Zoo noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Na stopě utajeného klenotu naší přírody - želvy bahenní

Žijí v naší přírodě želvy? Nemyslím ty zatoulané kusy suchozemských želv, které tu a tam utečou někomu ze zahrádky, ani vodní želvy nádherné, které se stále častěji objevují v rybnících a jiných vodních nádržích. I ty jsou u nás nepůvodní. Pochází ze Severní Ameriky a většinou se jedná o jedince vypuštěné nezodpovědnými pseudo-chovateli, které po čase velká, dravá a agresivní želva už omrzela. I když do naší přírody nepatří, ukázalo se, že želva nádherná je velmi odolným tvorem a bez problému dokáže přečkat i naší evropskou zimu. V jižní Evropě, kde je tepleji než u nás, se dokonce dokáže rozmnožovat. U nás to zatím není zcela prokázáno, ale občas už se také objevují informace o pozorování mláďat. S probíhající změnou klimatu se to může stát pravidlem. V Evropě je považována za invazní druh, který může narušovat rovnováhu našich vodních ekosystémů.

N

epůjdeme-li zpátky až do třetihor, kdy na našem území panovaly subtropické podmínky, rostly tady palmy, magnolie a vavříny a želvy se zde vyskytovaly stejně tak, jako krokodýli, pak za jedinou naši původní želvu musíme považovat želvu bahenní. 

Želva bahenní je semiakvatický druh želvy (což znamená, že je úzce vázaná na vodu, kde také tráví většinu času, a zároveň se často také pohybuje po souši, ať už za účelem slunění nebo vyhledávání místa ke kladení vajec). Její většinou hladce zaoblený krunýř dorůstá až do 25 cm. Zbarvena je tmavě, většinou až černě, s drobnými žlutými skvrnkami. Samci mají duhovku oka dohněda, samice a mláďata ji mají sírově žlutou. Živí se hmyzem nebo jeho larvami, plži, mlži, obojživelníky a menšími rybkami. Z části nepohrdne ale ani rostlinnou stravou. Její český název „bahenní“ je trochu zavádějící.

Areál želvy bahenní dnes zahrnuje jižní Evropu od Španělska a Portugalska, přes jižní a střední Francii, Itálii, státy bývalé Jugoslávie až po Řecko včetně ostrovů Středozemního moře, dále střední a východní Evropu od Německa po Lotyšsko a Litvu a přes Ukrajinu až po řeku Ural a východní pobřeží Kaspického moře. Na východ zasahuje do Asie přes Turecko, Irák a Írán až do Pákistánu a v severozápadní Africe od Maroka po Alžír a Tunis. Dřívější rozsah areálu byl ještě větší – pozůstatky výskytu z teplejšího období po poslední době ledové v podobě kosterních nálezů, nebo alespoň úlomků krunýře, se nacházejí i ve Švédsku, Dánsku nebo Velké Británii. Přes současný rozsáhlý areál je dnes rozšíření želvy bahenní především v oblasti střední Evropy již jen ostrůvkovité a počet ojedinělých lokalit se neustále zmenšuje. Značný úbytek želv nastal především působením člověka od středověku až do současnosti. Zde hlavně vlivem dlouhodobého a rozsáhlého vysušování mokřadů, zasypávání slepých ramen, regulací řek a přeměny okolí na pole nebo lesy.  A v neposlední řadě také lovem pro maso. Želva bahenní sloužila už od středověku jako postní jídlo a byla k nám tehdy za tímto účelem také dovážena z jižnějších zemí.

"V průběhu roku 2022 jsme získali povolení k odchytu a odběru vzorků od želv volně žijících v přírodě. Monitoring a odchyt želv na jihomoravských lokalitách následně probíhal ve dvou jarních sezónách v letech 2023 a 2024. A želvy bahenní jsme opravdu viděli a také chytali! A to i přesto, že místní obyvatelé o jejich existenci v blízkosti jejich obcí vůbec nevěděli."

V dobách dobách společného státu se Slovenskem žily želvy bahenní u nás oficiálně právě jen tam a z toho důvodu se dostaly na federální seznam chráněných druhů. Po rozdělení Československa nebyla želva z českých seznamů vyškrtnuta, i když v té době se mezi laickou i odbornou veřejností šířily názory, že původní želvy se už v České republice nevyskytují a tudíž není třeba se jejich ochranou zabývat. 

