických sídel po větší města. Ještě před stoletím byl vrabec tak početný, že byl považován za významného škůdce v zemědělství. Například za dob vlády Marie Terezie patřilo hubení vrabců k povinnostem poddaných a i později byla vydávána úřední nařízení k jeho hubení. Zejména od 80. let minulého století ale populace vrabců na našem území začala výrazně ubývat, nicméně od počátku tohoto tisíciletí je jeho početnost víceméně stabilní. Bohužel přesná data o změnách jeho početnosti nemáme, a to zejména kvůli tomu, že tak běžnému druhu dříve nikdo nevěnoval speciální pozornost. Ze západní Evropy máme ale dobrou evidenci o jeho výrazném populačním poklesu, zejména pak z městských oblastí, kde jeho početnost nyní dosahuje nepatrného zlomku stavu oproti minulým desetiletím. Například městské populace vrabců v některých západoevropských městech (např. Hamburk, Londýn, Edinburgh) poklesly až o 95 % a objasnění příčin úbytku „obyčejného“ a dříve superpočetného vrabce domácího se náhle stalo vědeckou prioritou v mnoha regionech.

 "Například mezi roky 2017–2022 jsme v Zoo Hluboká okroužkovali 1280 vrabců, z toho 590 samic a 646 samců (u zbytku ptáků nebylo možné určit pohlaví, protože byli mladí, ještě nevybarvení). 352 vrabců bylo minimálně 1x odečteno či zpětně odchyceno, přičemž nejčastěji kontrolovaný samec má 44 záznamů, a samice 29 záznamů."


Příčiny poklesu počtů vrabce domácího mohou být různé, přičemž k němu jistě přispívají různé faktory a jejich kombinace. Navíc se příčiny ohrožení mohou lišit v různých typech prostředí (například v městech a vesnických/rurálních oblastech). Faktory jako nedostatek vhodných hnízdišť (zejména z důvodu modernizace lidských sídel, či ztráty a nevhodné údržby městské zeleně), predace (např. krahujci, kočky), nemoci (např. ptačí malárie) mohou hrát výraznou roli v jeho populačním poklesu, nicméně nejčastější hypotézou vysvětlující úbytek vrabců patří nedostatek potravy, zejména pak ve dvou kritických obdobích roku – v průběhu hnízdění a zimy. Nedostatek kvalitní potravy v průběhu hnízdění, kdy je potrava zejména složena z živočišné složky (hmyzu), negativně ovlivňuje úspěšnost hnízdění a přežívání mláďat, zato nedostatek potravy rostlinné povahy (zrna a semena hospodářských i planě rostoucích rostlin) v průběhu zimy může vést k horšímu přežívání tohoto období. Potravně kvalitní stanoviště s vysokou nabídkou živočišné i rostlinné potravy v průběhu celého roku, pak mohou být zásadní pro přežívání vrabců v různých oblastech. Jaké ale je přežívání vrabců a jak se liší v různých typech prostředí, nevíme. 

Nalezení odpovědi na tuto otázku bylo hlavní motivací při zrodu pravidelného a dlouhodobého projektu zaměřeného na kroužkování vrabců, které jsme před dekádou začali v zemědělském družstvu v Žabovřeskách a od roku 2017 v Zoologické zahradě Hluboká. Metoda tohoto výzkumu je jednoduchá. Každý rok v průběhu jara a podzimu se do ornitologických sítí snažíme pochytat co nejvíce vrabců v různých typech prostředí a každému vrabci nasadíme hliníkový ornitologický kroužek nesoucí nápis N. MUSEUM PRAHA. Dále určíme pohlaví, věk a každého ptáka také důkladně proměříme a zvážíme. V Zoo Hluboká navíc vrabcům nasazujeme barevné odečítací kroužky (na jedné noze má vrabec hliníkový ornitologický kroužek a jeden kroužek barevný, na druhé dva barevné kroužky), které slouží k identifikaci jedinců bez nutnosti opakovaného odchytu. Při zpětném odchytu či odečtu jedince s kroužkem pak získáme řadu informací, jako je vnitro- či meziroční přežívání, změny kondice a přesuny jednotlivých ptáků.

