4. číslo 2019 / zdarma
Zoo Hluboká, 373 41 Hluboká nad Vltavou, tel.: 387 002 211, e-mail: info@zoohluboka.cz, www.zoohluboka.cz
Zakladatelem Zoo Hluboká byl kníže JUDr. Adolf Schwarzenberg pocházející ze šlechtického
rodu a jeho urozená manželka Hilda, princezna z Lucemburku a Nassau. Výstavba v pustých a zanedbaných ohradských zahradách započala v roce 1938 a za pouhých 7 měsíců byla vybudována
malá zoologická zahrada, která byla vzápětí obsazena různými zvířaty. Vznikla jako součást muzea
v sousedním loveckém zámku Ohrada. Zpřístupněna veřejnosti byla poprvé 1. května 1939.
80 LET
Zoo Hluboká
Ahoj kluci a holky,
ahoj dospěláci!
Jsem žába dorůstající délky 5 až 6 cm. Tělo
mám zbarvené do zelených, případně hnědých
odstínů v kombinaci s černou. Bříško mám
oranžové až červené s černými skvrnami. Můj
hřbet není hladký, ale má bradavičnatý povrch
s jedovými žlázami. Z nich umím vylučovat
mléčnou tekutinu, která dráždí sliznici tlamy
a oči nepřítele. V případě ohrožení se také
snažím odradit nepřítele tzv. kuňčím reflexem,
při kterém prohnu tělo a zvednu nohy, jejichž
výstražně zbarvená část se tak ukáže agresorovi. Žabky jsou většinou robustnější než žabáci, kteří mají delší a silnější přední končetiny.
V přírodě byste mě našli až na Korejském
poloostrově a v sousedních oblastech Číny
a Ruska. Většinu času trávím ponořená v mělké vodě u břehu nebo na souši v bezprostřední
blízkosti vody. Jsem plašší a aktivní spíše
za soumraku a v noci, v lidské péči jsem ale
čilá často přes den.
Protože nemohu vymrštit jazyk jako jiné
druhy žab, chytám kořist čelistmi. Mým pulcům
chutná plankton (mikroskopičtí živočichové
a rostliny vznášející se ve volné vodě) a drobní vodní korýši. Dospělé žáby jako já dávají
přednost hmyzu a kroužkovcům.
V přírodě se páříme na jaře po zimním spánku. Sameček láká samičku zvučným kuňkáním, které připomíná štěkání. Samička naklade
na vodní rostliny kolem 100 až 200 vajíček,
která sameček ihned oplodní. Pulci se líhnou
po 5 - 8 dnech, jejich přeměna nastává po
4 - 8 týdnech.
V zoo se můžeme setkat v pavilonu nazvaném Terárium. Pokud mne chcete vidět ještě
letos, tak si ale prosím pospěšte. Od listopadu
se dveře pavilonu zavírají, spolu s ostatními
obojživelníky a plazy se totiž chystám k zimnímu spánku.
První návštěvník, který vkročil do zoologické zahrady, byl
Josef Nýdr z Prahy. Po srdečném uvítání byl obdarován
stříbrnou taškou na cigarety
s vyrytým věnováním od knížete Dr. Schwarzenberga. Zájem
o zahradu byl po otevření veliký. Jen za 3 a půl měsíce sem
zavítalo 30 000 návštěvníků. Ti
mohli obdivovat zejména vodní
ptáky, papoušky, různé druhy
bažantů, mývaly, lišky, pštrosy
nebo jeleny. Koncem 50. let se
v zoo chovalo kolem 80 druhů zvířat. Také návštěvnost stoupala až na 150 000 lidí ročně. Mezi
návštěvníky byli tou dobou velmi oblíbení medvědi
Gibon Miloš
Od roku 1972 byla zřízená nová
příspěvková organizace a zoo
fungovala dál. Začala se budovat nová zázemí, expozice pro
zvířata a areál zahrady se dále
rozšiřoval. Zvýšila se i úroveň
chovu zvířat, což se projevilo
na chovatelských úspěších. Zoo
Hluboká úspěšně odchovávala medvědy, vlky, kočky divoké a jezevce. Počet chovaných
druhů stoupl již na 100 a v roce
1978 přesáhla návštěvnost poprvé 200 000 lidí ročně. V 90.
letech zoo jako první na světě odchovala vzácné
ptáky arassari řasnaté. V této době byla mezi
návštěvníky známá a oblíbená hlasitá samička
Zubr evropský Lesoň
Míša a Gríša, srnec Honza, vydra Kikina a také
zubr Lesoň. Ten patřil mezi největší chované zvíře
v historii zoo a žil zde mezi lety 1965 - 1982. V roce
1971 byla však zoo kvůli nezájmu provozovatele
v úpadku, a uvažovalo se dokonce o jejím zrušení.
Většina zařízení byla silně zchátralá a mnoho klecí
a výběhů bylo ve špatném stavu. Proti zrušení se
postavila např. veřejnost, která zoo ráda navštěvovala, nebo i ředitel Zoo Praha prof. Veselovský.
gibona s jménem Miloš, která se později odstěhovala za partnerem do Zoo Olomouc. Dnes je Zoo
Hluboká příspěvkovou organizací Jihočeského
kraje a její rozvoj je nejrozsáhlejší od doby založení. V současné době zde na přibližně 4,5 ha plochy
nalezlo svůj domov okolo 330 druhů zvířat v téměř
2 700 exemplářích. S okolo 265 000 návštěvníky
ročně patří zoo mezi nejnavštěvovanější turistické
cíle v Jihočeském kraji.
Vaše KUŇKA VÝCHODNÍ
kalendář akcí
2019
Zoo není jen procházka mezi zvířaty.