Zejména v 70. a 80. letech minulého století sice občas docházelo k neoficiálním dovozům a vysazování želv některými jednotlivci ve snaze zachovat tento druh pro českou přírodu, ale ve většině případů se jednalo  spíše o malý počet jedinců na nevhodných lokalitách bez možnosti najít vhodná místa ke kladení vajec. Dlouhověké želvy zde mohly relativně spokojeně přežívat desítky let, aniž by se vytvořila prospívající populace. V současné době je známa pouze jedna silná a prosperující nepůvodní populace, kde se želvy prokazatelně pravidelně rozmnožují. Ta ale pochází z Rumunska a geneticky se neshoduje se želvami, které by u nás měly žít původně. 

Když jsme se před dvaceti lety seznámili s projektem na ochranu želv bahenních v Polsku, který realizuje varšavská zoo, začali jsme věřit, že původní želvy by u nás stále někde mohly žít. Vhodné a málo prozkoumané lokality v málo navštěvovaných místech především na jižní Moravě se jen nabízely. Vždyť, jak nám řekli polští kolegové: to, že želvu v přírodě nevidíme, ještě neznamená, že tam není. Želvy bahenní jsou velmi plaché a při jakémkoliv vyrušení okamžitě nepozorovaně sklouznou do vody, kde se na dlouho ukryjí. Populace v Polsku při řece Zwoleňce západně od Radomi zůstávala dokonce asi 50 let nepovšimnuta. Pravděpodobnost zachování zcela původních želv v přírodě snižují již od středověku až po moderní dobu dovozy a vysazování jedinců z jižnějších států. Ale dokud se původ volně žijících jedinců na různých lokalitách nebo alespoň příslušnost ke správné genetické linii (pokud pocházely vysazení jedinci například z území Rakouska nebo Maďarska) nezjistí, nelze možnost přežívání původních želv vyvrátit. Z tohoto důvodu jsme ve spolupráci s Českou asociací pro ochranu a výzkum obojživelníků a plazů Herpeta a dalšími partnery, včetně několika šikovných soukromých chovatelů, založili projekt „Želva bahenní v ČR“. Uskutečnili jsme několik seminářů a minikonferencí na toto téma, kam jsme přizvali i zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a zahraniční hosty se zkušenostmi z obdobných projektů. Před několika lety se k nám přidal zásadní partner – Safaripark Dvůr Králové, který má s obdobnými projekty velké zkušenosti. Mezitím byly prozkoumávány různé lokality, ať už pro možnost výskytu želv nebo pro jejich potenciální budoucí návrat. Pomocí dataloggerů se měřila teplota na místech potenciálně vhodných pro kladení vajec. A Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) také nedávno vyhlásila pro želvu bahenní evropský záchovný program (označovaný jako EEP – EAZA Ex-situ Programme), samozřejmě, nezávisle na našem projektu, ale se stejnými cíli. Také jsme provedli genetickou analýzu více než 80 vzorků od želv chovaných v několika českých zoo i u některých soukromých chovatelů, abychom zjistili, jak jsou želvy bahenní v chovech nevhodně namíchané z různých genetických linií, patřících do různých geograficky odlišných přírodních populací, a zdali je možné jejich využití k založení záchranných chovů a produkci jedinců vhodných pro následnou repatriaci. 

V průběhu roku 2022 jsme získali povolení k odchytu a odběru vzorků od želv volně žijících v přírodě. Monitoring a odchyt želv na jihomoravských lokalitách následně probíhal ve dvou jarních sezónách v letech 2023 a 2024. A želvy bahenní jsme opravdu viděli a také chytali! A to i přesto, že místní obyvatelé o jejich existenci v blízkosti jejich obcí vůbec nevěděli. Odebrané vzorky DNA byly předány k analýze a my s napětím očekáváme výsledky.

Nejpodstatnějším dosavadním výsledkem našeho projektu je zjištění, že želva bahenní je stále součástí fauny České republiky. Důvodů, proč ji chránit a snažit se o její udržení v ekosystému či její návrat na vhodné lokality, je určitě několik. V každém případě je krásná a proto ji můžeme považovat za vlajkový druh. Zároveň je ale i druhem deštníkovým, protože jejich ochranou či péčí o jejich biotopy můžeme pomoci i mnoha dalším, možná méně charismatickým druhům žijícím ve stejném prostředí. Ve všech sousedních zemích již praktické kroky a programy k její záchraně probíhají a většinou právě s podporou zoologických zahrad.

Vlajkové druhy jsou charismatické, populární a veřejností oblíbené druhy rostlin nebo živočichů, které jsou často spojovány s důležitou kulturní hodnotou. S jejich pomocí lze propagovat ochranu přírody nebo konkrétních biologicky hodnotných území.