 "Do projektu se můžete zapojit i vy, návštěvníci zoologické zahrady. Je to jednoduché a zábavné! Staňte se „lovcem“ snímků vrabců! Pořiďte detailní fotky vrabců, kteří jsou označeni barevnými kroužky (nicméně pro přesnou identifikaci je nutné vyfotit vrabce tak, aby na fotce byly vidět všechny 4 kroužky!)."

Například mezi roky 2017 – 2022 jsme v Zoo Hluboká okroužkovali 1280 vrabců, z toho 590 samic a 646 samců (u zbytku ptáků nebylo možné určit pohlaví, protože byli mladí, ještě nevybarvení). 352 vrabců bylo minimálně 1 krát odečteno či zpětně odchyceno, přičemž nejčastěji kontrolovaný samec má 44 záznamů, a samice 29 záznamů. Minimálně dva vrabci (obě samičky kroužkované jako dospělí ptáci) byli odchyceni po pěti letech, a proto víme, že jejich věk byl minimálně 6 let. O detailních výsledcích týkající se přežívání vás budeme v budoucnu informovat, přičemž projekt byl od začátku koncipován jako dlouhodobý, který kromě vědecké stránky má i důležitý vzdělávací a společenský rozměr. Řádné fungování jednotlivých odchytových akcí není možné bez velkého nasazení řady kolegů a dobrovolníků, což v průběhu let vedlo k vzniku celé „vrabčí komunity“ a řadě nových přátelství. Odchyty jsou pro nás vždy fantastickým časem pro setkávání, propojování a předávání zkušeností, včetně zapojování mladé generace do systematického výzkumu, přičemž už nyní se rýsují nadějní mladí pokračovatelé tohoto výzkumu.

Do projektu se můžete zapojit i vy, návštěvníci zoologické zahrady. Je to jednoduché a zábavné! Staňte se „lovcem“ snímků vrabců! Pořiďte detailní fotky vrabců, kteří jsou označeni barevnými kroužky (nicméně pro přesnou identifikaci je nutné vyfotit vrabce tak, aby na fotce byly vidět všechny 4 kroužky!). Označte místo a datum pozorování a pošlete snímky na naše facebookové stránky „Vrabci v Zoo Hluboká“, či na email martin.sali@post.cz. Nebo se za námi zastavte během kroužkování, které každým rokem probíhá v březnu a září. Závěrem bychom rádi poděkovali vedení a zaměstnancům Zoo Hluboká za dlouhodobou podporu a možnost zde tento projekt realizovat.  

Fotogalerie

Autor článku: Martin Šálek (Ústav biologie obratlovců AVČR v.v.i.)

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Leucistický vrabec v projektu "Vrabci v Zoo Hluboká"

V projektu "Vrabci v Zoo Hluboká", kde pomocí fotoaparátu odečítám barevně označené vrabce domácí, pracuji jako terénní pracovník již pátým rokem. V rámci tohoto projektu má jeho vedoucí Martin Šálek za cíl získat detailní informace o přežívání vrabců domácích v Zoo Hluboká.

P

ři svých toulkách po zoo za odečty jsem jednoho dne narazil na bíle zbarveného jedince, kterého jsem pojmenoval Renda. Jedná se o leucistického jedince, který na rozdíl od albína nemá červené oči. Rendu jsem pak v zoo při pozorování a odečtech vrabců průběžně potkával. Dvakrát v roce se totiž v zoo v rámci projektu „Vrabci v Zoo Hluboká” koná odchytová a kroužkovací akce, při které vrabce domácí odchytáváme a značíme. Doufal jsem tedy, že Rendu odchytíme a podaří se nám na něj podívat z blízka. Bohužel se jeho odchyt nezdařil, i když poletoval v blízkosti odchytových sítí. Rendu jsem pak vídal ještě pár měsíců po kroužkovací akci, jak si v zoo užíval vrabčí život. 