Přijďte se k nám také dozvědět něco nového,
zajímavého, hrát si a bavit se.
Změna programu vyhrazena.
V případě nepřízně počasí může být akce
zrušena, nebo přesunuta na jiný termín.
Sledujte, prosím, aktuální informace na našich
webových stránkách www.zoohluboka.cz.
Informace o akcích na telefonních číslech:
387 002 211, 724 113 797 nebo 724 846 142.
Expozice prase divoké
Rysi mláďata
školní výpravy do zoo
Hraj si, bav se, poznávej - zoo ti v tom pomáhej!
Zpestřete si hodiny přírodopisu, biologie či ekologie nejen návštěvou zoo, ale i některým z našich vzdělávacích programů. Programy nabízíme pro všechny typy škol.
Kamarádi ze zoo
LISTOPAD
2. 11. − Strašidelná zoo
Do MŠ a 1.-3. tříd ZŠ v Jihočeském kraji přijedeme se zvířátky (kromě května a června). Budeme si
o nich vyprávět a pomocí osobních kontaktů s živými zvířaty děti poznají, jak se k nim správně chovat
a lépe jim rozumět. Maximální počet dětí na jednu vyučovací hodinu je 30. Větší skupiny dětí lze rozdělit
do více hodin. Tento program nabízíme za dobrovolný příspěvek.
PROSINEC
6. 12. - 6. 1. 2020 − Vánočně nasvícená zoo
24. 12. − Štědrý den v zoo
Celou nabídku vzdělávacích programů a bližší informace naleznete na www.zoohluboka.cz. Pro
objednání programů můžete využít elektronický formulář nebo kontaktovat naše vzdělávací oddělení
na telefonním čísle 387 00 22 12 nebo 602 390 355.
SVĚT ZVÍŘAT JAKO NA DLANI
novinky
ve zkratce
První odchov anakond v naší zoo
Začátkem srpna se poprvé v naší zoo narodilo
pět mláďat anakond žlutých. Tento jihoamerický
hroznýšovitý had dorůstá „nanejvýš“ 4 - 5 metrů.
Anakonda je převážně vodní had. Oči má posunuty na vrch hlavy a při vyhlížení kořisti tak může mít
celý zbytek těla ukrytý pod vodou.
Ve vodě se i páří. Březost samice je podle
podmínek dlouhá 5 - 9 měsíců. Po uplynulé době
samice vyklade většinou 15 až 35 živých mláďat,
která měří obvykle asi 50 - 70 cm. Mláďata se poprvé svlékají už několik hodin po narození a pohlavně dospívají ve věku 3 - 4 let.
Koťata s ostrým zrakem
Začátkem května se rodinka rysů rozrostla o tři
mláďata a od září už zvědavě prozkoumávají
svůj výběh. Rys ostrovid je největší evropskou
kočkovitou šelmou. Aktivní je především za soumraku a v noci, přes den obvykle odpočívá a rád
se sluní. Rys má velmi dobrý zrak, jeho velké oči
mu umožňují prostorově ostré vidění na velkou
vzdálenost.
Při lovu je ale nejdůležitějším smyslem jeho výjimečně dobře vyvinutý sluch. Hlavní technikou lovu
rysa je trpělivé číhání a pomalé tiché plížení ke kořisti, které se potom zmocňuje několika rychlými,
až několikametrovými skoky. Jeho potravou jsou
hlodavci, ptáci, zajíci a kopytníci do velikosti srnce.
A kvakoši jsou fuč
Začátkem září bylo okroužkováno a vypuštěno
našimi zaměstnanci do volné přírody 27 mladých kvakošů nočních. Důvodem je posílení jejich
místní populace. Kvakoš je velmi společenský,
zdržuje se v koloniích, často pohromadě s jinými
volavkovitými ptáky. Na jednom stromě nebo keři
bývá i několik hnízd, která kvakoš staví z klacíků
naházených ledabyle přes sebe. Samice snáší
3 - 5 vajec a zasedne už při prvním. Za 20 - 23
dní se vylíhnou mláďata. Rodiče je na hnízdě
velmi pečlivě krmí 21 až 28 dní. Pak se mláďata
rozlézají po okolních větvích a ve stáří 6 týdnů
začínají poletovat.
V současné době je typickým, i když jen vzácně
viděným ptákem rybničnatých oblastí jižních Čech.
Své jméno dostal podle výrazného kvákavého hlasu. V ČR patří k silně ohroženým druhům.
Nový paleokoutek
Nově se v zoo můžete vžít do role paleontologa
(vědce, který se zabývá studiem a výzkumem
zkamenělin) a vyzkoušet si jeho nelehkou práci.
Vydejte se na cestu do minulosti a navštivte náš
nový paleokoutek. Najdete ho v zadní části zoo
u pavilonu Terárium.
Zachraňujme s rozvahou – ježčí kalendář
Nastal podzim a lidé v tomto období opět sbírají
nejen houby, ale i ježky. Bohužel to ale dělají bezhlavě a myslí si, že je tak zachraňují před smrtí.
Je to však velký omyl, a lidé tak napáchají více
škody než užitku. V zoo a záchranných stanicích,
které ježky přesto přijmou, se tak hromadí desítky
strávníků, které není snadné uživit.
Proto Český svaz ochránců přírody připravil
Ježčí kalendář. Naleznete v něm vždy příklad ježka, který v daném měsíci pomoc potřebuje a který
ne. Např. pro konec října platí toto pravidlo: ježek,
který nepotřebuje pomoc, váží 200 g a více a měří
10 a více cm.
Celý Ježčí kalendář naleznete na stránkách
ČSOP (www.zvirevnouzi.cz).