Fotogalerie

   Autor článku: Roman Kössl

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autoři fotografií: Roman Kössl a Michaela Jerhotová

Zoo noviny - magazín Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou

JDEME DO ZOO!

Proběhlé akce v zoo...

Přinášíme vám krátký přehled akcí, které v zoo proběhly v minulém čtvrtletí...

May Day

První májový den patří v naší zoo již tradičně ohroženým druhům zvířat, které volají o pomoc. Letos jsme si také připomněli 85. výročí otevření Zoo Hluboká, které na tento den připadlo. Kromě soutěže, kreativní dílničky a komentovaných setkání u zvířat si návštěvníci zoo mohli užít i přednášku našeho dvorního veterináře MVDr. Emanuela Krejcara o jeho 40 letech práce v zoo.

Za celý den přišlo do zoo 1909 návštěvníků.

Zachraň karase!

Karas obecný – dříve běžná ryba našich tůní, dolních toků řek či návesních rybníčků je dnes na pokraji vyhynutí. Zoo Hluboká se ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR zapojila do projektu na jeho záchranu a chtěli jsme zapojit i veřejnost. Pro děti byla připravená soutěž a také kreativní dílna, jejichž ústředním tématem byl karas. RNDr. Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR měl o karasovi přednášku a poté společně s rybími nadšenci zkontroloval náš chov karase obecného v rybníčku kolem ostrova lemurů. Celkem v tento den přišlo do zoo 1487 návštěvníků.

Autorka textů: Michaela Jerhotová

Redakční úpravy: Isabela Okřinová

Autorka fotografií: Michaela Jerhotová

Obsah

Zoo noviny 02/2024, Titulka
Zoo noviny 02/2024, Editorial
Zoo noviny 02/2024, Obsah
Zoo noviny 02/2024, Odchovy sov
Zoo noviny 02/2024, Seminář pro pedagogy
Zoo noviny 02/2024, Šelmy v české krajině
Zoo noviny 02/2024, Filmový festival
Zoo noviny 02/2024, Vietnamazing
Zoo noviny 02/2024, Sika vietnamský
Zoo noviny 02/2024, Kulíšek nejmenší
Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 1
Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 2
Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 3
Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 4
Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 5
Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 6
Zoo noviny 02/2024, Husa velká
Zoo noviny 02/2024, Želva bahenní
Zoo noviny 02/2024, Proběhlé akce
Zoo noviny 02/2024, Fotosoutěž
Zoo noviny 02/2024, Titulka

Titulka

Zoo noviny 02/2024, Editorial

Editorial

Zoo noviny 02/2024, Obsah

Obsah

Zoo noviny 02/2024, Odchovy sov

Odchovy sov

Zoo noviny 02/2024, Seminář pro pedagogy

Seminář pro pedagogy

Zoo noviny 02/2024, Šelmy v české krajině

Šelmy v české krajině

Zoo noviny 02/2024, Filmový festival

Filmový festival

Zoo noviny 02/2024, Vietnamazing

Vietnamazing

Zoo noviny 02/2024, Sika vietnamský

Sika vietnamský

Zoo noviny 02/2024, Kulíšek nejmenší

Kulíšek nejmenší

Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 1

Dětská sekce 1

Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 2

Dětská sekce 2

Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 3

Dětská sekce 3

Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 4

Dětská sekce 4

Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 5

Dětská sekce 5

Zoo noviny 02/2024, Dětská sekce 6

Dětská sekce 6

Zoo noviny 02/2024, Husa velká

Husa velká

Zoo noviny 02/2024, Želva bahenní

Želva bahenní

Zoo noviny 02/2024, Proběhlé akce

Proběhlé akce

Zoo noviny 02/2024, Fotosoutěž

Fotosoutěž

19

Sending statistics …

Rendering Fotosoutěž (356047): (1/1) (0 ms)

Rendering Proběhlé akce (356031): (4/4) (1 ms)

Rendering Želva bahenní (356386): (6/6) (20 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: article

--==[ RUN ]==--

Zoo noviny: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r64/pubLogo-119.png

 m559/item201936-small.png

 i9109/item1129782-small.jpg

 i9109/item1129833-small.jpg

 i9109/item1129834-small.jpg

 i9109/item1129835-small.jpg

 i9109/item1129836-small.jpg

 i9109/item1128809-small.jpg

 i9109/item1128811-small.jpg

 i9109/item1128810-small.jpg

 i9109/item1128944-small.jpg