2. číslo 2020 / zdarma
Zoo Hluboká, 373 41 Hluboká nad Vltavou, tel.: 387 002 211, e-mail: info@zoohluboka.cz, www.zoohluboka.cz
Vlaštovka obecná a jiřička obecná patří do řádu pěvců. Oba tyto druhy dále spojuje nejen podobný vzhled a způsob života, ale také získání titulu Pták roku. Vlaštovka tento titul získala jako
první v roce 1992. Jiřička se stala Ptákem roku 2020. Jak tyto dva druhy od sebe rozeznáme a co
je ohrožuje?
Vlaštovky a jiřičky
poslové jara
Ahoj kluci a holky,
ahoj dospěláci!
Pozor! Ačkoliv je má velikost těla jen
18 – 26 mm, jsem velmi nebezpečný dravec.
Mám dlouhá žlutá hákovitá kusadla, která
používám jako útočné a obranné zbraně. Také
mám silné žihadlo s velmi účinným jedem.
Lovím různé druhy bezobratlých živočichů jako
vosy, včely nebo pavouky. Ty nejdříve chytnu
do kusadel a poté je bodnu jedovatým žihadlem. Mé bodnutí může být nebezpečné i pro
člověka. Nejen, že to hodně bolí, ale může to
spustit i vážnou alergickou reakci. Tak bacha.
Jsem rychlý a zejména v okolí hnízda agresivní. Ulovenou kořistí krmím nejen sebe, ale
také své larvy. Sám pak přijímám ještě různé
sladké rostlinné šťávy. Jinak mám docela velké oči a světlé zbarvení. Žiji ve velmi suchých
a teplých oblastech Austrálie. Tak jako většina
pouštních živočichů vylézám ze svého úkrytu
až po setmění, kdy teplota vzduchu klesne.
Hnízdo mám v zemi, kde žiji v kolonii s ostatními. Při lovu ale společně nespolupracujeme.
Každý si loví sám za sebe. V Zoo Hluboká
žiji od roku 2018 v expozici Mravenčí hnízdo
ve Vzdělávacím centru. Kromě mé maličkosti
zde můžete pozorovat i jiné druhy mravenců
nebo třeba i termity, které si s námi lidé neustále pletou.
Váš MRAVENEC BULDOČÍ
kalendář akcí
2020
Zoo není jen procházka mezi zvířaty.
Přijďte se k nám také dozvědět něco nového,
zajímavého, hrát si a bavit se.
Změna programu vyhrazena.
V případě nepřízně počasí může být akce
zrušena, nebo přesunuta na jiný termín.
Sledujte, prosím, aktuální informace na našich
webových stránkách www.zoohluboka.cz.
Informace o akcích na telefonních číslech:
387 002 211, 724 113 797 nebo 724 846 142.
ČERVEN
20. 6. - PTAČÍ DEN
ČERVENEC
3. 7. - VEČERNÍ POHÁDKOVÁ ZOO
ZÁŘÍ
5. 9. - NETOPÝŘÍ NOC
ŘÍJEN
4. 10. - DEN ZVÍŘAT
31. 10. - STRAŠIDELNÁ ZOO
PROSINEC
5. 12. - ČERTI V ZOO
7. 12. až 10. 1.
VÁNOČNĚ NASVÍCENÁ ZOO
24. 12. - ŠTĚDRÝ DEN V ZOO
Vzhledem k současným opatřením
proti šíření koronaviru dochází v zoo
k rušení nebo omezování akcí pro veřejnost.
Sledujte www.zoohluboka.cz.
Jiřička je menší než vlaštovka, má mělce vykrojený ocas, bílé bříško a hrdlo. Zbytek těla je černý
s modrým leskem. Nohy jsou až k drápkům porostlé chmýřovitými pírky. Vlaštovku jasně rozeznáme
podle dlouhého vidlicovitého ocasu a červeného
hrdla. Oba druhy jsou synantropní. To znamená,
že žijí v blízkosti lidských sídel společně s člověkem. Není to však proto, že by rádi vyhledávali
lidskou společnost, ale využívají zejména vedlejší
důsledky lidské činnosti, jako přítomnost úkrytů
a potravy. Vlaštovky i jiřičky loví drobný hmyz například muchničky a komáry. Jelikož si v potravě
konkurují, zvolila každá jinou „letovou oblast“.
