2. číslo 2017 / zdarma
Zoo Hluboká, 373 41 Hluboká nad Vltavou, tel.: 387 002 211, e-mail: info@zoohluboka.cz, www.zoohluboka.cz
Mravenci, jako jedna z nejúspěšnějších skupin bezobratlých živočichů, patří mezi blanokřídlý hmyz. Zatím je známo zhruba 12000 druhů, ale
předpokládá se, že jich existuje mnohem více. Mravenci se přizpůsobili různým prostředím a najdeme je tak skoro po celém světě. Vytváří velká
společenstva, kde mezi jedinci vládne složitá a přísná hierarchie neboli uspořádání vztahů mezi jednotlivými členy.
Nejstarší zemědělci na Zemi
Ahoj kluci a holky,
ahoj dospěláci!
Mě jen tak v přírodě nezahlédnete. Za prvé
jsem noční zvíře a za druhé se umím výborně
maskovat. Mé peří má podobné zbarvení jako
kůra stromů, na kterých sedím. A ještě k tomu jsem hodně malinký, asi jako kos. Vážím
pouze kolem 100 gramů. Má peříčka na hlavě
připomínají ouška a když chci být neviditelný,
vztyčím je nad hlavu. Vypadám potom jako stará větvička a případný predátor si mě nevšimne
Můžete mě však zřetelně slyšet, jelikož se
za soumraku a svítání ozývám jednoduchým
opakujícím se houkáním, který zní jako zvuk
flétny. Pokud jste stále ještě nepoznali, tak se
hrdě řadím mezi sovy. Vyskytuji se zejména
v jižní Evropě a v zimě jsem na dovolené
v Africe. Občas se ukážu i v České republice,
ale to jen vzácně. V přírodě vyhledávám listnaté lesy nebo parky, kde rostou staré stromy
s dutinami, ve kterých hnízdím. Mohu využít
i ptačí budky. Má jediná partnerka klade 2 - 5
vajec, která zahřívá kolem 25 dní a já ji v tomto
období nosím potravu. K jídlu si dopřáváme
různý hmyz nebo i malé hlodavce.
V Zoo Hluboká se nacházím společně s jinými druhy sov naproti expozici Jezevčí skály.
Tak zajděte a uvidíme jestli se Vám podaří mě
ve voliéře najít.
Váš VÝREČEK MALÝ
kalendář akcí
2017
Zoo není jen procházka mezi zvířaty.
Přijďte se k nám také dozvědět něco nového, zajímavého, hrát si a bavit se.
Změna programu vyhrazena.
V případě nepřízně počasí může být akce
zrušena, nebo přesunuta na jiný termín.
Sledujte prosím aktuální informace na našich
webových stránkách www.zoohluboka.cz.
Informace o akcích na telefonních číslech:
387 002 211, 724 113 797 nebo 724 846 142.
aneb pozoruhodný svět mravenců střihačů
Mravenci rodu Atta, zvaní také jako střihači,
žijí přirozeně na americkém kontinentu zhruba
od jižní části USA až po jih Argentiny. Vyskytují
se v lesích, kde vytvářejí obrovské kolonie, kterou může tvořit až několik miliónů jedinců. Velká
část mraveniště je uložena pod zemí a vytváří
zde spletitý labyrint chodbiček a komůrek, které
můžou dosahovat hloubky až 6 metrů. Tito mravenci si vytvořili obdivuhodný způsob získávání
potravy. Živí se houbou, kterou si sami pěstují
ve svém mraveništi. Živiny pro houbu přinášejí
ve formě nastřihaných listů, které sbírají ve svém
okolí. Mravenci střihači mají obrovskou spotřebu
listového materiálu. Místní lidé je spíše vnímají jako hmyzí škůdce. Nasbírané listy poté rozžvýkají,
smíchají se svými slinami a zabudují je do podhoubí. Samotná houba by bez těchto mravenců
nemohla existovat. Jedná se o symbiózu, tedy
o vzájemně prospěšný vztah mezi dvěma druhy.
Při procházce pralesem můžeme narazit
na tzv. mravenčí dálnici. Zde několik stovek
mravenců míří ke svému mraveništi se svým úlovkem. Části listů, které nosí ve svých kusadlech,
okusují až v korunách mohutných stromů. Tento
důležitý úkol mají v kolonii na starosti vojáci. Ti
mohou být až 17 milimetrů velcí a k okusu mají
vyvinutá mohutná kusadla. Ta jim kromě získání
materiálu mohou sloužit i k obraně hnízda. Další
důležitou roli mají nosiči, kteří musí jednotlivé
lístečky nanosit dovnitř mraveniště. Většinou tuto
práci vykonávají bývalí vojáci, kterým se po čase
kusadla otupila. Mezi nejmenší zástupce v kolonii
patří dělnice, které uvnitř mraveniště živí houbu
nanošenými lístky a starají se i o její jemné podhoubí. Odstraňují i případné plísně, které mohou
jejich houbu napadnout. Největším jedincem v kolonii je samotná mravenčí královna dosahující až
3centimetrové délky. V celé milionové kolonii je
pouze jedna a je také jediná, která se může dále
rozmnožovat. Pokud královna zemře, zanikne s ní
i celá kolonie. Délka jejího života může být 10 - 20
let. Všichni jedinci v mraveništi mají hnědorezavou barvu bez ohledu na jejich postavení.