Později při dalších návštěvách jsem ho už ale neviděl. Myslel jsem si, že jsem byl nepozorný, ale bohužel, už jsem ho nespatřil. 

 "Renda 2.0 přežil zimu a chystal se na hnízdění. Dne 26.6. 2023 jsem v zoo objevil dutinu, kam zaletoval s hnízdním materiálem."


O rok později, 28. srpna 2022, se objevil další bíle zbarvený jedinec. A jako minule to bylo opět několikatýdenní mládě. Byl jsem nadšen, že opět vidím bílého vrabce. Jméno bylo hned jasné...  Renda 2.0. 

Při odečítání vrabců jsem Rendu 2.0 potkával pravidelně a vypadalo to, že se mu daří. Přežil až do kroužkovací akce, kdy se chytil. Byl jsem štěstím bez sebe a nejen já. Mé nadšení se mnou sdíleli i zkušení ornitologové, kteří si při měření a vážení uvědomovali zvláštnost tohoto okamžiku. Ono totiž chytit bílého vrabce není každodenní záležitost.  

Renda 2.0 přežil zimu a chystal se na hnízdění. 

Dne 26. 6. 2023 jsem v zoo objevil dutinu, kam zaletoval s hnízdním materiálem. Po několika týdnech z hnízdní dutiny již vykukovala dvě mláďata, která byla normálně zbarvená. Pravděpodobně se jedná o první prokázané a úspěšné hnízdění leucistického vrabce domácího u nás.  

I „obyčejný” vrabec domácí může být vzácný...


Fotogalerie

Autor článku: Jakub Handschuh

Redakční úpravy: Roman Kössl a Isabela Okřinová

Autoři fotografií: Michaela Jerhotová a Jakub Handschuh

Zoo noviny 04/2023, Titulka
Zoo noviny 04/2023, Editorial
Zoo noviny 04/2023, Obsah
Zoo noviny 04/2023, Nové savčí druhy
Zoo noviny 04/2023, Vrabci v zoo
Zoo noviny 04/2023, Bílý vrabec
Zoo noviny 04/2023, Titi projekt
Zoo noviny 04/2023, Užovka stromová
Zoo noviny 04/2023, Expozice horské fauny
Zoo noviny 04/2023, Dětská sekce 1
Zoo noviny 04/2023, Dětská sekce 2
Zoo noviny 04/2023, Dětská sekce 3
Zoo noviny 04/2023, Dětská sekce 4
Zoo noviny 04/2023, Dětská sekce 5
Zoo noviny 04/2023, Dětská sekce 6
Zoo noviny 04/2023, Zimní husy
Zoo noviny 04/2023, Zbudovská blata
Zoo noviny 04/2023, Proběhlé akce

Sending statistics …

Rendering Bílý vrabec (328040): (4/4) (0 ms)

Rendering Vrabci v zoo (329844): (6/6) (2 ms)

Rendering Nové savčí druhy (329170): (4/4) (3 ms)

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: article

--==[ RUN ]==--

Zoo noviny: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r64/pubLogo-119.png

 m559/item201936-small.png

 i7976/item1076140-small.jpg

 i7976/item1076139-small.jpg

 i7976/item1076138-small.jpg

 i7976/item1077834-small.jpg

 i7976/item1077835-small.jpg

 i7976/item1077837-small.jpg

 i7976/item1077836-small.jpg

 i7976/item1077838-small.jpg

 i7976/item1074199-small.jpg

 i7976/item1074200-small.jpg

 i7976/item1074201-small.jpg

 i7976/vth425059-1.jpg[p1]

 i7976/vth427966-1.jpg[p1]