Vlaštovka loví nízko při zemi, zatímco jiřička chytá
hmyz ve větších výškách. Kvůli absenci potravy
v zimě odlétají obě dvě v říjnu do zimovišť v Africe.
Vrací se k nám zpátky na jaře, proto je staří
Slované považovali za posly jara. Vážou se k nim
také tyto pranostiky: „Na svatého Jiří, vlaštovky už
víří“ a „Na svatého Jiří, jiřičky k nám míří“.
Na hnízdišti tvoří páry na celé hnízdní období.
K hnízdění využívají různé zemědělské stavby,
mosty nebo balkony a římsy. Hnízdí v koloniích
o desítkách párů. Oba dva druhy si staví svá
hnízda ze spojených kousků bláta a slin. Jiřička
má hnízdo uzavřené s malým vletovým otvorem.
Vlaštovka má hnízdo ve tvaru půlmisky a nelepí ho
až ke stropu. Jelikož stavba takového hnízda zabere nějaký ten
čas,
raději pak staré
hnízdo opravují, než aby
stavěly nové.
Osvědčená
hnízdiště využívají opakovaně a mláďata mají také
Vlaštovka obecná
tendenci usíd-
lit se v blízkosti
místa narození.
Kampaň „Pták
roku“ si klade
za cíl upozornit na případná
ohrožení konkrétního druhu a vybídnout veřejnost
k jeho sledování
a ochraně. U vlaštovek a jiřiček je
aktuální hlavně
ochrana
jejich
hnízd. Mnoho lidí
Jiřička obecná
totiž nechce tyto
ptáky ve svém okolí trpět kvůli hromadícímu se
trusu v okolí hnízda. Hnízda tak shazují a instalují mechanické zábrany. Neuvědomují si však,
že je toto jednání ze zákona zakázáno! Všechny
druhy u nás žijících ptáků jsou chráněny zákonem
O ochraně přírody a krajiny. Ochrana se vztahuje
nejen na ně samotné, ale i na jejich hnízda a vajíčka. Ničit nelze ani opuštěné hnízdo. Je-li přesto
potřeba z nějakého důvodu hnízdo odstranit, je
třeba zažádat příslušný úřad o udělení výjimky.
Pod hnízdo přitom stačí umístit podložku, která se
po vyhnízdění vyhodí. Další hrozby jsou společné
i pro jiné druhy ptáků a to kontaminace prostředí,
a tím úbytek hmyzu nebo nebezpečné skleněné
plochy ve městech. Pro jiřičky a vlaštovky může
být omezující také sucho – tvrdá a suchá hlína jim
brání ve stavbě hnízda.
Zoo Hluboká nechová v expozici žádný zmíněný druh. Její okolí a zejména zázemí areálu ale
poskytuje mnoho hnízdních příležitostí. V blízkosti
přípravny krmiv, na staré půdě, v seníku nebo
na budově Vzdělávacího centra tak každoročně
pozorujeme mnoho vlaštovek a jiřiček, které můžete při procházce po zoo vidět i vy.
školní výpravy do zoo
Hraj si, bav se, poznávej - zoo ti v tom pomáhej!
Zpestřete si hodiny přírodopisu, biologie či ekologie nejen návštěvou zoo, ale i některým z našich vzdělávacích programů. Programy nabízíme pro všechny typy škol.
Upír, nebo netopýr?
Odkryjeme si různé netopýří záhady a seznámíme se tak s fascinujícím světem těchto létajících savců.
Kde se s netopýry potkáme a jak můžeme přispět k jejich ochraně? A jsou upíři skuteční?
Program je určen pro 1., 2. stupeň ZŠ a SŠ.
Celou nabídku vzdělávacích programů a bližší informace naleznete na www.zoohluboka.cz. Pro
objednání programů můžete využít elektronický formulář nebo kontaktovat naše vzdělávací oddělení
na telefonním čísle 387 00 22 12 nebo 602 390 355.
novinky ve zkratce
Jaro je ve vzduchu (nejen viry☺)
Pozitivních zpráv není nikdy dost a mláďata
v zoo k nim určitě patří. K těm prvním jarním patří
2 klokánci rudokrcí. Klokani jsou typičtí býložravci,
živí se především trávou, ale také listím a kůrou
stromů nebo keřů.
U lemurů kata už je také veseleji. Do skupiny
3 samic, jednoho samce a 2 odrostlejších mláďat
přibyla hned dvojčata těchto denních poloopic.