Mravenci mezi sebou komunikují pomocí chemických látek neboli feromonů. Stačí, aby jeden
mravenec našel vhodný rostlinný materiál a pomocí vyslané pachové stopy o tom za chvíli ví už
celá kolonie. Dále mohou komunikovat i pomocí
zvuků, které vyluzují třením částí jejich těl.
K chovu těchto mravenců je zapotřebí zajistit
dostatečné teplo, zejména kvůli houbě, která
vyžaduje teploty v rozmezí 25–28°C. Samotní
mravenci jsou naopak vůči chladnějším teplotám odolní. Je třeba také mraveniště správně
odvětrávat, aby nedocházelo k tvorbě plísní. Jako
rostlinný materiál se mravencům přináší převážně
větvičky z ovocných keřů například ostružiníku.
V Zoo Hluboká bude od začátku letní sezóny
nově otevřena nová expozice Mravenčí hnízdo.
Zde budou moci návštěvníci pozorovat nejen výše
popsaného mravence střihače, ale i další druhy
jako je mravenec dřevokaz, mravenec zrnojed
a mravence, kteří žijí v symbióze s rostlinami.
Expozici budou doplňovat termiti. Mravenčí hnízo
se nachází v budově Vzdělávacího centra u voliéry Český les.
DUBEN
15. 4. – Velikonoce v zoo
KVĚTEN
1. 5. – MAY DAY
22. 5. - 31. 5. – Dětské divadelní hry
ČERVEN
1. 6. - 2. 6. – Dětské divadelní hry
ČERVENEC
Večerní komentované prohlídky
termíny 4., 7., 11., 14., 18., 21., 25.
(nutná rezervace)
28. 7. – Večerní pohádková zoo
SRPEN
Večerní komentované prohlídky
termíny 1., 4., 8., 11., 15., 18., 22., 25., 29.
(nutná rezervace)
ŘÍJEN
7. 10. – Den zvířat
LISTOPAD
4. 11. – Strašidelná zoo
PROSINEC
2. 12. – Putování za Mikulášem
14. 12. - 1. 1. 2018 – Vánočně nasvícená zoo
24. 12. – Štědrý den v zoo
školní výpravy do zoo
Hraj si, bav se, poznávej - zoo ti v tom pomáhej!
Zpestřete si hodiny přírodopisu, biologie či ekologie nejen návštěvou zoo, ale i některým z našich vzdělávacích programů. Programy nabízíme pro všechny typy škol.
Upír nebo netopýr? NOVINKA
Odkryjeme si různé netopýří záhady a seznámíme se tak s fascinujícím světem těchto létajících savců.
Kde se s netopýry potkáme a jak můžeme přispět k jejich ochraně? A jsou upíři skuteční?
Program je určen pro 1. a 2. stupeň ZŠ a SŠ
Celou nabídku vzdělávacích programů a bližší informace naleznete na www.zoohluboka.cz. Pro
objednání programů můžete využít elektronický formulář nebo kontaktovat naše vzdělávací oddělení
na telefonním čísle 387 00 22 12 nebo 602 390 355.
S V Ě T Z V Í Ř AT J A K O N A D L A N I
novinky
ve zkratce
Jarní úklid v zoo
Jako každý rok i v zoologické zahradě bylo nutné provést pořádný jarní úklid. Bylo třeba vyčistit
všechny výběhy a voliéry od spadaného listí a dále
vypustit a odbahnit všechna jezírka a bazénky. Ty
se nacházejí zejména ve voliérách u vodních ptáků a v expozici Český les. Také v bazénu u tygrů
proběhlo důkladné vyčištění. A to nebylo jen tak,
protože nejdříve bylo nutné ulovit sumce, který
v tygřím bazénku žije.
Ježkům a netopýrům končí dovolená
Ježci a netopýři z volné přírody, kteří byli
na podzim zachráněni a přečkali zimu v naší zoo
se pomalu probouzejí. Celkem u nás zimu strávilo
6 ježků a 9 netopýrů. Mezi nalezenými netopýry
bylo několik druhů jako netopýr pestrý, hvízdavý,
nejmenší a rezavý. Přes zimu bylo o všechny
skvěle postaráno. Po probuzení je čeká návrat
zpět do přírody.
První mláďata
V zoo již od začátku března můžete pozorovat nově narozená mláďata. Mezi prvními byla
3 jehňata ovce ouessantské a 3 mláďata králíka
divokého. Ta se narodila 28. 2. 2017. Březost
u králíků divokých trvá pouze kolem 30 dnů a mláďata jsou tak po narození slepá a holá a zcela
závislá na péči matky. Ta o ně pečuje 3 týdny
v noře vystlané její srstí. Malí králíčci začínají vidět
kolem 10. dnu života. To u ovce ouessantské trvá
březost 5 měsíců a její mláďata po narození vidí,
mají srst a chvíli po porodu se postaví na vlastní
nohy. V následujících dnech očekáváme narození
dalších jehňátek a kůzlat.
Staví se nová voliéra
V Zoo Hluboká se v blízkosti expozice Český les
staví nová ptačí voliéra pro mandelíky hajní. Tito
ptáci jsou velmi pestře zbarveni. Samec i samice
jsou azurově modří s červenohnědým hřbetem. Žijí
v řídkých lesích a lučinách kde loví zejména hmyz.
Pojmenování tohoto ptáka vychází ze starého
slova mandel, což znamená kupka obilí. Mandelíci
totiž na svoji kořist číhají na vyvýšených místech,
kde je lidé pozorovali. V České republice se ve volné přírodě mandelíci již neobjevují.