První 3 týdny se mláďata drží matčina břicha a lezou po jejím hřbetě. Po šesti měsících kojení se
osamostatňují.
Ani tamaríni vousatí a pinčí nezaháleli a teď se
už pečlivě starají o nové potomky. Pro všechny
druhy těchto drápkatých opiček je typické rodičov-
ské chování, kdy po narození mláďat přebírá veškerou péči o potomky samec, nosí je na zádech
a matce je předává jen k nakojení.
Lemur kata
SVĚT ZVÍŘAT JAKO NA DLANI
Klokan rudokrký
Pony shetlandský
Začátkem března se i korsaci stali rodiči 3 liščat.
Korsak je nejvíc příbuzný lišce polární. Ukrývá se
v norách, které nejraději zabere jezevcům nebo
stepním svišťům. Teprve když je nejhůř, pustí se
do hrabání sám. Na rozdíl od ostatních lišek je
společenský, takže často žije víc jedinců v jednom
úkrytu. V přírodě vede korsak noční způsob života,
ale v chovu je čilý i přes den.
Od 26. 4. mají minipřírůstek☺ i u shetlandských
pony. Dospělý poník bývá vysoký do 1 m, hmotnost
je asi 100 kg. Má velkou sílu, proto dlouhou dobu
sloužil k tahu a jako soumar v dolech, na polích
a při dobývání rašeliny. Dnes patří k oblíbeným
jezdeckým koním pro děti.
Korsaci mláďata
9. 5. nás velmi mile překvapily vydry říční.
Poprvé v historii jejich chovu v naší zoo došlo
k jejich rozmnožení. Mládě zatím neznámého
pohlaví se má čile k světu. Ke zdárnému odchovu
potřebuje vydře i jeho maminka klid, proto prosíme
všechny návštěvníky o jeho dodržování, a to nejen
v blízkosti vydří expozice.
Jezevčí dvojka
Ze záchranné stanice v Huslíku u Poděbrad
jsme přivezli samičku jezevce. Vloni byla nalezena
jako malé mládě a ručně dokrmována. V jezevčí
expozici nebude sama, už tam na ni toužebně
čeká mladý sameček.
Ptáčata, kam se podíváš
Ani ptáci s letošními mláďaty nezůstávají pozadu. Čerstvě se vylíhli 2 jeřábi popelaví. Jejich
rodiče je urputně ochraňují, takže si při obdivování
mláďat dejte pozor na jejich dlouhé a špičaté
zobáky.
V kolonii kolpíků letos důvod k radosti, co se týká mláďat, moc není. Mají pouze 2 potomky. Malý
počet odchovaných mláďat přisuzujeme chladnému a deštivému počasí v době líhnutí. Zato jejich
sousedi kvakoši mají s mláďaty „plná křídla a zobáky práce“☺, vyvedli jich celkem 15. Odrostlé
kvakoše každoročně vypouštíme do volné přírody,
a to přímo z areálu zoo.
Tiše a trpělivě doufáme v 1. úspěšný odchov
u orlů skalních. Samice zatím sedí na hnízdě
postaveném na suchém stromě jako přikovaná.
Orlata by se měla líhnout každým dnem, tak jim
i nám držte palce, ať vše dobře dopadne.
Letošní rekord v počtu mláďat zatím drží sýčci
obecní, mají jich už 26. Sýčci jsou aktivní převážně
za soumraku a v noci, čilí bývají ale i ve dne. Žijí
po celý život v páru a na celý život také osidlují
svůj revír, kde hnízdí. V ČR patří oficiálně k silně
ohroženým druhům, ve skutečnosti jsou u nás ale
už na pokraji vyhubení. Také proto se naše zoo
podílí na přípravě záchranného programu.
U plameňáků růžových to vypadá opravdu růžově, na břehu rybníka jsme napočítali 28 hnízd.
Doufáme ale, že jejich hnízdiště brzy přece jen
trochu zešedne;-)
Nové „prolézačky“ u tygrů a medvědů
I v zoo je jaro ve znamení úklidu, různých oprav
a vylepšení. Nyní byl proto ideální čas vylepšit
expozice medvědů plavých a tygrů ussurijských.
Pomocí těžké techniky jsme jim umístili do výběhu
velké kmeny stromů s holými větvemi. Není to jen
z estetických důvodů, pro šelmy budou také zpestřením a novým zdrojem zábavy.